Úloha fagocytů ve vrozené či nespecifické imunitě Úloha fagocytů ve vrozené či nespecifické imunitě.Neutrofily, makrofágy, a dendritické buňky. MHC II.

Hlavní cíl imunitního systému je nepustit do těla podezřelé věci - a nebo, když se dostanou dovnitř, je zabít. Tyto podezřelé věci zahrnují neznámé proteiny, které by mohly našemu tělu ublížit, viry, bakterie, dokonce i eukaryotické parazity a nakonec i houby. Tedy všechny věci, které kdyby se dostaly do našeho těla, způsobily by nějakou formu nemoci. Souhrnně je nazýváme patogeny. Celý význam imunitního systému v první linii obrany je nepustit tyto věci dovnitř, a když se přece jen dostanou dovnitř, tak je zabít a odstranit z našeho systému, abychom neonemocněli a nezemřeli. Zmínil jsem tedy, že jsou jaksi dvě obranné linie a i tyto mají své podtřídy. První obranná linie - budu jí říkat jen první linie - má v podstatě za úkol pouze nepustit nic dovnitř - nepustit žádný z těchto patogenů dovnitř. Některé jsou velmi zjevné. Je to naše kůže. Kůže nepustí patogeny dovnitř a i mazy na naší kůži jsou trochu kyselejší a je těžší pro některé typy bakterií prospívat v takovém prostředí. Máme sliznice a na sliznicích jsou chemikálie, které také ztěžují bakteriím přežití. A máme i kyselá prostředí jako jsou naše žaludeční kyseliny. Sice nevidíme svůj žaludek jako něco, co je na povrchu nás, ale v podstatě tomu tak je. Celý náš trávicí trakt, o kterém v blízké době natočím videa, je vlastně vně nás. Můžeme jednoduše vymodelovat těla většiny obratlovců jako nějaký donut, a náš trávicí systém je vnitřek tohoto donutu. Žaludeční kyseliny jsou vlastně na povrchu našich těl a jak si můžete představit, to je nepříznivé prostředí pro přežití většiny patogenů. Tak, to je první obranná linie, ale víme, že není dost dobrá a že se občas mohou tyto věci dostat do našich těl, to tehdy musíme začít myslet na druhou obrannou linii. Co děláme, když jsou tyto věci skutečně uvnitř našich těl? A tady, v obou - první i druhé linii, mluvíme o nespecifické imunitě, uvidíte, až začneme mluvit o specifické imunitě. Obě tyto linie jsou nespecifické A když říkám nespecifické - můžeme jim též říkat vrozené - znamená to ve zkratce, že reagují na věci, které vypadají zle. Nepamatují si na věci, které přišly předtím. Nereagují na konkrétní typ viru nebo na konkrétní - no, reagují na každý typ viru nebo na každý typ bakterie, ale neřeknou si: tohle je virus A, B, C nebo tohle je bakterie A, B, nebo C. Prostě si řeknou: tohle je virus. Nechte mě se toho zbavit nebo to nepustit dovnitř. Tohle je bakterie. Nechte mě se jí zbavit nebo ji nepustit dovnitř. Neví jakým typem bakterie se zabývá. Tomu říkáme nespecifický neboli vrozený imunitní systém. A specifickou imunitou se budeme dopodrobna zabývat protože, jak si umíte představit, je velmi složité a zajímavé, když přijde na to, jak si naše tělo umí zapamatovat virus, který už někdy potkalo a je schopné lépe reagovat na virus, bakterii nebo protein, když je vidí podruhé. Tak, teď se jedná o nespecifickou imunitu. A druhá linie nespecifické imunity jsou v podstatě dvě věci: Jedna je zánětlivá reakce. A udělám na ni celé video, ale obecně, všichni jsme zažili zánětlivou reakci. Když vidíme že krev teče do konkrétního místa a vidíme, že tam je hnis - a půjdeme do mnohem větších detailů o tom,co zánělitvá reakce vlastně je, ale co to ve skutečnosti je, přivádí to krev a buňky, které mohou bojovat s kterýmkoli typem infekce, kterou máte. Přivádí je to na místo, kde jste se poranili nebo kde je hodně bakterií nebo kterýchkoli jiných patogenů. Takže zánětlivá reakce je o přivádění tekutin a bojovníků k boji. Udělám o tom celé video. Ale vedlejší účinek je, že část naší tkáně nebo že