1800-1907 Průmyslová revoluce
Přihlásit se
1800-1907 Průmyslová revoluce (31/48) · 5:10

Mary Cassattová, Žena s perlovým náhrdelníkem v lóži, 1879 olej na plátně, 81,3 x 59,7 cm (Muzeum umění, Filadelfie)

Navazuje na 1600-1800 Baroko a Osvícenství.
(klavírní hudba v pozadí) Steven: Historici často hovoří o Paříži pozdního 19. století v souvislosti s kulturou, která je všem na očích. Tento obraz je toho jasným důkazem. Beth: Díváme se na obraz Mary Cassattové, který se jmenuje Žena s perlovým náhrdelníkem v lóži a zobrazuje zřejmě sestru Mary Cassattové během její návštěvy pařížské opery. Za ženou sedící v soukromé lóži vidíme zrcadlo, ve kterém se odrážejí ostatní lóže pařížské opery. Steven: Opera v Paříži, nacházející se v místě setkání velkých bulvárů, je tedy nejen klenotem sama o sobě, také své návštěvníky vystavuje na odiv. Jinými slovy, jevištěm opery není jen pódium, na kterém se tančí balet, ale i samotné hlediště. Beth: Stavba pařížské operní budovy umožňovala vidět i být viděn a poskytovala řadu možností, jak uvnitř nevelkých balkónů zahlédnout oblíbenou pařížskou smetánku. A zajisté se právě díváme na jednu členku těchto vyšších vrstev, jak ji zobrazila Marry Cassattová. Steven: Máte pravdu. Soudě dle kompozice, byla Marry Cassattová zády k jevišti a čelem ke své sestře Lydii sedící v lóži. Naopak Lydia sleduje pohledem hlediště, tudíž Lydii vidíme očima diváků v sále, kteří se zrovna podívali do této lóže. Uvnitř této klenotnice je objektem, který je všem na očích. Beth: Sama malířka však v odrazu zrcadla není, přestože tam musela být pokud sledovala Lydii a malovala ji. Steven: Tento obraz znázorňuje skutečnou okázalost císařské Francie. Obraz zachycuje čas divadelní přestávky, během které byl lustr spuštěn mezi publikum. Divadlo je osvětlené a pohled diváků se přesunul z jeviště na ostatní diváky. Beth: Rodina Mary Cassattové byla sice zámožná, malířčin otec nicméně odmítl podporovat její touhu stát se umělkyní. Platil jen její základní životní náklady, nikoliv pomůcky na kreslení nebo ateliér, kde malovala. Steven: Navzdory tomu měla podporu předních umělců té doby. Jejím přítelem byl Degas, který měl ohromnou úctu k jejím schopnostem. Mary opravdu byla skvělá malířka, rovnocenná s významnými impresionisty Paříže. Tento obraz je mistrovským dílem. Mary Cassatová se učila malovat z různých zdrojů. Bylo to pro ni ale těžké, jelikož byla žena. Steven: První lekce se zúčastnila na akademii výtvarných umění v Pensylvanii. V té době však ženy nemohly malovat akty dokonce ani na umělecké škole. Beth: Proto se jako mnoho umělců své doby stěhovaly do Paříže, která byla volnější pro začínající ženy umělkyně. Nemohla se zapsat na Beaux Arts v Paříži, jelikož byla žena, a proto navštěvovala ateliéry řady vynikajících umělců, od kterých se učila. Steven: Mary se cítila utiskována i v Paříži, protože třeba nemohla trávit čas v kavárnách se svými přáteli včetně Degase. To se odráží v motivech jejích obrazů, které jsou často buď rodinné nebo třeba vyobrazují večer strávený v opeře. Beth: Zdá se mi těžké uvědomit si ono omezování žen při pohledu na tento obraz, jelikož jistý pocit svobody lze vnímat při pohledu na zde vyobrazenou ženu. Ta je nakloněna a opřena o pravý loket. Viditelná diagonála vytváří dojem nenucenosti, pohybu a nefalšované sebejistoty. Steven: Žena s perlovým náhrdelníkem, nejspíš Lydia, se zdá být svou vlastní paní, což nám připomíná napjatou situaci z konce 19. století, kdy se ženy začaly prosazovat ve veřejném životě. Napětí mezi veřejným a soukromým životem zde mizí nejen díky vyobrazenému tématu nebo napůl soukromém prostředí lóže uprostřed veřejné operní budovy, ale i díky kontrastu světla a stínu, jenž se odrážejí na Lydiině těle. Podívejme se na její tváře, na které dopadá světlo, zatímco střed obličeje je zastíněn. To dokazuje nejen odvážnost Mary Cassetové, ale i její snahu vyobrazit buržoazní společnost, která klade důraz na soukromí, ačkoliv je jedinec obklopen ostatními diváky. Beth: Cassattová má mnoho společného se svými impresionistickými kolegy. Jako oni se nevyhýbá některým značným problémům, kterým umění čelilo, jako bylo například použití umělého světla nebo nenucený způsob práce se štětcem pro zachycení jedinečnosti okamžiku. To vše zajímalo také ostatní impresionisty. Steven: Nejvíc mě zaujala část obrazu, kde se dotýkají ramena ženy. Vyobrazení ramen a jejich odraz v zrcadle se spolu setkávají na okraji opěradla čalouněné židle, na které žena sedí. Z toho místa lze poznat, že oblouk balkónu, který se v zrcadle odráží je současně v zorném poli ženy, která shlíží na publikem, jež její pohled opětuje. (hudba)
video