Hlavní obsah
Kurz: Kosmologie a astronomie > Kapitola 2
Lekce 3: Hvězdná paralaxaDefinice parseku
Definice parseku Tvůrce: Sal Khan.
Chceš se zapojit do diskuze?
Zatím žádné příspěvky.
Transkript
Asi už jste někdy slyšeli slovo „parsek“
ve vědecko-fantastických filmech nebo možná i v souvislosti s astronomií. Ale v tomto videu vám chci říct, kde se tohle slovo vzalo
a jaká je jeho definice. Stručně řečeno to je
jednotka vzdálenosti. Je to přibližně 3,26 světelných let. Kde se ale vzala taková
zvláštní jednotka vzdálenosti, která odpovídá asi 3,26 světelných let? Je to vzdálenost objektu, pravděpodobně hvězdy,
ale řekněme „objektu", protože neexistují žádné hvězdy
přesně takto od nás vzdálené. Vzdálenost objektu, jehož paralaxa... Nebo spíše objektu, který má
paralaxu jedné úhlové vteřiny. A slovo „parsek“ vzniklo složením slov
„paralaxa“ a „vteřina“ v angličtině. (pozn.: V angličtině se pro úhlovou
vteřinu používá slovo „second“.) Je to doslova „par-sek“. Můžete si to představit jako
paralaxu jedné úhlové vteřiny. Jak daleko by to bylo? Bylo by to 3,26 světelných let. A my to umíme vypočítat,
což také udělám v tomto videu. Takže řekněme, že
tady jsou nějaká tělesa. Řekněme, že tohle je Slunce, tohle je Země v nějakém
časovém bodě, tohle je Země o 6 měsíců později
na opačné straně oběžné dráhy a my se díváme na objekt,
který se nachází v určité vzdálenosti. Víme, že tato vzdálenost je
1 astronomická jednotka, a chceme zjistit
vzdálenost tohoto objektu. Všechno, co víme, je, že má paralaxu
rovnu jedné úhlové vteřině. Takže si připomeňme,
co to znamená. Pokud se díváme přímo... Nezapomeňte, že se díváme na
sluneční soustavu seshora, takže se Země otáčí v tomto směru,
a to v obou případech. Takže v tomto časovém okamžiku… Nevíme, kdy přesně to je, to záleží
na tom, o kterou hvězdu jde. V tomto časovém okamžiku,
přesně při východu Slunce, při prvních náznacích slunečního světla, když se podíváme přímo nahoru, úhel mezi tímto objektem
na noční obloze a směrem kolmo vzhůru
bude úhel paralaxy. Takže tohle bude 1 úhlová vteřina. A abychom se neodchýlili od
terminologie předešlých videí o paralaxe, představme si, jak by to
vypadalo na noční obloze. Nakreslím tedy noční oblohu, nejlépe asi fialově. Nakreslím noční oblohu. Tohle je pohled přímo vzhůru, tohle je sever, jih, západ a východ. A jak si dovedete představit, Slunce zde
právě vychází na východě. Raději to nakreslím barvou Slunce. Slunce vychází na východě. Takže tohle bude směrem ke Slunci. To si určitě dovedete představit.
Tohle je sever. Sever je teď na vrcholu Země přímo tady,
namířený ven z obrazovky, jih míří do obrazovky. Snad vám to pomůže
s představou. Nebo se na to dá pohlížet i jinak.
Slunce vychází na východě. Tohle bude směrem ke Slunci
v jistém úhlu od středu. V tomto případě je to 1 úhlová vteřina. Takže to bude přímo tady. Tenhle úhel tady bude
1 úhlová vteřina. A potom když budeme chtít vědět,
kde ten objekt je o šest měsíců později, tak bude na opačné straně. Budeme se dívat do středu vesmíru… Nebo bych měl spíše říct
středu noční oblohy. Ve stejném směru ve vesmíru. Vesmír nemá žádný střed,
o tom jsme mluvili už mnohokrát. Pokud se budeme dívat na noční
oblohu o 6 měsíců později a místo východu to teď
bude při západu Slunce s posledními paprsky slunečního světla. Slunce bude zapadat na západě. Proto tento úhel tady,
který je stejný jako úhel paralaxy, bude také 1 úhlová vteřina. Takže tohle také bude 1 úhlová vteřina. Pojďme tedy zjistit, jak
daleko je tento objekt. Kolik měří parsek v astronomických
jednotkách nebo světelných letech. Pokud je tohle 1 úhlová
vteřina, tohle bude... A pamatujte, 1 úhlová vteřina
je rovna 1/3600 stupně. Takže tenhle úhel
přímo tady bude 90 minus 1/3600. A nyní použijeme
trochu trigonometrie. Tangens tohoto úhlu,
tangens 90 minus 1/3600, bude tato vzdálenost v astronomických
jednotkách děleno 1. Když ale cokoli dělíme 1,
bude to stále stejná vzdálenost. Takže to je tato vzdálenost. Vytáhneme tedy kalkulačku. Chceme spočítat
tangens 90 minus 1/3600 a dostaneme naši vzdálenost
v astronomických jednotkách. 206 264. Řekněme 265. Tato vzdálenost bude 206 265, teď
jen zaokrouhluji, astronomických jednotek. A pokud je chceme převést na
světelné roky, budeme jen dělit… Jeden světelný rok má 63 115
astronomických jednotek (správně 63 240). Takže to je... Radši to tady napíšu. Nechci vás plést s krácením jednotek. Takže máme 206 265
astronomických jednotek a násobíme je jedním světelným rokem,
což je 63 115 astronomických jednotek. A to chceme, aby se v čitateli
a jmenovateli zkrátilo. Když tedy budete dělit 206 265,
tohle číslo tady, děleno 63 115, počet astronomických
jednotek ve světelném roce, 63 115. Jen to tady smažu. Dostaneme 3,2 nebo tedy,
jak jsme spočítali, zaokrouhleně 3,27 světelných let. Takže to se rovná přibližně
3,27 světelných let. Tady bych měl ukázat,
že je to jen přibližně. Ale odtud přesně parsek pochází. Takže snad nyní chápete,
že se jedná o vzdálenost. Ale co víc, chápete také,
jak se na ni přišlo. Je to vzdálenost, kterou
objekt musí mít od Země, aby měl úhel paralaxy
jedné úhlové vteřiny. A takto vzniklo toto slovo. Složením
slov „paralaxa“ a „vteřina“ v angličtině.