část našeho těla se zanítí - je tam hodně tekutiny, hodně vedlejších produktů bitvy, která se tam odehrává. Uděláme na to celé video. A další druhá obranná linie, a vlastně část zánětlivé reakce, je fagocytóza nebo fagocyty. A vlastně, co chci dělat celý zbytek tohoto videa je říct něco víc a podrobněji o fagocytech, protože jen co pochopíme, co fagocyty dělají, tak máme dobrý začátek k probrání celé specifické imunity - a vlastně nám to také pomůže v diskuzi o zánětlivé reakci , protože fagocyty jsou vlastně část zánětlivé reakce. Fagocyty jsou vlastně druh buněk, které mohou sníst patogeny. Mohou vlastně sníst i jiné věci, ale když mluvíme o imunitním systému, mluvíme o patogenech. Takže řekněme, že tady máme fagocyta. Tohle tady je fagocyt. Má nějaké jádro a podobně. Nemusíme se soustředit na to co je uvnitř fagocyta. Je to tradiční eukaryotní buňka, ale co chci udělat je podívat se, co se stane, když fagocyt potká neznámou částici nebo neznámou bakterii. Řekněme, že tohle tady je neznámá bakterie. A fagocyt, jak jsme řekli, je nespecifický. Co to dělá je, že jeho receptory reagují jen na věci, které ví, že jsou špatné. Můžete si tyto super senzory představit. Třeba jsou to super senzory pro bakterie. Bakterie má na svém povrchu protein, který může vypadat nějak takhle, Samozřejmě nevypadají přesně takhle. Jen je kreslím jako takové ypsilon a trojúhelník, abyste viděli, jak do sebe pasují. Ale když se tyhle dva spojí - nakreslím situaci, kde jsou spojení. Takže tohle je bakterie. Tohle je patogen. A je to docela stejné s viry nebo jinými typy věcí. A doopravdy uvidíme v budoucích videích, že mohou být označeny jinými molekulami, které tyto fagocyty chtějí napadnout ještě více. A když se spojí - tohle je moje bakterie, napadající patogen. A teď jsou spojení. To spustilo receptor na tomto fagocytu. A fagocyt začne pohlcovat - obalí se kolem patogenu. A tyto dva konce se nakonec potkají. Ale když se potkají, jak to bude vypadat? Najednou bakterie bude zcela pohlcená. Bude uvnitř buňky. A teď ta buňka, když se tyhle dva konce potkají a tyto membrány se spojí, tak tenhleten bude ve své vlastní membránové bublině - můžete si představit, že je ve svém vlastním váčku. Takže patogen, bakterie v tomto případě - ale fagocytóza - ten proces je úplně stejný v tom, jak pohlcuje věci. Kdyby to byl virus nebo nějaký typ cizího proteinu nebo jakýkoli typ cizí molekuly - vlastně někdy se to nestává jen cizím věcem. Může se to stát umírajícím molekulám, které nejsou cizí, ale potřebují být odklizeny. Budeme se teď soustředit jen na imunitní systém, na cizí tělesa. Membrána se zde úplně spojí a takhle ho obalí. A samozřejmě, měli jsme receptory a kdoví, jestli tam tou dobou pořád jsou. Nakreslím je sem, abyste viděli, že tahle část je tahle část. Ale když je plně pohlcena, jmenuje se to fagozom, který je vlastně jen váček obsahující tu cizorodou částici, které jsme se chtěli zbavit. A pak ostatní tekutiny nebo váčky, které obsahují věci, které mohou sníst tento fagozom, řekněme, že tohle je váček obsahující věci - lysozymy a obsahuje velmi reaktivní druh kyslíku. A když to přijde do styku s vlastně kteroukoli biologickou směsí, udělá to nějakou škodu. Když je patogen úplně ponořený uvnitř buňky, tento malý balíček se spojí tady a vyklopí svůj obsah do tohoto fagozomu, do tohoto váčku obsahujícího patogen a pak ho rozloží. V podstatě ho stráví. Takže samozřejmě první úloha je odklidit to z cesty a zabít to. A pak druhá úloha - a sem dám jen takový drobeček. Půjdeme do daleko větších detailů v dalších videích. Rozloží to. Takže je to celé rozložené. Je to rozložené na základní proteiny a další molekuly. A co pak udělá fagocyt - vlastně vezme nějakou