If you're seeing this message, it means we're having trouble loading external resources on our website.

Pokud používáš webový filtr, ujisti se, že domény: *.kastatic.org and *.kasandbox.org jsou vyloučeny z filtrování.

Hlavní obsah

Roční období nezávisí na vzdálenosti Země od Slunce

Proč naše vzdálenost od Slunce nezpůsobuje střídání ročních období? Tvůrce: Sal Khan.

Chceš se zapojit do diskuze?

Zatím žádné příspěvky.
Umíš anglicky? Kliknutím zobrazíš diskuzi anglické verze Khan Academy.

Transkript

Kdybyste se někoho zeptali, proč se mění roční období, nejspíš by vám odpověděl, že se tak děje kvůli vzdálenosti Země od Slunce. V každém ročním období je Země na různých místech své oběžné dráhy. V tomto videu vám chci ukázat, proč tomu tak není. Úvaha jde tímto směrem: Slunce je uprostřed sluneční soustavy a přibližně uprostřed oběžné dráhy Země. Tady namaluji již zmíněnou oběžnou dráhu. Směr úvahy je takový, že v oběžné dráze Země jsou určité body, ve kterých jsme blíž Slunci. Řekněme, že tady jsme blíž ke Slunci, tady jsme trochu dál, pak se trochu přiblížíme a tohle je nejbližší bod. Takže oběžná dráha Země možná vypadá takto. Na oběžné dráze Země jsou body, ve kterých jsme blíž Slunci, a body, ve kterých jsme zase dál od Slunce. Tato část argumentace je pravdivá. Oběžná dráha Země není pravidelný kruh a jsou na ní body, ve kterých jsme blíž ke Slunci nebo od něho dál. Když jsme nejblíže Slunci, když je Země přesně tady, tak to nazýváme perihélium. Je to bod na oběžné dráze, který je nejblíž ke Slunci. Nejvzdálenější bod od Slunce se zase jmenuje afélium. Takže je pravda, že oběžná dráha Země není pravidelný kruh kolem Slunce, ačkoli se kruhu velmi podobá. Má tvar elipsy, a to je důvod, proč jsme někdy blíž Slunci a někdy zase nejdál od Slunce. Rozdíl je přibližně 3 %, což není velký rozdíl ve vzdálenosti. V tomto diagramu jsem ten rozdíl dost přehnal. Na základě uvažování lidí, teď přijde ta chybná část, to je tak, že když jsme nejblíž Slunci, tak je u nás léto. Když jsme naopak nejdále od Slunce, tak musí být zima. Nejlepší bod důkazu, proč to tak není, je ten, že v jeden moment není léto na celé planetě. Namaluji naši Zemi. Když je léto na severní polokouli, použiju teplejší barvu, tak je na jižní polokouli zima. Když je zas léto na jižní polokouli, na severní polokouli je zima. Takže celá planeta nikdy nezažívá stejné roční období. To je možná největší informace, kterou jsme získali z pozorování Země. Samo o sobě to ale nevysvětluje změnu ročních dob. Jde to proti tomu, co zažíváme na severní polokouli, kde perihélium je v lednu. Perihélium je v zimě na severní polokouli. Perihélium je na severní polokouli v zimě. Když jsme naopak nejdál od Slunce, tak je na severní polokouli léto. Ačkoliv se nám zdá logické, že když jsme nejblíže Slunci, je na celé planetě teplo, tudíž je léto, a když jsme nejdále, tak je zima. Důkaz, který vidíme na Zemi, jde přímo proti této teorii. Ve stejný čas je na obou hemisférách jiné roční období. Na severní polokouli je zima, když je Země nejblíže Slunci. Teď skončím s výkladem. Nechám vás s tím, že vzdálenost Země od Slunce neudává roční období. Jaký je tedy důvod, vám povím v dalším videu. Důvod se skrývá ve sklonu zemské rotační osy.