1300-1600 Renesance
Přihlásit se
1300-1600 Renesance (61/78) · 5:04

Rafael, Zasnoubení Panny Marie, 1504 olej na desce, 174 cm × 121 cm / 69 palců × 48 palců (Pinacoteca di Brera, Miláno) Komentář: Dr. Beth Harris & Dr. Steven Zucker

Navazuje na Středověk.
Jsme v Breře, v Milánu a díváme se na důležitého raného Rafaela. Rafaelovi je něco málo přes dvacet, když toto maluje a námětem je svatba Panny Marie a je to převzaté z knihy Zlatá legenda. Je to středověká kniha, v podstatě se snaží doplnit všechny příběhy chybějící v bibli. Zamyslete se nad hlubokou náboženské křesťanské kultuře, dívali se na bibli, aby porozuměli tajemnému příběhu, ale je tam tolik vynechaných částí. Je tolik chybějících věcí, že lidé vytvořili "lepidlo", které příběhy spojilo dohromady. A to je právě to, co je sebráno v knize, kterou dnes známe jako Zlatá legenda. Takže tenhle příběh je o svatbě Panny Marii se svatým Josefem a ten příběh říká, že bylo více lidí, kteří si chtěli Marii vzít, spousta nápadníků, a každý nich měl prut a ona si měla vzít toho, jehož prut vykvetl. Zázračně vykvetl. Samozřejmě. A tak šli do chrámu a ten muž, jehož prut vykvetl byl Josef. A na této malbě můžeme vidět Josefa, který má přes ramena nádherný žlutý přehoz a dává něžně prsten na prst Panny Marie a v levé ruce drží prut, který opravdu má na konci listy. A za ním jsou další nápadníci, můžete vidět, že mají pruty bez květů na konci. A jeden nápadník v popředí je rozčilený, rozhodl se zlomit prut o koleno. Je to úžasný lidský příběh. Není to pouze posvátná událost, je to vlastně její přehrávání před námi jako by šlo o představení. A tak přímo ve středu máme kněze oddávajícího Marii a Josefa a malba je tak symetrická v mnoha směrech. V pozadí je chrám, perspektiva je racionálně konstruovaná, a uprostřed stojí kněz, mezi Marií a Josefem, naklání trochu hlavu, takže je maličko mimo střed. Vlastně je zde trochu chaos v davu, že lidé se pohybují směrem vpřed. Lidé se naklání sem a tam. Tato malba je často porovnávána k raně renesanční malbě od Rafealova učitele Perugina Předávání klíčů od sv. Petra. A v této časné práci Rafaela můžeme vidět náznaky toho, co dnes chápeme jako styl vrcholné renesance, na rozdíl od jisté strnulostí 15. století a rané renesance. Myslím, že Rafaelovy postavy se pohybují velice lehce a elegantně. Takže, nenechme se mýlit, toto je malba, která je jasně ovlivněna Peruginem. Ale myslím si, že máte absolutně pravdu, Rafael začíná vystupovat ze stínu svého mistra. Podepsal tu malbu. Když se podíváte z blízka na předek chrámu, můžete vidět, že se zde píše "Raphael Urbinas" - Rafael z Urbina. A je zde nádherný smysl pro eleganci, zvláště u Marie, je namalována tak něžně. A stojí v krásném kontrapostu, sklání hlavu. Je to ta typická Rafaelova sladkost. Takže zatímco v rané renesanci se často snažili odhalit pravdu toho co vidíme ve světě, v kterém žijeme, zde je pokus zdokonalit, vytvořit jistý druh vyvážené harmonie jako zpodobnění ideálního nebeského místa. Ideální krása, dokonalost, harmonie, to jsou kvality spojované s vrcholnou renesancí a to vidíme v pozadí této malby. Když budeme následovat systém lieární perspektivy a budeme sledovat ortogony vytvořené dlažebními kameny za postavami v popředí, uvidíme centrálně plánovaný chrám v pozadí, forma, kterou architekti a umělci vrcholné renesance považovali za ideální, máme na mysli například Bramanteho a jeho Tempietto. Je to nádherná budova a líbí se mi způsob, jakým tato lineární perspektiva vede naše oko zpět, k postavám v popředí A pak naše oči mohou pohybovat okolo arkády, obsazené těmi menšími postavami, a pak moje oko jde zpět ke dveřím, a pak skrz budovu ke dveřím na vzdálenější straně a k obloze, která se objevuje ještě za nimi A je zde zmenšení měřítka jedněch dveří a pak těch vzdálených dveří, což nám dává pocit ukončenosti tohoto prostoru. Je zde skutečná láska k vytváření iluze prostoru¨ a způsobu, jakým se mění velikost postav, jak se pohybujeme dále v prostoru, máme zde skutečné souznění, které je typické pro vrcholnou renesanci: mezi architekturou a postavami, kde jedno povznáší druhé, kde jedno je tak ideální a perfektní jako to druhé, je to tento okamžik vrcholné renesance, ačkoliv jsou to ty začátky. A my to samozřejmě v kontextu toho, co se ještě mělo stát v budoucnu. (hudba)
video