Umění 20. století
Umění 20. století (22/62) · 2:36

Georgia O'Keeffe, The Lawrence Tree, 1929 olejomalba na plátně, 31 x 40 palců, (Wadsworth Atheneum, Hartford) Namalováno v létě roku 1929 pří návštěvě D. H. Lawrence na jeho ranči v Kiowa během prvního výletu O´Keefee do Nového Mexika. Strom stojí naproti domu. Hovoří: Dr. Beth Harris a Dr. Steven Zucker

Navazuje na 1800-1907 Průmyslová revoluce.
(klavírní hudba) Jsme v pozoruhodném Wadsworth Atheneum v Hartfordu, Connecticutu a díváme se na obraz Lawrence Tree od malířky Georgie O'Keeffe. Je to brzká O'Keeffe datována do roku 1929. Vůbec to nevypadá jako strom. Vypadá to skoro jako chobotnice, ale když se na chvilku zastavíte a koukáte, můžete rozpoznat jednotlivé větve stromu, jak se často činíme, když ležíme na trávě a vzhlížíme k obloze. Myslím, že vždy, když se díváme na obraz, bychom se měli dívat očima autora. Poněvadž je tento pohled tak nevšední, v určitých ohledech opravdu obýváme její oči, dívající se na jasnou noční oblohu. Je na tom něco neuvěřitelně dojemného. Stáváme se jí nebo vidíme jejíma očima ve velmi mimořádném momentu, jedinečném pohledu na velmi zvláštní noc. Silně cítím plynutí času a letmost a krátkost lidského života. Spousta věcí, která se stala díky neobyčejnému úhlu pohledu. Pozorováním noční oblohy přes strom se námět a úhel pohledu setkají. Vnímám a téměř cítím noc, strom i vůni borovice. Prostor i čas jsou překrásně propletené. Naše oči klouzají po kmeni. Ležíme právě pod ním. O' Keeffee mluvila o tesařově lavičce na základu tohoto stromu, na které ráda léhávala. Obraz byl namalován na ranči D.H. Lawrence během jejího prvního léta v Novém Mexiku. Něco velmi zvláštního je na tom, jak naše oko cestuje po stromu a pak přes divoce vypadající jehlice z borovice a za tím vším obloha, která pohled narušuje a vystupuje směrem k nám, roztahuje se v nekonečnu. Zásadní změny v rozměrech, v čase i prostoru, našeho vnímání času a ustálenosti v mnohem větším, nebeském prostoru. Bourání a ničení ustálenosti na zemi a ve stejné chvíli dokonalé náznaky nekonečna a smutku. Ano. Patrně umělkyně zamýšlela, že tato malba může být pověšena různými směry, ale museum to pověsilo tak, jak by to upřednostňovala. Vysvětlila, že strom má vypadat, jako by stál na hlavě.
video