podmnožinu těchto molekul, nějakou nějakou podmnožinu proteinů. A rozštípe je to. Proteiny jsou jen sekvence aminokyselin. Normálně když lidé mluví o proteinech, mluví o dlouhých sekvencích aminokyselin. Když se mluví o krátkých sekvencích aminokyselin nebo o proteinu, který je hodně rozštípán, mluví o něm jako o peptidovém řetězci. Peptidový řetězec je kratší řetězec aminokyselin. Takže on vezme některé speciální peptidové řetězce, některé speciální kousky z věci, kterou právě zabil, připevní je k jiným proteinům. Možná to vezme kousek téhle bakterie, přidělá ho k jinému proteinu, kterému se říká hlavní histokompatibilní komplex - a mluvíme o fagocytech, tohle bude hlavní histokompatibilní komplex typu II. Zní to velmi - podivné slovo, ale uvidíme ho ještě mnohokrát. Zkratka je MHC. Tohle je protein a váže se s tímto peptidem, který byl jaksi odkrojen nebo stráven z tohoto napadajícího patogenu a pak ho fagocyt prezentuje na své membráně. Tahle kombinace - komplex MHC - v tomto případě to bude MHC II protein. Budeme mluvit o typu I. v budoucnu. Vezme to tenhle komplex a prezentuje ho na svém povrchu. A důvod proč to vysvětluju celý ten proces - asi si říkáte "Hej, už jsme se té věci zbavili a zabili ji! Proč se Sal stará o to, co bude s peptidy?" Je to zásadní pro náš imunitní systém, protože uvidíme další specifické části našeho imunitního systému. Pamatujte, všechno dosud je nespecifické. A tenhle si jen řekl "tohle je vetřelec!" Ale neví, jaký druh vetřelce. Jen si řekne "hej, pojďme se s ním spojit a zabít ho. Je to jedna z věcí, o které vím, že je cizí v mém těle." A zabije to, ale teď to může nechat na svém povrchu a pak specifické části - části, které doopravdy mají paměť a útočí na specifické věci, mohou říct: "wow, pane Fagocyte, koukejte, něco jste zabil. Podívám se, jestli nemám nějaké specifické reakce, které mohou být spuštěny tou věcí, co prezentujete." Takže, mnohým fagocytům se také říká "antigen prezentující buňky". A proberu podrobněji, co přesně je antigen. Téhle věci říkám patogen. Antigen je v podstatě - můžete na něj koukat jako na protein a nebo peptidový řetězec, který spustí nebo se kterým se může vypořádat imunitní systém. Specifickým imunitním systémem. Budu to rozlišovat, když o tom budu mluvit - udělám celé video na antigeny a protilátky, ale teď si to můžete představit jen jako peptidový řetězec. Antigen je jen protein nebo část proteinu. Prezentuje na svém povrchu antigen, který může být časem použit jinými částmi. A další věc - je mnoho mnoho druhů fagocytů. Jen abyste nebyli zmatení, až pro to uvidíte jiná slova, že je více druhů fagocytů. Udělám o nich teď malé shrnutí. Máme neutrofily. Jsou to ty nejběžnější fagocyty. Jsou to rychlé a početné "buňky odezvy" Dostanou se velmi rychle do místa infekce. Fagocyty nemusí nutně zabíjet touto cestou. Jmenují se fagocyty, protože pohlcují takto, ale v dalších videích budeme mluvit o dalších způsobech, kterými mohou vypustit chemikálie, nebo dokonce sítě DNA k polapení patogenů, ale neutrofily jsou rychlé početné. A pak máme makrofágy, které jsou - do jisté míry, ti nejvšestrannější a dělají tu těžkou práci, ale jsou to také fagocyty. A pak máme dendritické buňky. Když poprvé uslyšíte slovo "dendritická buňka", pomyslíte si "nemá to něco společného s dendrity v nervové soustavě?" A nemá, nemají nic společného s nervovou soustavou. Důvod proč se jim říká dendritické je protože vypadají, že mají dendrity. Vypadají tedy trochu jako neurony ,ale nejsou vůbec součástí nervového systému. A bývají nejlepšími aktivátory specifického imunitního systému, o kterém budeme mluvit v dalších videích. Takže, to by bylo a budeme vše probírat víc v dalších několika videích.