If you're seeing this message, it means we're having trouble loading external resources on our website.

Pokud používáš webový filtr, ujisti se, že domény: *.kastatic.org and *.kasandbox.org jsou vyloučeny z filtrování.

Hlavní obsah

Desková tektonika: rozdíl mezi zemskou kůrou a litosférou

Úvod do deskové tektoniky a rozdíl mezi zemskou kůrou a litosférou Tvůrce: Sal Khan.

Chceš se zapojit do diskuze?

Zatím žádné příspěvky.
Umíš anglicky? Kliknutím zobrazíš diskuzi anglické verze Khan Academy.

Transkript

V tomto videu bych chtěl mluvit o deskové tektonice. Tento pojem už jste nejspíš někdy slyšeli a možná i trochu tušíte, co znamená. Tato teorie se zabývá myšlenkou, že povrch Země je tvořen určitým počtem pevných desek, vlastně je rozpraskaný na tyto desky, které se vůči sobě pohybují, tím pádem pohybují vším, co je na nich, včetně celých kontinentů. Teorie deskové tektoniky se zabývá právě těmito pohyby. Tektonické desky máme tady na obrázku, který jsem našel na Wikipedii. Tohle je Pacifická deska. Tady jsou desky Nazca a Jihoamerická… Mohl bych pokračovat. Tady je vidět, že když se povrch koule promítne na dvourozměrný obrazec, tak plochy nahoře a dole vypadají mnohem větší, než jsou ve skutečnosti. Antarktida není takhle velká v porovnání s Amerikou, jen se musela roztáhnout, abychom získali obdélník. Takže tohle je Antarktická a Severoamerická deska. Pořád dochází k vzájemnému pohybu desek, ten je znázorněn těmito šipkami. Tady je vidět, že Nazca a Pacifická deska se vzájemně oddalují a vzniká nová zemská kůra. O tom si více povíme v dalších videích. Tady uprostřed Atlantického oceánu je hezky vidět, že Africká a Jihoamerická deska se setkávají a pohybují se navzájem od sebe. To znamená, že v těchto místech vzniká nová země, nebo bychom mohli říct, že je tvořen nový deskový materiál, který tlačí tyto dvě desky od sebe. Než se vrhneme na důkazy deskové tektoniky, tedy na detaily jejich vzniku a několik teorií o příčinách jejich pohybů, povíme si nejdřív něco z terminologie deskové tektoniky. Někdy se totiž těmto deskám říká „korové“, což není tak úplně správně. Země se totiž může dělit na vrstvy dvěma různými způsoby, které spolu trochu souvisí. Již dříve jsem vytvořil trochu detailnější video o tradičním členění Země na vrstvy podle chemického složení. Když hovořím o chemických vrstvách Země, zajímá mě, jaké prvky obsahují jednotlivé vrstvy. V případě tohoto členění označujeme vrchní desku, která je zároveň nejtenčí, jako zemskou kůru. Pod ní se nachází zemský plášť. Vlastně bude lepší, když nakreslím celou Zemi, i když ne v měřítku. Takže nakreslím zemskou kůru, která je svrchní a nejtenčí vrstva Země. Zemská kůra je právě tato modrá čára. Pod ní se nachází zemský plášť, všechno mezi modrou a oranžovou čarou je plášť. Ještě popíši kůru. V tomto měřítku by zemská kůra byla opravdu tlustá asi jako tato modrá čára. Uvnitř zemského pláště se pak nachází zemské jádro. Toto velmi hrubé rozčlenění Země představuje chemicky odlišné vrstvy. Říká nám, že zemská kůra je složena ze specifických prvků, které jsou trochu jiné než ty tvořící zemský plášť. A ten je zase složen z jiných prvků než zemské jádro. Toto členění ale nebere v úvahu mechanické vlastnosti jednotlivých vrstev Země. Mechanické vlastnosti nám říkají, jestli je něco tuhé a tvrdé, anebo jestli je to roztavené magma, plastická a vazká hmota. Takže nejdřív tu máme nejkřehčí materiál, který, když se zahřeje, hornina se začne tavit a vznikne něco jako magma, můžete si to představit jako amorfní, plastickou tuhou hmotu. Nemám na mysli materiál, ze kterého je třeba obal vašeho mobilního telefonu, myslím tím hmotu, která je deformovatelná. Horniny se totiž ve vysokých teplotách roztaví a chovají se trochu jako tekutiny. Opravdu jsou tekuté, ale jsou mnohem viskóznější, takže se pohybují mnohem pomaleji než běžné tekutiny, třeba voda. Takže to jsou vazké tekutiny. Ještě tekutější jsou potom látky označované jako kapaliny. To všechno jsou mechanické vlastnosti látek. Když se teď podíváme na tyto vrstvy, máme tu pevnou zemskou kůru, část zemského pláště je také pevná, je to ta nejsvrchnější vrstva pláště, a pod ní se nachází roztavená část pláště, je to plastické, částečně tekuté, magma, které je v různých hloubkách pláště více či méně tekuté. Svrchní vrstva zemského jádra je tekutá, a to především díky vysokým teplotám. Vnitřní část jádra má stejné složení, a teplota je tam ještě mnohem vyšší, ale tlak je tam tak velký, že je vnitřní jádro tuhé. Proto nám dělení Země na kůru, plášť a jádro neříká nic o mechanických vlastnostech, jestli jsou tyto vrstvy tuhé, plastické nebo doslova tekuté. Dozvíme se jen složení jednotlivých vrstev. Pro deskovou tektoniku je důležité uvědomit si, že tektonické desky nejsou tvořeny pouze zemskou kůrou, ale zahrnují celou pevnou svrchní vrstvu Země. Když si to trošku přiblížíme… Přibližme si třeba tento výřez. Takže teď máme přiblíženou zemskou kůru. A v těchto místech se všude nachází svrchní část pláště, náš výřez nezasahuje hluboko do pláště, takže toto je svrchní plášť. Přímo pod kůrou je plášť dostatečně chladný na to, aby si byl také v pevném skupenství. Takže toto je pevná část pláště. No a to, čemu říkáme tektonické desky, je tato tuhá svrchní vrstva, která se skládá jak z kůry, tak z pevné části pláště. Této vrstvě se říká litosféra. Když hovoříme o deskové tektonice, neměli bychom říkat „korové desky“. Správně se jim totiž říká litosférické desky. Pod litosférou se nachází nejméně vazká část pláště, protože teplota je tam dostatečně velká na to, aby horninu roztavila, ale není tam tak vysoký tlak jako v jeho hlubších částech, a proto se tato natavená hmota může různě přelévat. Je to ale stále velmi vazká hmota, magma. Takže v těchto částech máme magma. Je to víceméně tekutá část pláště, nemůžeme to úplně nazývat kapalinou, ale v dlouhém časovém měřítku se jako kapalina chová. Litosféra jakoby klouže po povrchu této hmoty, které říkáme astenosféra. Pojmy litosféra a astenosféra tedy popisují mechanické vlastnosti. Vnější, pevná, vrstva je litosféra a pod ní se nachází tekutější astenosféra. Bavíme-li se o kůře, plášti a jádru, zabýváme se chemickým složením Země, jednotlivými prvky, kterými jsou tyto vrstvy tvořeny.