Zemědělská revoluce V tomto díle se s Johnem Greenem podíváme na úplný počátek civilizace. Dozvíme se, jak lidé přešli od lovu a sběru k zemědělství a jak tato změna ovlivnila svět, ve kterém dnes žijeme. Uslyšíme taky několik vtipů o cheeseburgerech.

Ahoj, mí krásní a úžasní žáci. Mé jméno je John Green a vítám vás u Rychlokurzu světové historie. Během příštích 14 týdnů se spolu naučíme, jak lidé v průběhu 15 000 let přešli od lovu a sběračství... "Pane Greene, bude tohle v testu?" Ano, takže k testu. Test bude zjišťovat, zdali jste informovaný, uvědomělý a produktivní obyvatel zeměkoule. Bude se konat ve školách, barech, nemocnicích, na studentských kolejích a svatostáncích. Budete zkoušeni na prvním rande, na pracovních pohovorech, při sledování fotbalových utkání a prohlížení tweetů. Test posoudí vaši schopnost myslet o jiných věcech než svatby celebrit, zdali se necháte jednoduše přesvědčit prázdným plkáním politiků a zdali jste schopni vnímat svůj život a svoje okolí v širším kontextu. Tento test potrvá celý váš život a bude se skládat z milionů rozhodnutí, a můžete se vsadit, že život si vás vyzkouší úplně ze všeho. Náročné, že? Tak dávejte dobrý pozor! V průběhu pouhých 15 000 let se lidstvo propracovalo od lovu a sběračství až k takovým nepředstavitelným výtvorům, jako letadla, internet a dvojitý cheesburger za dolar. Je to neobyčejná cesta, již teď já sám symbolicky započnu přesunem ke kameře číslo dvě... Ahoj, kamero dva, to jsem já, John Green. Začněme tím dvojitým cheesburgerem. Podívejme, obrázek jídla, tento cheesburger obsahuje 490 kalorií. Abychom ho vyrobili, musíme odchovat, vykrmit a porazit krávy, pak semlít jejich maso, zmrazit ho a odeslat, kam je třeba. Pak je třeba vypěstovat nějaké to obilí a pořádně ho zpracovat, dokud není bělejší než královna Alžběta I. Musí se podojit krávy a jejich mléko zpracovat v sýr, nemluvě o pěstování a nakládání okurek, oslazování rajčat a drcení hořčičných semínek atd. Jak jsme se, proboha živého, ocitli ve světě, kde se něco takového dá vyrobit. A jak je možné, že těch 490 kalorií dostanu za obnos, který při minimální americké mzdě vydělám za pouhých 11 minut! A hlavně, měl bych být nadšený, nebo znepokojený tím, že žiji v tomto zvláštním světě relativního nadbytku. Pro odpověď na tuto otázku se nemůžeme dívat pouze do historie, protože o většině těchto věcí neexistují psané záznamy. Ale díky archeologii a paleobiologii se můžeme podívat hluboko do minulosti. Jen si to představte. Před 15 000 lety byli lidé sběrači a lovci. Sběračství zahrnovalo sběr ovoce, ořechů a taky divokého obilí a trav. Lov obstaral stravu s větším obsahem bílkoviny, tedy pokud jste našli něco masitého k ulovení. Nejlepší výsledky však v pravěku mělo rybaření. Což je důvod, proč při pohledu na způsob, jakým lidstvo osídlovalo planetu, zjistíte, že se většinou stáhlo k břehům a tam zůstalo. Podmořský život je, za A, hojný a, za B, vás málokdy sežere. I když si myslíme, že život lovců-sběračů byl nepříjemný, divošský a krátký, fosilie naznačují, že to měli vcelku lehké. Jejich kosti a zuby byli zdravější než našich zemědělských prapředků. A antropologové, kteří studují zbývající lovce-sběrače, zjistili, že tráví o dost méně času prací než my, běžní lidé. A mají tak více času na umění, hudbu a vymýšlení příběhů. A pokud lze věřit klasikovi antropologie Nisovi, měli o dost víc času na muchlování. No co? Říkám tomu muchlování. Nehodlám se omlouvat. Je třeba říci, že obdělávání půdy se v různých kulturách vyvinulo nezávisle na sobě v průběhu tisíciletí. Na mnoha různých místech od Afriky přes Čínu až k Americe se lidé naučili využívat místní rostliny. Rýže v jihovýchodní Asii, kukuřice v Mexiku, brambory v Severní Americe pšenice v Mezopotámii, sladké