If you're seeing this message, it means we're having trouble loading external resources on our website.

Pokud používáš webový filtr, ujisti se, že domény: *.kastatic.org and *.kasandbox.org jsou vyloučeny z filtrování.

Hlavní obsah

Struktura Země

Struktura Země - zemská kůra, zemský plášť a jádro Tvůrce: Sal Khan.

Chceš se zapojit do diskuze?

Zatím žádné příspěvky.
Umíš anglicky? Kliknutím zobrazíš diskuzi anglické verze Khan Academy.

Transkript

V tomto videu bych vám chtěl do detailu objasnit, jak vypadá rozdělení zemského povrchu do vrstev. Takže vám tady nakreslím průřez Země. Nebude to všechno podle stejného měřítka, ale pokusím se to udělat co nejpřesněji, abyste měli představu, jak tlusté tyto vrstvy jsou. Řekněme, že tohle je zemská kůra. Kontinentální kůru o trochu silnější. Řekněme, že tady to i toto je kontinentální kůra a mezi nimi udělám oceánskou kůru, která je tenčí. Takže tady… teda použiji jinou barvu. Oceánskou kůru udělám modrou barvou. Tohle ale není voda, je to kámen. Fialovou to bude lepší. Nechtěl jsem to udělat tak tlusté. Oceánská kůra je tenčí než kontinentální kůra, což se teď snažím nakreslit. Takže toto je oceánská kůra. A tady tohle je kontinentální kůra. Tloušťka, neboli to, jak hluboko můžete jít, abyste zůstali v kůře, závisí na tom, kde se nacházíte. I když víme, že blízko horkých skvrn může být oceánská kůra velmi tenká, tak většinou, když mluvíme o zemské kůře, mluvíme o něčem, co jde do hloubky 30–60 kilometrů. Takže pokud jste na kontinentu, což předpokládám, že jste, a kopali byste 20 až 30 kilometrů hluboko, pořád byste byli v zemské kůře. Kdybyste kopali 70 až 100 kilometrů, nejspíš byste dosáhli zemského pláště. Nezapomeňte, že teď pracujeme se zemskou kůrou, pláštěm a jádrem. Mluvíme o chemickém složení jednotlivých vrstev. Kůra je úplně jiná než plášť, co se týče molekul, ze kterých je složená. Liší se složením. Tedy teď budu mluvit o zemském plášti. Vrstva zemského pláště je zhruba tady. Toto není v měřítku, protože kůra je tlustá asi 30-60 km, zatímco plášť je asi 2900–3000 km tlustý. Takže tohle celé je plášť. Je 2900–3000 km tlustý. Takže kůra netvoří ani třicetinu toho celého. Takže by to mělo být ještě užší, než jsem to nakreslil. A plášť sám o sobě může být dále rozdělen na horní plášť a spodní plášť. Nakreslím to rozdělení tady. Horní plášť… Existují různé způsoby, jak tuto hranici definovat. Horní plášť je tlustý zhruba 700 km. Jsou to obří vzdálenosti do nitra Země. Takže tohle je horní plášť. Napíšu to tu. Tohle je horní plášť a tohle tady je dolní plášť. Jen abychom si to ujasnili, zemská kůra je pevná. Když budete v horním plášti, v jeho horní části, později si to objasníme, ten je dost chladný na to, aby byl pevný. Takže tady máme pevnou část horního pláště. Takže všechno tady je pevné, protože to nedosáhlo bodu tání horniny. V předchozích videích jsme si řekli, že kombinaci pevné části horního pláště a kůry říkáme litosféra. A když mluvíme o litosféře, nemluvíme o chemickém složení Země. Nyní mluvíme o tom, co je a není pevné. Takže tohle je litosféra. Když půjdeme o trochu hlouběji, přímo pod litosféru, teplota je tam dostatečně vysoká na... Použil jsem slovo „kapalina“, ale to není úplně správně, Představte si to jako deformovatelnou nebo plastickou pevnou látku nebo magma. A to je astenosféra. Takže tahle oblast přímo tady, ta kapalná část… Vlastně bych neměl říkat „kapalná“, je deformovatelná, deformuje se velmi pomalu, po dlouhou dobu. Ale je tekutější, než jak si normálně horninu