Umění 20. století
Přihlásit se
Umění 20. století (33/62) · 5:14

AB EX NY: Jackson Pollock Abstraktní expresionismus New York Muzeum moderního umění, 3. října 2010 - 11. dubna 2011

Navazuje na 1800-1907 Průmyslová revoluce.
Myslím si, že troufalost takové malby, jakou tvořil Jackson Pollock, má i o šedesát let později moc ohromit nás. Vidíte u něj snahu vytvořit to, co před ním nikdo nezkusil. To, co dělal Pollock, bylo ve srovnání s tradičním pojetím malby tak neobvyklé, že se podle mě cítil zmatený svou vlastní tvorbou. Jedna z mých oblíbených historek o Pollockovi je tato: Jednou ve svém ateliéru ve Springs na Long Islandu požádal svou ženu Lee Krasner, aby se přišla podívat na to, co právě namaloval. Zeptal se jí: "Je tohle obraz?" Ne "Je to dobrý obraz?", nebo "Je to skvělý obraz?". Nebyl si ani jistý, jestli to, co namaloval, ať to bylo cokoliv, nazvat obrazem. Ten pocit stát na prahu nové éry, která následovala po období, kdy civilizace téměř zahubila sebe sama, byl dominantní - ať vědomě či nevědomky - pro celou uměleckou komunitu. Odvahu, se kterou se umělci snažili přemístit centrum avantgardy z Paříže do New Yorku, bylo potřeba zviditelnit ve způsobu jejich tvorby. Každý z nich v podstatě vytvořil novou techniku malby. A nikdo nebyl vynalézavější více než Pollock, který upustil od použití štětce a jeho tahů k malbě obrazu-- místo toho využíval dřevěného konce štětce a barvu buď nechal skapat, pomalu stékat nebo ji roztíral či stříkal přes plátno v extatických, dramatických, pomalých, rychlých, vlnitých-- Neexistuje limit pro přívlastky, kterými to lze popsat. --liniích, které plátno vyplnily z rohu do rohu, shora dolů, zleva doprava. Další ze slavných anekdot o Pollockovi vypráví historku, kdy se ho malíř Hans Hoffman zeptal, jestli rád maluje přírodu. Pollock prý odpověděl: "Já jsem příroda." A třebaže tato historka může a nemusí být pravdivá a dozajista přispívá Pollockově reputaci jako nevrlého podivína a člověka ne příliš výřečného, rozhodně vyjadřuje cosi zásadního pro abstraktní expresionismus. Motiv, který umělce tohoto proudu zaujal nejvíce, byla jejich vlastní existence, nebo obecněji, lidská bytost. Tím objektem zájmu tedy byla síla člověka, jeho duše, hodnoty a zásady, tělesné bytí člověka ve společnosti. Když se podíváte na obrazy Jacksona Pollocka, není možné si myslet, že byly vytvořeny jen za použití štětce. Vlastně je těžké nepředstavovat si vaše tělo jak se pohybuje, poskakuje, žongluje, tančí kolem plátna na podlaze. Tato živost je tím, co Pollocka odlišuje od téměř každého jiného umělce. Je skoro nemožné uvěřit, že se obraz nehýbe, když se na něj díváte. A důvodem je samozřejmě váš zrak-- --vaše oči se pohybují-- a možná, že vaše tělo se pohybuje také, jak přecházíte po místnosti, abyste získali plný dojem z celého plátna. A jak se snažíte ponořit do obrazu a zjistit, kde jedna linie začíná a kde končí, nebo která vrstva překrývá jinou, kde jsou rozmazané plochy přerušeny nebo přerušují linky, uvědomíte si, že vidíte velkou škálu barev- některé jsou zářivé, jiné matné nebo dokonce metalické. A na díle jakým je třeba obraz Pět sáhů hluboko si uvědomíte, že nevidíte jen barvu, ale také předměty v ní umístěné, jako klíče, mince nebo smetí. Tohle je svět, který vložil do tohoto díla. A barva má tu moc pohltit vše ostatní v atmosféře, kterou vytváří. Žádné ze svých děl Pollock nezačal náčrtem. Nepracoval s žádným předem daným plánem, jak obraz uchopit. Proto se Pollockova díla považují za předchůdce proudu nazvaného 'Performance Art' (umění interpretace)-- protože při tvorbě plátna se malíř stává interpretem. Nebyl někým, kdo plní předem daný plán. Pollock byl tím, kdo se aktivně podílel na sledu událostí, jejichž výsledek byl překvapením pro něj, stejně jako pro diváka.
video