Hlavní obsah
Kurz: Kosmologie a astronomie > Kapitola 1
Lekce 1: Měřítko Země, Slunce, galaxií a vesmíruMezigalaktické měřítko
Mezigalaktické měřítko Tvůrce: Sal Khan.
Chceš se zapojit do diskuze?
Zatím žádné příspěvky.
Transkript
Předchozí video jsme
opustili ve chvíli, kdy jsme byli ohromeni pohledem
ze Země na Mléčnou dráhu. Abychom věděli, jak enormní
je vesmír a na kolik hvězd vidíme. Kdyby tady byl každý tento bod hvězda,
bylo by to obrovské množství hvězd, ale mnoho z těchto bodů jsou ve
skutečnosti celé tisíce hvězd. Už tak jsme byli ohromeni, a v tomto videu uvidíme, že tohle všechno
je ve skutečnosti vlastně jen začátek. Přestanu používat analogii
s fotbalovým hřištěm, protože od určitého bodu
jsou zrnka písku tak četná, že naše mysl si je již neumí představit.
Začněme Mléčnou dráhou, kterou jsme viděli v minulém videu
a je tady. Jsme zde, asi 25 tisíc světelných
let daleko od centra, to je zhruba 100 000
světelných let v průměru. Podívejme se na širší
perspektivu, na sousedy v okolí. Když mluvíme o místních kupách,
myslíme tím místní kupy galaxií. Tak toto je místní skupina Mléčné
dráhy, tady to jsme my, nacházíme se okolo 25 000
let od centra Mléčné dráhy. Tady jsou ‚malé‘, a já říkám ‚malé‘ v
uvozovkách, protože to jsou stále obrovské
nepředstavitelné entity. Jsou tam satelitní galaxie, z nichž některé jsou pod vlivem
gravitace Mléčné dráhy. Nejbližší velká galaxie
je Andromeda tady, a vzdálenost tady odtud už musíme
popisovat v milionech světelných let, takže tato vzdálenost je asi
2,5 milionu světelných let Přičemž jeden světelný rok je
zhruba poloměr Oortova oblaku. A poloměr Oortova oblaku je asi 50
nebo 60 tisíc astronomických jednotek, tedy vzdáleností mezi Sluncem a Zemí. To si představíme jako: 2,5 milionu krát 60 tisíc krát
vzdálenost mezi Zemí a Sluncem. Takže se tu bavíme
o neuvěřitelné vzdálenosti, a to je jen k nejbližší
velké galaxii tady. Ale dokonce i tyto věci jsou obrovské
s nepředstavitelně mnoha hvězdami. Již jsme si řekli, že Mléčná dráha
má 200–400 miliard hvězd. Předpokládá se, že Andromeda
má kolem 1 bilionu hvězd. Je to těžko představitelné, ale tady se
nezastavíme. Celý tento diagram
je asi 4 světelné roky napříč, kdybyste šli bod po bodu,
z jedné strany na druhou. Pardon, ne 4 světelné roky,
ale 4 miliony světelných let. 4 světelné roky jsou pouze vzdálenost
mezi námi a Alfa Centauri, což je nic. Sondě Voyager by zabralo
180 tisíc let se tam dostat. Tohle jsou 4 miliony světelných let, takže milionkrát
vzdálenost k nejbližší hvězdě. A dokonce i tohle je… Začínají mi docházet slova,
tohle se nedá popsat. Dokonce i tohle je málo v
mezigalaktickém měřítku, protože když se oddálíte,
uvidíte naši lokální skupinu tady a tohle tady je v Místní nadkupa galaxií. Každý tento bod tady je jedna galaxie,
ale může to být i více než jedna galaxie. A průměr tady je 150
milionů světelných let. V minulém diagramu jsme viděli vzdálenost
mezi Mléčnou dráhou a Andromedou, což bylo 2,5 milionu světelných let,
což by zde byl pouze tento malý bod. Přesně tohle, to by byla vzdálenost
mezi Mléčnou dráhou a Andromedou. A teď se díváme na Místní nadkupu galaxií,
to je 150 milionů světelných let. Ale tady ještě nekončíme,
můžeme se ještě více vzdálit, až sem! Zde byla Místní nadkupa galaxií, 150
milionů světelných let v minulém diagramu. Diagram tady…
Rád bych měl na obrazovce oba. Diagram tady je 150 milionů světelných let
napříč, a to by se vešlo právě sem. Takže to jsou nadkupy blízko nás,
kde blízko je velmi volný pojem. Vzdálenost je asi
150 milionů světelných let. Miliarda světelných let
je asi odsud až sem, takže teď začínáme
mluvit v ohromných měřítkách. Vždycky jsme mluvili
v obrovských měřítkách, ale tohle je ještě mnohem větší měřítko.