představujeme. Magma je dobrý způsob, jak si to představit. Tomu tedy říkáme astenosféra. Je tekutá, ale ne tak tekutá jako voda. Je více vazká než voda. Takže tohle je astenosféra. Horní plášť je dostatečně horký na to, aby se tam hornina roztavila, a tlak je zároveň dost nízký na to, aby se roztavená hornina mohla přelévat. Ale když půjdete hlouběji, do spodního pláště, je tam větší tlak. Hornina tam pořád je tekutá, ale už mnohem méně, je jakoby hustší. To je asi nejlepší způsob, jak si představit spodní plášť. Takže celou tuhle oblast si představte jako roztavenou horninu, je kapalná, ale horní část je kapalnější, hornina se tam snáz pohybuje, díky nižšímu tlaku. Ten tlak je způsobený horninami nad tím. Gravitace stahuje dolů všechno. Každá molekula tady chce jít dolů díky gravitaci. Takže čím jste hlouběji, tím větší je tam tlak. Když tedy půjdeme ještě hlouběji, dostaneme se k jádru, které je rozdělené na vnější a vnitřní. Takže tady je vnější jádro a tady je samozřejmě vnitřní jádro. Abychom získali přehled o vzdálenostech… Šířka nebo tloušťka vnějšího jádra je přibližně 2300 km. Jsou to obrovské vzdálenosti. Můžete jít dolů dalších 2300 km, když jste v… Nebo když projdete pláštěm, můžete jít ještě 2300 km k vnějšímu jádru a pak zbývá už jen vnitřní jádro. To je v podstatě střed Země. Možná bych to měl překreslit přesněji podle měřítka. Ve skutečnosti by to mělo vypadat spíše takhle. Protože vnější jádro je tlustší než vnitřní. Takže vnější jádro je, jak už jsem řekl… Raději to přepíšu. Vnější jádro je asi 2300 km tlusté. A potom máte vnitřní jádro. Měl bych to nakreslit teplejší barvou. Vnitřní jádro, které je přímo tady, nás bere do středu Země a je něco málo přes 1000 km tlusté. Takže tohle je vnitřní jádro. Já jsem našel údaj o tloušťce asi 1200 km. Celé jádro – jak vnější, tak vnitřní – se skládá převážně z niklu a železa. Když se tvořila Země, nejdřív byla hrozně horká a byla celá v tekutém stavu. Těžší prvky mohly klesat, protože vše bylo tekuté, prvky, které byly lehčí, směřovaly nahoru, a prvky, které jsou normálně v plynném stavu, probublaly skrz tu kapalinu, skoro stejně jako bubliny oxidu uhličitého v sodovce, takhle nějak probublaly skrz kapalinu a vytvořily atmosféru. Proto, když se podíváte na složení Země, jsou nejtěžší prvky v jejím středu a ty nejlehčí prvky tvoří atmosféru. Vnitřní a vnější jádro Země jsou vytvořeny převážně z niklu a železa. Jejich složení je velmi podobné. Takže toto rozdělení nemá z chemického hlediska smysl. To, čím se liší, je, že ve vnějším jádru jsou teploty dost vysoké na roztavení niklu a železa a tlak je dostatečně nízký na to, aby mohly v tekutém skupenství zůstat. Takže tohle je tekuté vnější jádro. A to má velmi nízkou vazkost, hlavně tedy v porovnání s pláštěm. Proto se považuje, že je v „klasičtějším“ tekutém skupenství. Ale čím jdete hlouběji a hlouběji, tlak ve vnitřním jádře je tak obrovský… Uvědomte si na všechnu tu tíhu kamenů nad vámi. Všech těch tisíc kilometrů kamenů tlačí dolů na jeden kámen pod nimi. Takže ve vnitřním jádru, i když jsou teploty velmi vysoké, tlak je tak obrovský, že se molekuly nemohou volně pohybovat. Nemohou být tekuté, jsou jakoby napěchované. Takže vnitřní jádro je kvůli vysokému tlaku, i přes vysokou teplotu, pevné. Takže rozdíl mezi vnějším a vnitřním jádrem je mechanický. Jsou tvořeny stejnými prvky, mají podobné chemické složení, jen venku je menší tlak, takže jádro tam může být v tekutém stavu. Takže doufám, že jsem vám dostatečně objasnil složení Země.