Monetární systém
Monetární systém (1/7) · 8:28

Náhled na bankovnictví částečných rezerv Jak peníze vstupují do oběhu a jak mohou půjčky zvýšit peněžní zásobu?

Navazuje na Agregátní poptávka a agregátní nabídka.
Pomocí tohoto videa chci stručně ukázat, jak se tvoří peníze ve většině tržních ekonomik. A také hovořit o tom, co jsou peníze ve skutečnosti. Detailněji se tím můžeme zabývat v budoucích videích. Ve většině tržních ekonomik se nachází centrální banka, která je v podstatě hráčem, který vykonává řadu věcí, často je také regulačním úřadem. Ale hlavním úkolem centrální banky je právo tisknout peníze a uvolňovat je do oběhu. Zaměřím se hlavně na model Spojených států a jejich centrální banky. Centrální banka je v některých zemích formální částí vlády, v jiných je pseudo-nezávislá. V USA je více pseudo-nezávislá. Americký federální rezervní systém (centrální banka) je úzce spojen s vládou. Mnoho šéfů je dosazeno vládou, zisky se vracejí vládě, takže je zřejmé, že jsou úzce provázány. Když se centrální vláda rozhodne tisknout peníze, může doslova natisknout fyzické peníze nebo může vytvořit elektronické peníze, což má stejný efekt. Řekněme, že centrální banka vytiskne 3 papírové dolarové bankovky. Teď příchází to, jak je dostat do oběhu, jak je dostat do ekonomiky? Nenaloží je do vrtulníku a nevyhodí ven. Někdy za určitých okolností je může půjčit přímo bankám, určitému druhu bank. Ale obvyklým způsobem uvolňování do oběhu je, že banka použije nově vytvořené peníze k nákupu cenných papírů na volném trhu. Obvykle nakupuje bezpečné cenné papíry jako jsou státní dluhopisy. Uvolní peníze do oběhu a na oplátku nakupuje cenné papíry z volného trhu. Tyto cenné papíry jdou centrální bance. Jsou to cenné papíry či dluhopisy. A kdokoliv je dříve vlastnil, kdokoliv byl dříve jejich vlastníkem, má nyní tyto dolarové bankovky a může je rovnou utratit. Nebo je může uložit v bance. Pokud je utratí, ten kdo je získá, je bude chtít nakonec uložit v bance. Prodejem těchto cenných papírů má někdo nyní tyto bankovky a uloží je v soukromé bance. Nakreslíme si to. Je tady soukromá banka a ta má nyní tyto dolary. Tvoří rezervy, ale to není konec našeho příběhu. Tyto peníze může nyní půjčovat a to je klíčové, protože je to typické pro většinu běžných tržních ekonomik, které mají bankovní systém částečných rezerv. Systém částečných rezerv, který je trochu zvláštní, protože říkáte lidem, kteří si sem tyto peníze právě uložili, že mohou kdykoliv přijít a tyto peníze si vybrat. Máme tyto peníze pro vás, můžete nám věřit, nemusíte být paranoidní, co se s nimi bude dít. Ale pravda je taková, že banka si může ponechat jen část těchto peněz a zbytek může půjčovat. Aby systém nebyl příliš křehký, centrální banka pak také tyto banky pojišťuje. Chci vám ukázat, jak se tvoří peníze v tomto systému částečných rezerv. Tato banka říká: "Musíme si nechat trochu těchto rezerv pro případ, že přijdou lidé. Pravděpodobnost, že přijdou věřitelé ve stejný den a požádají o všechny peníze, je nízká. Stačí si nechat trochu pro ty, co přijdou a zbytek lze půjčit. Přestože jsem všem slíbil, že všechny peníze budou vždy k dispozici." Banka půjčí každému, kdo peníze potřebuje a kdo nevypadá rizikově. A tito lidé nemusí peníze utratit hned, mohou je uložit do banky. Nebo je možná utratí za nákup továrny, auto nebo něčeho jiného. Prodávající teď bude mít tyto peníze a uloží je do banky. Tyto nově půjčené peníze skončí v bance. Také končí v bance. Ta si nyní může také podržet jejich zlomek a půjčovat zbytek. Pro jednoduchost, ve většině bankovních systému musí držet jen asi 10% a zbytek může půjčovat. Ale tady tvořím mnohem větší rezervy, aby bylo snazší načrtnout tento diagram. Tato banka se rozhodne si nechat tuto bankovku a nebo ji může dále půjčit. A opět, když ji půjčí, ten, kdo si ji půjčí, ji může dočasně držet v bance nebo si může okamžitě něco koupit. Když to udělá, peníze nejspíš skončí v bance, protože prodavač si je uloží a tak skončí v další bance. Toto je zajímavé a v dalších videích budeme počítat, kolik peněz je přesně vytvořeno. Je to zajímavý problém, jedná se o součet nekonečné matematické řady. Můžete si to dohledat, jestli vás to zajímá. Ale základní myšlenka je, že ač banka vydá jen 3 základní jednotky dolarů, je v oběhu mnohem více peněz. Máte člověka, co vytvořil tento vklad a má 3 dolary, člověka, co má 2 a dalšího, co má dolar. V tomto příkladu máme 1,2,3,4,5,6 - 6 dolarů. Tedy máme v systému 6 dolarů. A dalo by se říct: "Jsou to opravdové peníze?" Tento člověk je má, ale nepoužívá je. Pokud je potřebuje, musí je vybrat a pak by měla banka být schopná to udělat. A to je na běžných účtech to důležité. Předpokládám, že jsou to běžné účty na požádání. Důvod, proč si tenhle člověk nevybere své peníze je, že může vypisovat šeky. Řekne si: "OK, tohle jsou mé peníze." a rozhodne se, že si koupí jablko za cenu 1 dolaru. Nemusí si z banky vybírat svůj dolar, může vypsat šek. Nyní má nárok na všechny 3 dolary. Může obchodníkovi s jablky vypsat šek na 1 dolar. Vypisuje šek, dává ho prodavači jablek a dostane jablko. Takže jeho šek funguje jako peníze. A prodavač jablek má nyní právo na jeden z těchto dolarů zde. A i prodavač může napsat šek, takže tento dolar nikdy nemusí opustit bankovní systém. Existence šeků tedy v podstatě umožňuje vznik těchto transakcí. Stále totiž mohou fungovat jako forma peněz díky právu jejich směny, ačkoloiv jsou v oběhu a byly půjčeny. Nebo můžeme říci, že umožňují vypisovat šeky jako formu peněz. A celý důvod, proč to dělám, je, že vám chci ukázat, že množství peněz v oběhu není zcela pod kontrolou centrální banky. Centrální banka se může rozhodnout natisknout peníze, nakoupit cenné papíry, pustit peníze do oběhu. Nebo když chce peníze stáhnout z oběhu, může se rozhodnout tyto cenné papíry prodat. A když bude prodávat cenné papíry, možná je tenhle člověk koupí. A tyto dolary se vrátí centrální bance a budou vyřazené z oběhu. Ale máte tady tento efekt. Když máte více půjček a banky se cítí velmi jistě, pak se stane toto. Budete mít větší multiplikační efekt této půjčky. A pokud bude méně úvěrů, můžete potenciálně vidět celý tento kontrakt.
video