François Boucher, Venuše utěšující miláčka, 1751 olej na plátně, 107 x 84.8 cm (National Gallery of Art)

(hraje piáno) Nacházíme se v Národní Galerii Washington, D.C., kde si prohlížíme obraz od Francoisa Bouchera "Venuše, utěšující miláčka". Tohle dílo je pravděpodobně z roku 1751. Jen se podívejte, je to sladké. To ano. Venuše je úhlopříčně na středu plátna. Což nám připomíná, že obraz patří do Baroka Ano, rozkošně nahá Venuše, s levou paží nataženou přes tělo, se snaží Amorovi ukrást všechny šípy, tak aby nemohl... ... dělat neplechu... Aby se do sebe lidé zamilovali. Ten šíp, ta jiskra touhy, kterou Amor ovládá. Přesně. A zástup těch jemně zelených a modrých a růžových zbarvení, které nám připomínají Rokoko. Je tam snaha o přerušení domněnek, o fantazii a vytvoření absurdního snového prostoru. Podívej na tu krajinu. Zároveň je i není v centru dění. Rozplývá se. Ve středu, trochu vpravo v pozadí je velký strom, pak ale také vzdálenější stromy a ... mezi nimi není reálný prostor. Ano, tohle není reálné uspořádání prostoru. To tedy není. Jakoby navození pocitu přírody a krajiny. Má to být jakési hravé, shovívavé vyjádření bohatství spolu s emocemi, láskou a touhou. A samozřejmě to bylo na objednávku Madame de Pompadour? ... což byla milenka krále a jsou zde dokonce náznaky, že právě ona pózovala jako Venuše, i když myslím ... Jenže si ji velmi idealizujeme. To zřejmě ano, ale vypovídá to hodně ve prospěch okamžiku. Víte, tohle období před Francouzskou revolucí, kdy se malba soustředila na emoce, určité požitky a další tělesné libosti. (hraje piáno)