brambory v Západní Africe. Lidstvo začalo opouštět loveckosběračský styl a započalo éru zemědělství. A protože tolik různých komunit provedlo tento přechod nezávisle na sobě, muselo to být správné rozhodnutí, ne? I když to znamenalo méně času na hudbu a muchlování. Dobrá, takže abychom se dostali k odpovědi, podívejme se na výhody a nevýhody zemědělství. Výhoda: kontrolovatelný zdroj potravy. Mohou přijít sucha nebo povodně, ale pokud plodiny pěstujete a šlechtíte, aby byly vydatnější, máte velkou šanci vyhnout se hladu. Nevýhoda: abyste stíhali zajistit potravu pro stále rostoucí populaci, je třeba přetvářet přirozené prostředí planety. Výhoda: když pěstujete hlavně obilí, můžete lehce dosáhnout přebytku, což umožňuje vznik měst a dělbu práce. V dobách loveckosběračských měli všichni stejnou práci, lov a sběr. K vytvoření 1000 kalorií musel člověk skoro 1000 kalorií zase spálit. Bylo tedy nemožné vytvořit velká populační centra. Ale s přebytkem může zemědělství živit i lidi, kteří se přímo nepodílí na produkci potravy. Například řemeslníci, kteří se pak mohou plně věnovat výrobě lepšího nářadí, a tím umožní efektivnější produkci další potravy, což časem povede k tomu, že korporace stále ještě vydělá na tomto cheeseburgu za dolar. Který je mimochodem výborný. Ne, popravdě je hrozný a úplně studený. Byl bych radši, kdybych si nekousl. Chci říct, srovnejme to s tím, co mi bylo slíbeno. Ano, děkuji. Nevypadají stejně. Někdo by mohl tvrdit, že velké a komplexní zemědělské komunity, které zásobují města a vyrábějí laciné masové sendviče, nejsou nezbytně přínosem pro naši planetu a ani pro její lidské obyvatele. Avšak to je poněkud sporné, když přihlédnu k tomu, že se k vám dostávám jen jako řada jedniček a nul. Výhoda: zemědělství se dá využívat po celém světě. I když občas to vyžaduje trochu terénních úprav jako zavodňování, kontrolované zaplavování a takové věci. Nevýhoda: zemědělství je těžká práce. Tak těžká, že se vám občas může chtít vlastnit jiné lidi a nutit je obdělávat půdu za vás, což je jedno z těch ne zrovna ideálních společenských uspořádání, která se objevují u zemědělských komunit. Tak proč se přešlo k zemědělství? Počkat! Nemluvil jsem o pastevcích. Ach ti pastevci, stále opomíjení. Pastevectví je však velmi dobrá a zajímavá alternativa k zemědělství, lovu a sběračství. Ochočíte si nějaké zvíře, a pak je prostě vezmete sebou. Výhody pastevectví jsou očividné. Zaprvé: můžete být kovbojem. Zvířata jsou navíc zdrojem masa a mléka, ale pomáhají taky s přístřeším, protože mohou být i zdrojem vlny a kůže. Horší stránka je, že se musíte často přesouvat, protože stádo potřebuje často novou pastvinu, a to brání stavbě měst. Pokud nejste zrovna Mongolové. Jen aby bylo jasno, následujících 14 týdnů uslyšíte často zevšeobecnění následované: "Pokud nejste zrovna Mongolové." Jeden z důvodů, proč se pastevectví uchytilo jen v některých částech světa je, že je jen velmi málo zvířat vhodných k ochočení. Jsou to například ovce, kozy, dobytek, prasata, koně, velbloudi, osli, soby, vodní buvoli a jaci. Ti všichni mají něco společného, nejsou přirozenými obyvateli Ameriky. Jediné trochu užitečné zvíře vhodné k pastevectví původem z Ameriky, je lama. Ne Dalajláma. Jen lama. Ano, tahle. Většina zvířat se prostě k domestikaci nehodí. Například hroši jsou velcí, což znamená hodně masa, ale rádi pojídají lidi. Zebry jsou příliš tvrdohlavé. Medvědi jsou příliš divocí a nepoddajní. Sloni jsou úžasní, ale množí se příliš pomalu. Což mi připomíná, že nastal čas na otevřený dopis. Elegantní. Nejdřív se podívejme, co si pro mě tajná přihrádka přichystala dnes. Aha, dvojitý cheesurger. Dík, tajná přihrádko. Popravdě ne, vůbec jsem o další nestál. Otevřený dopis slonům: Zdravím sloni. Jste tak roztomilí, chytří