Hlavní obsah
Kurz: Kosmologie a astronomie > Kapitola 3
Lekce 3: Rotace Země a naklonění zemské osy- Roční období nezávisí na vzdálenosti Země od Slunce
- Simulátor ročních období
- Jak sklon zemské osy způsobuje střídání ročních období
- Jsou roční období na jižní polokouli extrémnější?
- Milankovičovy cykly, precese a oblikvita
- Jak precese způsobuje zpoždění perihélia
- Co způsobuje precesi a další změny v oběžné dráze
- Precese v bodě apsidy (perihélia) a Milankovičovy cykly
Jsou roční období na jižní polokouli extrémnější?
Způsobuje excentricita oběžné dráhy Země extrémnější roční období na jižní polokouli? Tvůrce: Sal Khan.
Chceš se zapojit do diskuze?
Zatím žádné příspěvky.
Transkript
V předchozím videu jsme mluvili o tom,
že na oběžné dráze Země jsou body, ve kterých je Země blíž Slunci a body,
ve kterých je naopak dál od Slunce. Když je blíž Slunci… Řekněme, že tohle je doba, kdy je
Země nejblíž Slunci, tak to je perihélium. Když je nejdál od Slunce, teď přeháním ten rozdíl,
tak se to nazývá afélium. Tohle je afélium na naší oběžné dráze,
když jsme nejdále od Slunce. Naše oběžná dráha vypadá možná takhle. Vypadá jako něco, co jsem namaloval tady. V předchozím videu jsem poukazoval na to,
že tohle není příčina změny ročních dob, ačkoliv jsme právě teď o 3% blíž. V příštím videu uvidíte, že
rozdíl neboli excentricita, jak moc eliptická je oběžná dráha,
se v průběhu času mění. Jak moc se odchyluje od kruhového tvaru. To je jeden způsob, jak uvažovat o
excentricitě, která se čas od času mění. Právě teď, když jsme nejblíž Slunci, jsme o 3% blíž, než když jsme nejdál
od Slunce, o 3% blíž než při aféliu. V předchozím videu jsme si řekli,
že to není příčina změny ročních období. Hlavně když jsme nejblíž Slunci,
tak jsme nejvíc ozařováni Sluncem, to platí u severní polokoule. Když je na severní polokouli v lednu zima,
tak je perihélium, afélium je v červenci. To může vést k zajímavé otázce. Pojďme se podívat na leden, kdy je
perihélium, a na červenec, kdy je afélium. Namaluji tu zeměkouli. Tady je rovník,
namaluji tady obě situace. V lednu je na severní polokouli
zima, namaluji to tu modře. Je zima. V červenci je na severní polokouli
léto a na jižní polokouli je zima. V červenci je na jižní polokouli zima. Léto namaluji nějakou letní
barvou. Oranžová je dobrá. Takže tady je oranžová.
Tohle jsou tedy léta. Tohle je léto na jižní polokouli, zatímco
na severní polokouli je zima a naopak. Léto na severní polokouli je
tehdy, když je na té jižní zima. Možná máte na jazyku otázku. Ptali jste
se na to v komentářích u minulého videa. A je to dobrý dotaz. Když jsme blíž Slunci v lednu, nebo
když jsme nejblíž Slunci v lednu, tohle je perihélium, takže v lednu je
největší sluneční záření, mírní to zimu? Takže mírní to zimu na severní polokouli? Zkusme o tom přemýšlet jinak. Je léto na jižní polokouli, když
jsme blíž k Slunci, víc extrémní? Je teplejší? A naopak v červenci,
kdy jsme nejdál od Slunce, tak zmírňuje to zimu na
severní polokouli? Protože je teplo. Teď jsme ale dál od Slunce,
tak je na jižní polokouli zima chladnější? Je tam zima extrémnější, protože
je zima a Země je dál od Slunce? Je tu vlastně méně slunečního záření.
Existuje několik způsobů, jak to chápat. Zaprvé je pravda, že když jsme dál, tak na
nás Sluncem méně září a je menší teplo. Ale fakt je, že klima na jižní
polokouli není extrémnější, ačkoli získáme víc sluneční energie
v létě a v zimě zase méně. A důvodem, proč to není extrémnější… Namaluji tady rovník,
abych oddělil polokoule. Hlavní důvod, proč není extrémní,
je to, že na jižní polokouli je víc vody. Když se podíváte na povrch
jižní polokoule, tak tam je víc vody, než když se podíváte na severní polokouli. Tohle je jen Mercatorovo zobrazení,
které zkresluje plochy, takže věci u pólů vypadají
velké, ačkoli nejsou. Grónsko ve skutečnosti
není větší než Jižní Amerika, díky tomuto zobrazení ale tak vypadá. Takže jižní polokoule má víc vody a jak jste se v chemii jistě učili, tak
voda má nejvyšší měrnou tepelnou kapacitu. Potřebuje více energie než třeba
země, aby dosáhla určitého stupně. Voda může absorbovat více energie. Když je méně energie, tak voda uvolní víc
energie, aniž by jí tolik klesla teplota. Takže voda má zmírňující
účinek na podnebí. Byť léta na jižní polokouli dostávají více
slun. záření než na severní polokouli, voda zmírňuje teplotu, protože absorbuje
více tepla, aniž by moc změnila teplotu. Je pravda, že obecně Antarktida
je chladnější než severní pól. Ale hlavním důvodem, proč je chladnější,
je to, kromě faktu, že je to země, na rozdíl od severního pólu,
který je v Severním ledovém oceánu, je to vysoko položený ledovec. Nadmořská výška Antarktidy
je přibližně 8000 stop, což je jako vysokohorská nadmořská výška. Hlavním důvodem, proč
je chladnější, je to… Možná tím, že je dál od Slunce,
zima tu hraje také jistou roli, ale hlavní důvod je výrazně
vyšší nadmořská výška a je také izolovaná od moře,
můžete říct, že je na pevnině. Hlavně během dlouhé zimy se hodně ochladí. U toho vás opustím. Další věc je, že během léta
je vše hodně komplikované. Můžete říct, že tohle je ten důvod,
ale všechno má nějaký vliv. Když máte obrovský ledový štít,
tak zákonitě odráží více energie, protože je bílý, zatímco pevnina
nebo oceán mají tmavší barvu. Shrnu to tak, že obecně klima na jižní polokouli není
extrémnější než klima na té severní, i když je Antarktida chladnější.