Hlavní obsah
Kurz: Kosmologie a astronomie > Kapitola 3
Lekce 3: Rotace Země a naklonění zemské osy- Roční období nezávisí na vzdálenosti Země od Slunce
- Simulátor ročních období
- Jak sklon zemské osy způsobuje střídání ročních období
- Jsou roční období na jižní polokouli extrémnější?
- Milankovičovy cykly, precese a oblikvita
- Jak precese způsobuje zpoždění perihélia
- Co způsobuje precesi a další změny v oběžné dráze
- Precese v bodě apsidy (perihélia) a Milankovičovy cykly
Roční období nezávisí na vzdálenosti Země od Slunce
Proč naše vzdálenost od Slunce nezpůsobuje střídání ročních období? Tvůrce: Sal Khan.
Chceš se zapojit do diskuze?
Zatím žádné příspěvky.
Transkript
Kdybyste se někoho zeptali,
proč se mění roční období, nejspíš by vám odpověděl, že se tak
děje kvůli vzdálenosti Země od Slunce. V každém ročním období je Země na
různých místech své oběžné dráhy. V tomto videu vám chci ukázat,
proč tomu tak není. Úvaha jde tímto směrem: Slunce je uprostřed sluneční soustavy
a přibližně uprostřed oběžné dráhy Země. Tady namaluji již zmíněnou oběžnou dráhu. Směr úvahy je takový, že v oběžné
dráze Země jsou určité body, ve kterých jsme blíž Slunci. Řekněme, že tady jsme blíž ke Slunci, tady jsme trochu dál, pak se trochu
přiblížíme a tohle je nejbližší bod. Takže oběžná dráha
Země možná vypadá takto. Na oběžné dráze Země jsou body,
ve kterých jsme blíž Slunci, a body, ve kterých
jsme zase dál od Slunce. Tato část argumentace je pravdivá. Oběžná dráha Země není
pravidelný kruh a jsou na ní body, ve kterých jsme blíž ke Slunci
nebo od něho dál. Když jsme nejblíže Slunci,
když je Země přesně tady, tak to nazýváme perihélium. Je to bod na
oběžné dráze, který je nejblíž ke Slunci. Nejvzdálenější bod od Slunce
se zase jmenuje afélium. Takže je pravda, že oběžná dráha Země
není pravidelný kruh kolem Slunce, ačkoli se kruhu velmi podobá. Má tvar elipsy, a to je důvod, proč
jsme někdy blíž Slunci a někdy zase nejdál od Slunce. Rozdíl je přibližně 3 %, což
není velký rozdíl ve vzdálenosti. V tomto diagramu jsem
ten rozdíl dost přehnal. Na základě uvažování lidí,
teď přijde ta chybná část, to je tak, že když jsme
nejblíž Slunci, tak je u nás léto. Když jsme naopak nejdále
od Slunce, tak musí být zima. Nejlepší bod důkazu,
proč to tak není, je ten, že v jeden moment
není léto na celé planetě. Namaluji naši Zemi. Když je léto na severní polokouli,
použiju teplejší barvu, tak je na jižní polokouli zima. Když je zas léto na jižní polokouli,
na severní polokouli je zima. Takže celá planeta nikdy
nezažívá stejné roční období. To je možná největší informace,
kterou jsme získali z pozorování Země. Samo o sobě to ale
nevysvětluje změnu ročních dob. Jde to proti tomu, co zažíváme na severní
polokouli, kde perihélium je v lednu. Perihélium je v zimě na severní polokouli. Perihélium je na severní polokouli v zimě. Když jsme naopak nejdál od Slunce,
tak je na severní polokouli léto. Ačkoliv se nám zdá logické,
že když jsme nejblíže Slunci, je na celé planetě teplo, tudíž je
léto, a když jsme nejdále, tak je zima. Důkaz, který vidíme na Zemi,
jde přímo proti této teorii. Ve stejný čas je na obou
hemisférách jiné roční období. Na severní polokouli je zima,
když je Země nejblíže Slunci. Teď skončím s výkladem. Nechám vás s tím, že vzdálenost Země
od Slunce neudává roční období. Jaký je tedy důvod,
vám povím v dalším videu. Důvod se skrývá ve
sklonu zemské rotační osy.