Měřítka ve vesmíru
Přihlásit se
Měřítka ve vesmíru (17/17) · 8:58

Vesmír menší než pozorovatelný Co když je současný vesmír menší, než se nám jeví?

Dosud jsme v každém videu předpokládali, že pozorovatelný vesmír je menší než celý vesmír. A pokud se podíváte na teorii inflace, která byla vytvořena Alanem Guthem… Já mám téměř přímé osobní spojení s Alanem Guthem. Když jsem byl na MIT, vždy jsem chodíval do čínského jídelního náklaďáku a vždy jsem se tam objevil zhruba 2 sekundy před Alanem Guthem. On byl vždy o jednoho dva lidi za mnou, nicméně on je zakladatel teorie inflace, jejíž základní představa je, že v nejranějších okamžicích, nebo ve velmi krátkém období, po velkém třesku došlo k této velké inflaci během rozpínání vesmíru. Podle teorie inflace je pozorovatelný vesmír… Lépe řečeno: celý vesmír je velký zhruba 10 na 23 krát rozměr pozorovatelného vesmíru. To by znamenalo, že toto je jen malá část, myslím tím, že to je nepředstavitelně velké číslo. Ve skutečnosti to je nepředstavitelné, tedy už všechno, o čem jsme mluvili, je nepochopitelné množství prostoru. Ale je zde několikanásobně více nepochopitelného množství prostoru. To je založenou pouze na té teorii, ale je možné… Nemůžeme dokonce zavrhnout myšlenku, že skutečný vesmír je ve skutečnosti menší než pozorovatelný vesmír. To je trochu hůř představitelné, než že vesmír je tak velký, fakt, že pozorujeme něco většího než samotný vesmír. A vy řeknete: „Sale, to je nemožné.“ Ale musíte se nad tím trochu zamyslet. To je pozorovatelný vesmír a naše představy o něm jsou založené na tom, jak dlouho trvalo světlu nás dosáhnout. Již jsme si řekli, že tento bod ve vesmíru je 46 miliard světelných let daleko, ne 13,7, tak jak to vypadá tady. Jen mu to zabralo 13,7 miliard let nás dohonit. Pokud je nějaký foton, který by k nám letěl déle než 13,7 miliardy let, tak nás ještě nezastihl, protože jsme začali teprve před 13,7 miliardami let. Takže jsou na cestě a začínají v nějakém bodě mimo náš pozorovatelný vesmír. Náš pozorovatelný vesmír časem roste, ale tedy představme si, že celý vesmír je jen podmnožinou pozorovatelného vesmíru. Řekněme, že to je zhruba poloviční průměr, takže vypadá nějak tak. Možná to udělám trochu víc oválné. Možná celý vesmír… A toto je trochu provokativní a není to nemožné. Řekněme, že toto je celý vesmír. A tak, jak jsem to nakreslil, je Země střed. Ale pamatujte, toto je velmi pravděpodobně povrch… Je zakřivený, má mírné zakřivení, ale mohl by to být povrch 4D objektu, možná nejjednodušší bude představa 4D koule. Tak pokud si chcete doopravdy správně představit tento celý objem a pamatujte, že tento celý obrázek bude vypadat 2D, ale má hloubku. Je to objem prostoru, neuvěřitelný objem vesmíru. Udělal jsem tu elipsoid, to je eliptický objem vesmíru, co jsem tu zakroužkoval, právě zde. Ale pokud by to byl opravdu celý vesmír a celý vesmír by byl povrch 4D koule, pak realita je, že celý prostor může být reprezentován takto. Může být reprezentován jako povrch 4D koule. Samozřejmě můžu nakreslit pouze 3D koule. Naznačím, že to není jen kruh, ale že má hloubku. Můžu to dokonce vystínovat. Můžete si tedy představit, že tento bod tady je vlastně stejná věc jako tento bod tady, že se obtočily. A jsou spojeny vzadu. Nakreslím to, že jsou spojeny tady, ten a tento bod jsou vlastně stejný bod, po jedné otočce. Vlastně tak, jak jsem to nakreslil tady, tak by se tam všechny sešly. Tady vzadu, v tom bodě, pokud si to představuji správně. Pokud půjdete v jakémkoli směru, vrátíte se na druhé straně povrchu. Tady je Země. Tak, jak jsme si to nakreslili, je Země centrum, ale