1800-1907 Průmyslová revoluce
Přihlásit se
1800-1907 Průmyslová revoluce (23/48) · 3:43

Jean-Baptiste Carpeaux​, Tanec, 1865-69 420 x 298 cm.(Musée d'Orsay, Paris)

Navazuje na 1600-1800 Baroko a Osvícenství.
Jsme v muzeu d'Orsey a díváme se na sochu od Carpeauxe, která se jmenuje Tanec. Byla zadána Garnierem v roce 1865 a určena pro exteriér nové opery, která se stavěla za vlády Napoleona III. Toto období je velice významné, protože Paříž se znovuzrodila a dostala tak podobu, jak ji známe dnes. Pohled na tuto sochu vás uchvátí. Vyzařuje tolik radosti a potěšení. Veselí. Ano. Představuje tanec, ale ne striktně disciplinovaný tak, jak jej známe z klasického baletu, který se vždy v opeře tančil. Zde je takřka bez řádu. Máme zde tančící postavy, které divoce mávají rukama, bůžka s tamburínou v pravé ruce. Je to alegorie postav reprezentující tanec, pět nymf tancujících v kruhu kolem něj. Přesahují do prostoru. Myslím, že svým rozložením a prací s prostorem je to velice barokní socha. A snad proto, že je tak barokní a ne neoklasicistní, byla hodně kritizována pro přirozenost těl a jejich radost. Kritizována byla i pro svůj přesah do prostoru. Vidíme, že se nejedná o idealizovanou neoklasicistní sochu. Postavy se smějí a vyzařují radost. To u neoklasicistních soch nikdy nevidíte. Vidíte to? Taková radost! A jejich vlasy vlají, takže máte pocit větru. Cítíte pohyb. Dokonce způsob jakým tančí bůžek ve středu. Křídla a plášť to umocňují. Je to neuvěřitelně složité dílo a přitom vypadá tak jednoduše. Zmínila jste boha, kterého nymfy v kruhu obklopují. A my to také vidíme jako kruh. Ale není to skutečný kruh, ale Carpeaux tím chtěl docílit současně dvou věcí: vytvořit kruh kolem boha, který vidíme, a zároveň docílit intimity a potěšení z tělesné blízkosti a to je důvod, proč ten kruh není tvarově dokonalý. Vidíme postavu vyskakující do výšky a dvě postavy pohybující se diagonálně. Je to neuvěřitelně nestabilní. Takže taková obrácená pyramida. Ale je to i velmi vyvážené. Síla centrální postavy je ohrožena pohybem ven směrem k nám. Ale ruce jsou rozevřeny, a možná právě proto, aby ji zadržely. Takže my to vnímáme jako výraz ohromné radosti a energie, kreativitu tance. Ale když byla socha poprvé umístěna na fasádu, lidé byli naštvaní. Dokonce tak naštvaní, že někdo na ni hodil lahvičku inkoustu. Po té byla socha vyčištěna a v roce 1964 ji přemístili dovnitř, aby se zabránilo jejímu poškození vnějšími vlivy. Správně. Protože znečištění vzduchu a kyselost v atmosféře by ji velmi poničily. Už byla trochu poničená. Je to vidět zejména na levé straně. Naštěstí jí to ale neubralo nic na kráse, energii a vší té hravosti. (hudba)
video