If you're seeing this message, it means we're having trouble loading external resources on our website.

Pokud používáš webový filtr, ujisti se, že domény: *.kastatic.org and *.kasandbox.org jsou vyloučeny z filtrování.

Hlavní obsah

Měřítko velkého

Snaha o pochopení velkého měřítka Tvůrce: Sal Khan.

Chceš se zapojit do diskuze?

Zatím žádné příspěvky.
Umíš anglicky? Kliknutím zobrazíš diskuzi anglické verze Khan Academy.

Transkript

Účelem tohoto videa je začít si uvědomovat, jak rozlehlý a obrovský vesmír je. A upřímně, náš mozek tomu nemůže úplně porozumět. V tomto videu uvidíme, že nerozumíme ani věcem, které jsou vlastně maličké ve srovnání s vesmírem. Ve skutečnosti ani nevíme, jak veliký celý vesmír je. Tak se aspoň pokusme pochopit, jak jsme malí. Tady to jsem já. Mám 1,75 metru. Podle toho, jestli mám boty. Možná 1,8 metru s botami. Ale pro toto video uděláme jenom hrubý odhad. Okolo 1,8 metru, – nebudu zabíhat do matematických detailů – okolo 2 metrů. Kdybych si lehl na zem 10krát za sebou, dostali bychom zhruba délku kamionu. To je asi 18 metrů. Takže toto je znásobené deseti. Kdyby kamion byl vysoký stejně jako dlouhý a postavili byste jich na sebe deset, dostali byste výšku asi 60patrového mrakodrapu. Ještě jednou: kdybyste vzali mě a znásobili moji výšku stokrát, dostali byste asi 60patrový mrakodrap. Kdybyste ten mrakodrap vzali a položili ho desetkrát za sebou, dostali byste zhruba délku Golden Gate Bridge. A opět vám nedávám přesné číslo. Nebude to vždycky přesně 10. Ale dostáváme se teď k něčemu o délce asi 1,6 kilometru. Golden Gate Bridge je vlastně delší než 1,6 km, pokud změříte vzdálenost mezi pilíři, je to jenom o trošku víc než 1,6 km. To vám dává představu, kolik je 1,6 kilometru. Když tuto vzdálenost desetkrát znásobíte, dostanete rozměry velkého města. Tohle je satelitní snímek San Francisca. Tady je Golden Gate Bridge. Když jsem kopíroval a vkládal tenhle snímek, snažil jsem se ho udělat zhruba 16 x 16 kilometrů, abyste měli měřítko. Tenhle snímek je zajímavý. Toto je poprvé, co se tu zabýváme městy, když se na to podíváte v tomto měřítku, začíná to být větší, než s čím se běžně setkáváme. Most – na mostě jsme byli, víme, jak vypadá, víme, že je obrovský, ale není to něco, čemu bychom nemohli porozumět. Město už však takto nepochopíme. Můžeme jet přes město, můžeme se podívat na fotky. Ale kdybych tady měl ukázat člověka, byl by neuvěřitelně maličký. Ani byste ho vlastně neviděli. Byl by na této fotce menší než 1 pixel. I dům by byl na téhle fotce menší než 1 pixel. Ale pojďme to opět znásobit 10. Pokud to znovu znásobíte 10, tak dostanete něco zhruba o velikosti oblasti zálivu San Francisca. Celý tento čtverec je zhruba tenhle čtverec tady. Znásobme to 10 ještě jednou! Desítkou. Takže tento čtverec má asi 160 x 160 kilometrů. Takže toto by bylo okolo 1600x1600 kilometrů. Teď zahrnujeme velkou část západu USA. Tady je Kalifornie, Nevada, Arizona, Nové Mexiko. Už zahrnujeme velkou část velkého kontinentu a upřímně, tohle přesahuje měřítko, s nímž jsme zvyklí zacházet. Vídáme mapy, takže jsme na to trochu zvyklí, ale kdybyste měli jít pěšky takovou dálku, zabralo by vám to pěknou chvilku. Do určité míry to, že letadla létají tak rychle, pro nás téměř nepředstavitelně rychle, nám dává pocit, že věci jako kontinenty nejsou tak velké, protože je přeletíme během pěti šesti hodin. Ale toto už jsou náramně obrovské vzdálenosti. Opět vezmeme tento čtverec, který má rozměry 1600x1600 kilometrů, a 10krát ho znásobíme. Dostaneme se velmi blízko... Vlastně o kousek překročíme průměr Země. O kousek více než průměr Země. Ale opět jsme na Zemi, dokážeme si to trochu představit. Pokud se pozorně podíváte na horizont, možná uvidíte jemné zakřivení. Zvláště pokud budete v letadle. Takže, i když je to upřímně větší, než dokáže můj mozek skutečně pochopit, můžeme Zemi nějak uchopit. Když znásobíte průměr Země 10krát, dostanete průměr Jupiteru. Kdybychom dali Zemi k Jupiteru... Samozřejmě nejsou ani zdaleka tak blízko, to by zničilo obě tyto planety. Rozhodně by to zničilo Zemi, asi by s Jupiterem splynula. Takže kdybychom dali Zemi vedle Jupiteru, vypadalo by to nějak takto. Tady tohle. Takže bych řekl, že Jupiter je – aspoň v schématu, které tu kreslím – je první věcí, kterou skutečně nedovedu pochopit. Myslím tím, že Země sama o sobě je tak neuvěřitelně velká. Jupiter je 10krát větší. Z hlediska jeho průměru. Je mnohem větší, co se týká hmotnosti, objemu a dalších parametrů. Ale pokud jde jenom o průměr, je 10krát větší. Ale pojďme dále. 