vidíme, že když se na to podíváte takhle, není tu střed povrchu koule, dokonce 4D koule. Takže v tom smyslu, pokud půjdete jedním směrem, vrátíte se na druhé straně. Když začnete na Zemi a půjdete tímto směrem, tak se sem dostanete znovu a pak se vrátíte zpět na Zem. Pokud by to byl ten případ, pokud vlastní objem opravdového vesmíru byl menší než pozorovatelný vesmír, pak co všechen ten prostor mimo? A pokud se zamyslíme, co by stalo, kdyby to bylo před 13,7 miliardami let. Kdybychom byli v tom primitivním stavu s radiací na pozadí, kdy elektromagnetické vlny jsou vysílány. Řekněme, že tyto fotony byly vyslány na svou první cestu – myslím, že víte, kam to spěje –, na svou první cestu, kterou by se k nám dostali. A je to vzdálené, nejsem si jistý, třeba 6 miliard let. A potom by proletěly kolem nás a vrátily se do toho bodu za dalších 6 miliard let. Pak by se k nám zase vrátily, takže úplně první průlet bude právě zde. A z našeho pohledu je zase neuvidíme pár miliard let. A když je vidíme, tak řekneme: „Páni, tomu fotonu trvalo 15, 16 miliard let, než se ke mně dostal, musí být z něčeho venku.“ Ale realita je, že to je foton z něčeho mnohem menšího než fyzický vesmír, z menšího skutečného vesmíru, už okolo nás několikrát proletěl a že vidíme jen průlet po 14 miliardách let. Jen si myslíme, že to je odněkud dále. Další věc je, že pokud by to byl ten případ, že bychom mohli jít jednou stranou vesmíru a vyjít na druhé straně a pokud by všechno bylo v pozorovatelném vesmíru, nebyli bychom to schopni říct? Nemohli bychom se podívat do dvou směrů a vidět to samé, jen z jiné perspektivy? A odpovědí je myšlenka o tom, co by se stalo… Nebyli bychom schopni dokonce vidět sami sebe? Pokud vyšleme nějaké světlo, kterému by zabralo, nevím, jak je to daleko, řekněme, že to je 6, 7 miliard světelných let k cestě sem, což by bylo právě tady a pak by cesta zpátky zabrala dalších 6 nebo 7 miliard let. Možná že radiační pozadí, které vidíme, je záření vyslané z bodu ve vesmíru, ve kterém teď jsme, nebo z velmi podobného bodu ve vesmíru, kde právě jsme. Část radiačního pozadí je z podobného bodu ve vesmíru, ve kterém jsme teď. Tak proč se nemůžeme vidět? No, v podstatě jsem na to už odpověděl. Ten druhy průchod, pokud pozorujete stejný bod ve vesmíru, pokud pozorujete světlo ze stejného bodu ve vesmíru, ze kterého bylo světlo vysláno velmi dávno. Možná před 13 miliardami let. A tak by to bylo nerozeznatelné. Oblast vesmíru, ve které právě jsme – pokud bychom viděli stejnou oblast před 13 miliardami let, tak bychom ji prostě nepoznali. Nyní se lidé snaží rozpoznat, jestli jsou zde nějaké vzory, jestli můžou namodelovat změnu vesmíru. Pokud existují vzory, tak možná vlastní vesmír je podmnožinou pozorovatelného. Zatím jsme je neviděli, ale je tu ta možnost. Doufám, že jsem vás nezmátl, myslím si, že toto je docela zajímavý nápad, že tyto věci, které jsme si mysleli, že jsou… Například světlo, kterému trvalo 8 miliard let, aby nás dosáhlo. Myslíme si, že je z něčeho, co je od nás 8 miliard světelných let daleko. Je to vlastně ještě dále, neboť vesmír se rozpíná, takže to překonalo více prostoru. Myslíme si, že je to z něčeho takového. Ale mohlo by to být z něčeho bližšího, pokud by byl skutečný vesmír menší a byl by to jen druhý průlet. Vlastně se to jen zase vrací, a proto trvalo 8 miliard let, než k nám došlo. Dokonce to nepoznáme, neboť vypadá úplně jinak, než ta oblast vesmíru právě teď, nebo oblast vesmíru po 4 miliardách let vypadá úplně jinak než při prvním vyslání. Doufám, že jsem vás příliš nezmátl, myslím si, že to je velmi fascinující téma.
video