Středověk (4/11) · 4:14
Sant'Apollinare in Classe Mozaika v apsidě, 6. století, mozaika vítězného oblouku, pravděpodobně asi 7.-12. století. [533-549 n. l., mozaika, umístění: Ravenna, Itálie]. Hovoří: Beth Harris a Steven Zucker.
Navazuje na
Starověké umění.
Jsme v kostele Sant' Apollinare in Classe, jen kousek za Ravennou. Na počátku 1. století to byl přístav Římské říše. Ano, bývala tu kdysi velká laguna mezi dvěma městy, ta je dávno pryč. Toto bylo vlastně místo starověkého římského hřbitova a je možné, že první biskup z Ravenny, sv. Apolinář, byl pohřben na tomto místě. A my vidíme sv. Apolináře právě zde, ve středu apsidy. Ale než se k tomu dostaneme, mluvme chvíli o samotném kostele. Jsme v bazilice a jako mnoho kostelů v Ravenně, i ona prošla několika fázemi. Jako v Sant' Apollinare Nuovo i zde bývaly mozaiky podél lodi, ale ty jsou již pryč. Co zde ale máme, je výjimečná mozaika v apsidě. Je obrovská. Začněme s klenutým průchodem kolem apsidy. Tomu se říká vítězný oblouk. A nahoře uprostřed vidíme obraz vousatého Boha držícího knihu, a na obou jeho stranách symboly čtyř evangelistů. Ano, Jan je orel, Matouš člověk, Marek je lev a Lukáš je vůl. A jsou na obloze vyplněné modrými a červenými mraky. Pod nimi vidíme nalevo město Jeruzalém, napravo Betlém, a z těchto dvou velice symbolicky reprezentovaných měst vidíme vycházet beránky. Jdoucí na horu, nahoru k mrakům, nahoru k nebi. Je to jasné a čistě symbolické zobrazení, které vidíme i v samotné mozaice. Největší a nejvíce ve středu je zlatý kříž. Ve středu kříže můžete vidět malou bustu Ježíše Krista. Obklopuje ho modré pole s 99 zlatými hvězdami. Na každém z okrajů kratšího ramene kříže vidíme řecká písmena alfa a omega, myšlenka, že Kristus je počátek a konec, že Kristus je vše. Takže, co zde symbolicky zobrazené je příběh, který můžeme nazvat přeměnou, kdy Kristus odhalil svou božskou přirozenost třem apoštolům, Petrovi, Jakubovi a Janovi, a jsou zde ukázáni jako ovce na poli, Kristus je symbolicky zobrazen jako kříž. Na obou stranách vidíme dvě postavy menšího vzrůstu a to Mojžíše a Elijáše. Posléze zde máme příběh samotné přeměny. Je odhalena Ježíšova božskost, zobrazena pomocí jasné záře. Na ním jsou Mojžíš s Elijášem a promlouvající Bůh. A řekl „To jest můj milovaný Syn, kterého jsem si vyvolil; toho poslouchejte.“ A tak toto je okamžik božího zjevení, tato podoba Krista, člověka, jako Boha. Je snadné si představit věřícího v 6. st., jak zde sedí a chápe, že toto je výjimečná příležitost, zjevení svatých pravd, přímo před jeho zrakem. Postavy Mojžíše a Eliáše na zlaté obloze, království věčnosti, pod nimi sv. Apolinář ve více pozemské říši, ale zobrazeném velice schématicky a dekorativně. A samozřejmě ovce jsou úžasné, zvláště dole na spodku. Je jich tu 12 a je to jasný odkaz k apoštolům. A sám sv. Apolinář stojí vepředu, můžeme vidět jeho jméno napsané po obou jeho stranách, pro případ, že bychom ho zapomněli nebo byli zmateni. Ruce má zdvižené v modlitbě, což je vlastně pozice, kterou často vidíme v raných křesťanských zobrazeních. Takže v těchto kostelech v Ravenně, zde vidíme apsidu, v jiném kostele může apsida chybět ale máme mozaiky na stěnách lodi, a můžeme si začít skládat jak tyto kostely vypadaly, když byly nově postavené v 5. a 6. století.
0:00
4:14