Hvězdy, černé díry a galaxie
Přihlásit se
Hvězdy, černé díry a galaxie (17/18) · 7:34

Definice parseku Jak a proč vznikla tato jednotka vzdálenosti?

Navazuje na Měřítka ve vesmíru.
Asi už jste někdy slyšeli slovo „parsek“ ve vědecko-fantastických filmech nebo možná i v souvislosti s astronomií. Ale v tomto videu vám chci říct, kde se tohle slovo vzalo a jaká je jeho definice. Stručně řečeno to je jednotka vzdálenosti. Je to přibližně 3,26 světelných let. Kde se ale vzala taková zvláštní jednotka vzdálenosti, která odpovídá asi 3,26 světelných let? Je to vzdálenost objektu, pravděpodobně hvězdy, ale řekněme „objektu", protože neexistují žádné hvězdy přesně takto od nás vzdálené. Vzdálenost objektu, jehož paralaxa... Nebo spíše objektu, který má paralaxu jedné úhlové vteřiny. A slovo „parsek“ vzniklo složením slov „paralaxa“ a „vteřina“ v angličtině. (pozn.: V angličtině se pro úhlovou vteřinu používá slovo „second“.) Je to doslova „par-sek“. Můžete si to představit jako paralaxu jedné úhlové vteřiny. Jak daleko by to bylo? Bylo by to 3,26 světelných let. A my to umíme vypočítat, což také udělám v tomto videu. Takže řekněme, že tady jsou nějaká tělesa. Řekněme, že tohle je Slunce, tohle je Země v nějakém časovém bodě, tohle je Země o 6 měsíců později na opačné straně oběžné dráhy a my se díváme na objekt, který se nachází v určité vzdálenosti. Víme, že tato vzdálenost je 1 astronomická jednotka, a chceme zjistit vzdálenost tohoto objektu. Všechno, co víme, je, že má paralaxu rovnu jedné úhlové vteřině. Takže si připomeňme, co to znamená. Pokud se díváme přímo... Nezapomeňte, že se díváme na sluneční soustavu seshora, takže se Země otáčí v tomto směru, a to v obou případech. Takže v tomto časovém okamžiku… Nevíme, kdy přesně to je, to záleží na tom, o kterou hvězdu jde. V tomto časovém okamžiku, přesně při východu Slunce, při prvních náznacích slunečního světla, když se podíváme přímo nahoru, úhel mezi tímto objektem na noční obloze a směrem kolmo vzhůru bude úhel paralaxy. Takže tohle bude 1 úhlová vteřina. A abychom se neodchýlili od terminologie předešlých videí o paralaxe, představme si, jak by to vypadalo na noční obloze. Nakreslím tedy noční oblohu, nejlépe asi fialově. Nakreslím noční oblohu. Tohle je pohled přímo vzhůru, tohle je sever, jih, západ a východ. A jak si dovedete představit, Slunce zde právě vychází na východě. Raději to nakreslím barvou Slunce. Slunce vychází na východě. Takže tohle bude směrem ke Slunci. To si určitě dovedete představit. Tohle je sever. Sever je teď na vrcholu Země přímo tady, namířený ven z obrazovky, jih míří do obrazovky. Snad vám to pomůže s představou. Nebo se na to dá pohlížet i jinak. Slunce vychází na východě. Tohle bude směrem ke Slunci v jistém úhlu od středu. V tomto případě je to 1 úhlová vteřina. Takže to bude přímo tady. Tenhle úhel tady bude 1 úhlová vteřina. A potom když budeme chtít vědět, kde ten objekt je o šest měsíců později, tak bude na opačné straně. Budeme se dívat do středu vesmíru… Nebo bych měl spíše říct středu noční oblohy. Ve stejném směru ve vesmíru. Vesmír nemá žádný střed, o tom jsme mluvili už mnohokrát. Pokud se budeme dívat na noční oblohu o 6 měsíců později a místo východu to teď bude při západu Slunce s posledními paprsky slunečního světla. Slunce bude zapadat na západě. Proto tento úhel tady, který je stejný jako úhel paralaxy, bude také 1 úhlová vteřina. Takže tohle také bude 1 úhlová vteřina. Pojďme tedy zjistit, jak daleko je tento objekt. Kolik měří parsek v astronomických jednotkách nebo světelných letech. Pokud je tohle 1 úhlová vteřina, tohle bude... A pamatujte, 1 úhlová vteřina je rovna 1/3600 stupně. Takže tenhle úhel přímo tady bude 90 minus 1/3600. A nyní použijeme trochu trigonometrie. Tangens tohoto úhlu, tangens 90 minus 1/3600, bude tato vzdálenost v astronomických jednotkách děleno 1. Když ale cokoli dělíme 1, bude to stále stejná vzdálenost. Takže to je tato vzdálenost. Vytáhneme tedy kalkulačku. Chceme spočítat tangens 90 minus 1/3600 a dostaneme naši vzdálenost v astronomických jednotkách. 206 264. Řekněme 265. Tato vzdálenost bude 206 265, teď jen zaokrouhluji, astronomických jednotek. A pokud je chceme převést na světelné roky, budeme jen dělit… Jeden světelný rok má 63 115 astronomických jednotek (správně 63 240). Takže to je... Radši to tady napíšu. Nechci vás plést s krácením jednotek. Takže máme 206 265 astronomických jednotek a násobíme je jedním světelným rokem, což je 63 115 astronomických jednotek. A to chceme, aby se v čitateli a jmenovateli zkrátilo. Když tedy budete dělit 206 265, tohle číslo tady, děleno 63 115, počet astronomických jednotek ve světelném roce, 63 115. Jen to tady smažu. Dostaneme 3,2 nebo tedy, jak jsme spočítali, zaokrouhleně 3,27 světelných let. Takže to se rovná přibližně 3,27 světelných let. Tady bych měl ukázat, že je to jen přibližně. Ale odtud přesně parsek pochází. Takže snad nyní chápete, že se jedná o vzdálenost. Ale co víc, chápete také, jak se na ni přišlo. Je to vzdálenost, kterou objekt musí mít od Země, aby měl úhel paralaxy jedné úhlové vteřiny. A takto vzniklo toto slovo. Složením slov „paralaxa“ a „vteřina“ v angličtině.
video