10krát Jupiter – dostaneme Slunce. Toto je 10krát. Toto je Slunce, a kdybych nakreslil Jupiter, vypadal by – udělám Jupiter růžovou – byl by asi takto velký. A Země by byla asi takto velká, kdybyste je dali všechny vedle sebe. Takže Slunce je obrovské. I když ho vidíme skoro každý den, je nepředstavitelně obrovské. I Země je svým způsobem nepředstavitelně velká a Slunce je tolikrát – stokrát více nepředstavitelně velké. Teď to začne být opravdu, ale opravdu hodně ztřeštěné. Znásobíme průměr Slunce, který je 100krát větší než průměr Země, znásobíme ho 100krát. To je vzdálenost Země od Slunce. Nakreslil jsem Slunce jako maličký pixel, Zemi jsem ani jako pixel nekreslil, protože pixel by na ni byl obrovský. Museli bychom mít 1/100 pixelu, abychom mohli Zemi nakreslit správně. Takže toto je nepředstavitelná vzdálenost mezi Zemí a Sluncem. Je to 100krát velikost průměru Slunce. Je naprosto gigantická. Ale tyto věci jsou relativně blízko ve srovnání s tím, kam se vydáme. Protože pokud se chceme dostat k nejbližší hvězdě... Slunce je 100krát průměr Země. Vzdálenost mezi Zemí a Sluncem je 100krát větší. Nebo můžete říct, že je to 10 000krát průměr Země. Toto jsou nepředstavitelné vzdálenosti. Ale abychom se dostali k nejbližší hvězdě, která je vzdálená 4,2 světelných let, je to 200 000krát. A opět: je to nepředstavitelné. 200 000krát vzdálenost mezi Zemí a Sluncem. A abyste měli hrubou představu, jak daleko tyto objekty jsou... Pokud by Slunce bylo velké jako basketbalový míč, kdyby průměrná hvězda byla veliká jako míč a naše část galaxie by měla objem velikosti Země... Měli bychom velký objem o velikosti Země. Kdyby hvězdy byly o velikosti basketbalových míčů, v naší části galaxie byste měli jenom hrstku balónů na celý ten objem. Vyskytovaly by se nepředstavitelně řídce. Přestože když se podíváte na galaxii, tohle je jenom umělecké zobrazení, vypadá to jako něco, co tu má rozprášené hvězdy a vypadá to poměrně hustě. Ve skutečnosti je tu velké množství prostoru. Drtivá většina prostoru v galaxii je zcela prázdná. Nejsou tam žádné hvězdy, žádné planety, absolutně nic. Toto, o čem mluvím, je obrovský skok. A pokud chcete vidět, jak veliká samotná galaxie může být, vezměte vzdálenost mezi Sluncem, nebo sluneční soustavou, a nejbližší hvězdou, to je 200 000krát vzdálenost mezi Zemí a Sluncem, a tuto vzdálenost vynásobte 25 000. Pokud je Slunce tady, naše nejbližší hvězda bude ve stejném pixelu. Budou uvnitř. Dostali byste hromadu hvězd do pixelu, i když jsou od sebe daleko. A pak celá tahle věc má 100 000 světelných let. Je to 25 000krát větší vzdálenost než vzdálenost od Slunce k nejbližší hvězdě. Bavíme se tedy o nepředstavitelně velkých vzdálenostech. A to se jedná pouze o galaxii. A teď – upřímně, je to už daleko za tím, co dovede můj mozek skutečně zpracovat. V této chvíli se to stává abstraktním myšlením, hraní si s čísly a matematikou. Ale abychom dostali nějakou představu o samotném vesmíru... Pozorovatelný vesmír... Musíme mít jasno v tom, že můžeme pozorovat jen světlo, které začalo opouštět svůj zdroj před 13,7 miliardami let, neboť to je stáří vesmíru. Pozorovatelný vesmír má v průměru asi 93 miliard světelných let. A důvodem, proč je větší než 13,7, je to, že to, co vyzařovalo světlo před 13,7 miliardami let, se pohybuje pryč. Takže teď jsou dalších 40 miliard světelných let dál. Ale toto není o kosmologii, je to o rozměrech a uvědomování si, jak gigantický vesmír je. Jenom část vesmíru, kterou můžeme alespoň teoreticky pozorovat. Teoreticky pozorovat. Museli byste... A můžeme ji pozorovat, protože dostáváme elektromagnetické záření z těchto částí vesmíru. Museli byste znásobit toto číslo... Udělejme si v tom jasno. 100 000 světelných let je průměr Mléčné dráhy. Takže 100 000 světelných let je průměr Mléčné dráhy. Museli byste to vynásobit nikoliv 1000krát, vynásobením 1000krát byste dostali 100 000 000 (sto milionů) světelných let. 100 000 krát 1000 je 100 000 000. Musíte to vynásobit znovu. Znovu o 1000, abyste dostali 100 000 000 000 (sto miliard) světelných let. A vesmír může být mnohem, mnohem větší, možná může být i nekonečný. Kdo ví? Ale abyste se dostali z průměru Mléčné dráhy k velikosti pozorovatelného vesmíru, musíte násobit 1 000 000. A už toto je neuvěřitelná vzdálenost. Takže tady v tom souboru věcí – nejenže jsme my docela malí, nejenže naše stavby jsou malé, nejenže je naše planeta velmi malá, nejenže je naše Slunce velmi malé a naše sluneční soustava je malá, ale i naše galaxie je vlastně úplné nic v porovnání s rozlehlostí vesmíru.