A to stále ještě není vše! Protože celý tento diagram,
tyto tečky, které právě vidíte, řeknu to jednoduše,
tohle nejsou hvězdy, tohle nejsou dokonce ani hvězdokupy
nebo shluky miliard či bilionů hvězd. Každý tento bod je kupa galaxií, kde každá z galaxií má stovky
miliard nebo bilionů hvězd, takže nyní jsme se dostali do
neuvěřitelně masivní velikosti měřítka. Ale stále ještě nejsme na konci. Tohle je stále zhruba
miliarda světelných let napříč. Ale tady je nejlepší odhad
viditelného vesmíru. V příštích videích budeme mluvit o tom,
co znamená viditelný vesmír. Takže když se dostatečně oddálíme,
tak celý tento diagram, asi miliarda světelných let,
by se vešel asi sem. Takže teď mluvíme o super malé části
tady. A to je stále jen viditelný vesmír. To není celý vesmír, ale
pouze jeho viditelná část. Přemýšlejte, co se děje. Přemýšlejte o bodu tady, který zkoumáme
a je 13 miliard světelných let daleko. Budeme o tom mluvit více v budoucích
videích, 13 miliard světelných let. A zdá se mi už jako
svatokrádež psát o tomhle, protože složitost, kterou tady vidíme,
nám musí v hlavě dělat závratě. Ale tento 13 miliard
světelných let vzdálený objekt, který zkoumáme, tak jeho světlo
se k nám teprve dostává. Světlo vyrazilo v určitý
moment, před 13 miliardami let, takže my tento objekt zkoumáme
blízko počátku nynějšího vesmíru. A viditelným vesmírem to je, protože ještě může být dál
něco trochu vzdálenějšího, něco, jehož světlo to k nám
ještě nestihlo. Nebo možná že vesmír sám, a o tom budeme
ještě mluvit, se rozpíná tak rychle, že k nám světlo
nikdy ani nedorazí. Tohle je ve skutečnosti velký otazník,
jak velký vlastně současný vesmír je. Někteří lidé můžou říct:
„Je to důležité? Protože už tohle je
obrovská vzdálenost.“. Můžete říci: „Dobře, když tohle světlo
je 13 miliard let staré nebo 13 miliard světelných let daleko,
tak můžete říci, že vše, co jsme schopni prozkoumat,
jehož minulost umíme prozkoumat, je daleko asi 26 miliard světelných let.“ Ale i tady musíme být opatrní. Protože si pamatujete, že se vesmír
rozpíná. Když bylo toto světlo emitováno… – A o tom udělám ještě celé video,
protože je to složitější znázornit. – Když bylo tohle světlo emitováno, my v Místní nadkupě galaxií v Mléčné
dráze jsme byli mnohem blíže tomu bodu. A to bylo, a to chci říci správně,
36 milionů světelných let, takže jsme byli hodně blízko, chápete,
v astronomickém měřítku velmi blízko. Jenom 36 milionů světelných let k tomu
objektu, když bylo to světlo vypuštěno. Ale to světlo k nám letělo
a po celou dobu se vesmír rozpínal, takže i my jsme se
pohybovali směrem od něj, každý bod se od ostatních
bodů neustále vzdaluje, pouze o 13 miliard světelných let později
se s námi to světlo konečně potkalo. Ale celou dobu jsme se rozpínali. Tento objekt se také pohyboval dál od nás. Tak náš nejlepší odhad toho,
kde tento objekt může být teď, založený na tom, jak se vesmír rozpíná,
je v rozmezí 40–45 miliard světelných let. Pozorovali jsme, kde bylo světlo
emitováno před 13 miliardami let. Chci, aby to bylo jasné:
to co pozorujeme, to světlo pochází z
něčeho velmi primitivního. Ten objekt, ta oblast vesmíru,
ze které bylo světlo emitováno, je nyní zkondenzována do mnohem
vyspělejšího astronomického objektu. Pokud se na to podíváte z jiného pohledu,
lidé nacházející se v tomto bodu vesmíru by se nyní přesunuli
o 46 miliard světelných let dál. Když budou pozorovat naši oblast vesmíru,
neuvidí nás, neuvidí Zemi tak, jak je nyní. Uvidí oblast vesmíru, ve které je
Země ve velmi primitivním stádiu, krátce po Velkém třesku. Když používám slovo ‚krátce‘,
tak to myslím volně. Mluvíme tu o stovkách tisíc
nebo dokonce miliónech let. V dalším videu o tom budu mluvit víc.
Cílem tohoto videa bylo ukázat, že to je celé víc než omračující. Řekl bych, že poslední video o Mléčné
dráze bylo samo o sobě omračující. Ale teď, když vidíme,
jak to skutečně je, se Mléčná dráha stane něčím,
co je téměř neuvěřitelně nevýznamné, když se zamyslíte nad tímto obrázkem.
A nejvíc zarážející je: Kdyby mi někdo řekl,
že tohle je celý vesmír, dalo by to samo o sobě jistě věci do
perspektivy, ale nikdo neví, co je dál. Existují odhady, že tohle by mohla být
pouhá 1/10 na 23 celého vesmíru. Ale mohlo by se nakonec i přijít na to,
že celý vesmír je menší než tohle, což je velice zajímavá věc na
přemýšlení. Tady ale skončím, protože si myslím, že ať už nad tím přemýšlíte
jakkoliv, je to prostě... Popravdě předtím, než
jsem udělal tohle video, jsem zíral na některé
z těchto fotky asi půl hodiny. Tohle je můj nejméně produktivní den,
protože je tak úchvatné přemýšlet nad tím, co všechny ty tečky v sobě skrývají.