a úžasní. Proč vaše těhotenství trvá 22 měsíců? To je prostě šílené! A potom máte jen jednoho potomka. Kdybyste byli víc jako krávy, už by vás bylo více než nás. Kdybyste tak věděli, že největší evoluční výhodou je být užitečný lidem. Zde je graf kraví populace. A tady je graf populace slonů. Sloni, kdybyste se včlenili do lidského života tak jako krávy, mohli jste využít svou sílu a inteligenci k vytvoření tajných sloních společenství zaměřených proti lidstvu. Pak byste mohli povstat a zničit nás, stvořit nádherný sloní svět se sloními auty a letadly. To by bylo opravdu skvělé, ale to vy ne! Vy jste těhotní 22 měsíců a máte jednoho potomka. Je to fakt k vzteku! S přáním hezkého dne, John Green. Ale zpátky k zemědělské revoluci a tomu, proč nastala. Historici si nejsou jistí, protože se nedochovaly žádné psané doklady. Ale oni velice rádi hádají. Možná bylo lidstvo nuceno k zemědělství přelidněním, přestože to znamenalo víc práce. Nebo možná nadbytek dal lidem víc času k experimentům s domestikací zvířat. Mohlo to taky začít jako obřad plodnosti. A nebo, jak se někteří historikové domnívají, lidé prostě upravili obilniny, aby získali více alkoholu. Charles Darwin, jako většina vědců 19. století, věřil, že zemědělství byla náhoda. Říkával: "Neobvyklá rozmanitost místních rostlin mohla přilákat pozornost nějakého moudrého, starého divocha. Poznámka na okraj: v následujících týdnech se dozvíte, že definice divocha bývá "ti druzí". Nejspíš ta nejlepší teorie je, že žádná zemědělská revoluce neproběhla a zemědělství je prostým důsledkem touhy více jíst. Třeba lovci a sběrači zjistili, že když semena zasadíte, tak vyklíčí. A jak jednou najdete takový zdroj jídla, chcete ho využívat víc. Leda by to bylo takovéhle jídlo. Toho pak chcete spíš méně. Myslím, že to vyplivnu. Mnohem lepší. Takže, první zemědělci, kteří našli ty nejvhodnější obilniny a začali je sázet a experimentovat s nimi, to nedělali proto, aby začali revoluci, ale protože si řekli: "Víš, co by bylo skvělý? Víc jídla!" Dochovaly se důkazy starší více než 13 000 let, že lidé v jižním Řecku si ochočovali šneky. V jeskyni Franchthi se našla hromada velkých šnečích ulit. Většina z nich byla větší než ulity dnešních šneků. To naznačuje, že lidé, kteří je jedli, je cíleně chovali tak, aby byli větší a výživnější. Šneci jsou, mimochodem, skvělá domestikovaná zvířata. Za A, jsou velice výživná a za B, se jednoduše přenášejí, díky tomu, že jsou už od přírody sbalení. A za C, k jejich ustájení stačí udělat v písku čáru kolem jejich příbytků. To není zrovna revoluce. To se jen lidé snaží získat více kalorií. Ale jedna revoluce vede k druhé a brzy to skončí tímhle. Pole, kam až oko dohlédne. Mnoho historiků se domnívá, že bez zemědělství bychom neměli spoustu špatných věcí, které doprovází pokročilou civilizaci, jako je patriarchát, nerovnoprávnost, války a bohužel i hladomor. A co se planety týče, zemědělství pro ni není žádná výhra. Bez něj by lidé nikdy nepřeměnili její prostředí do takové míry. Stavba přehrad, mýcení lesů a v poslední době dokonce činnost ropných vrtů za účelem výroby hnojiva. Mnoho kultur si vybralo cestu zemědělství nezávisle na sobě. Dělá to však tu volbu správnou? Možná že ano, možná že ne. Tak jako tak už nemůžeme tu volbu změnit. A proto věřím, že studium historie je velmi důležité. Historie nám připomíná, že revoluce nejsou až tak události jako dlouhodobé procesy. Připomíná nám, že po tisíce let lidé činili rozhodnutí, která utvářela svět, ve kterém dnes žijeme. I dnes děláme rozhodnutí, neměnitelná rozhodnutí, které si budou lidé v budoucnu pamatovat jako revoluce. Příští týden se vydáme na cestu k řece Indus. Ou, velice křehká, ta naše planeta. Podíváme se do údolí řeky Indus. Budu se na vás těšit.