1300-1600 Renesance (59/78) · 2:56
Rafael, La belle jardinière, 1507 (also, Madonna and Child with Saint John the Baptist), olej na dřevě, 122 × 80 cm, Musée du Louvre, Paříž, Hovoří: dr. Beth Harris a dr. Steven Zucker
Navazuje na
Středověk.
Nacházíme se v Louvru a díváme se na obraz Krásná zahradnice od Rafaela, na kterém je znázorněna Madona, Ježíšek a malý sv. Jan Baptista. Obraz má pyramidovou kompozici, kterou často spojujeme s vrcholnou renesancí. Zajímavostí tohoto obrazu je, že Panna Marie není vyobrazena v náboženském prostředí, nevidíme žádné oblouky, ani trůn a má-li vůbec nějaký trůn, pak je to trůn přírodní. Sedí na skále v poli obklopena překrásnou krajinou a okolí za ní vytváří krásné nazelenalé prostředí. V popředí vidíme rostliny a s největší pravděpodobností i část rybníku a malá kvítka. Nejhezčí částí obrazu je pro mě znázornění Krista nalevo, stojí na matčině chodidle, což poukazuje na prozatímní závislost na matce, ale zároveň i touhu po svobodě, kterou demonstruje snahou odebrat matce knihu, přičemž se na ni dívá. A samozřejmě je to kniha, která předpovídá jeho vlastní konec a ukřižování. I samotný výraz Marie napovídá, že ona o tom ví a hledí na něj tázajíc se, zda-li je nebo není připraven na toto poznání. Levou rukou jej objímá a chrání a pravou rukou jakoby zaváhala na moment a neví, zda dovolit, či ne, si právě onu knihu vzít. Stejné je to se sv. Janem Baptistou, který klečí a modlí se před Kristem, je ve velmi půvabné póze, klečí na svém pravém koleni, shlíží vzhůru směrem ke Kristu. Jedná se o zachycení půvabu a ideálu krásy, znaky vrcholné renesance. Podívejme se na okamžik na jejich upřené pohledy. Myslím, že je správné začít s Janem Baptistou a jeho pohledem. Vzhlíží na Krista, který se otáčí a hledí na Marii. Marie opětuje pohled a hledí směrem ke Kristu. Takže pohled všech je zaostřen na Krista. A nyní se nacházíme ve středu trojúhelníku, pozorujeme, jak na sebe všichni hledí. A Marie je opravdu nádherná a máme zde jen slabý obrys svatozáře, která se ztrácí ve vrcholné renesanci, protože postavy svoji krásou dávají najevo svou božskost. A již více nepotřebuje onen symbol svatozáře. A pro Rafaela je to příroda, která vzala na sebe tuto roli, a jak už jsi zmínil, není třeba této zbožné rekvizity. Je to krajina samotná, svět Boží, kterou ztvárnil projev zbožnosti, a taktéž krása sama o sobě. Mariina krása, krása Krista a dokonce i krása Jana. (hudba)
0:00
2:56