Hlavní obsah
Kurz: Kosmologie a astronomie > Kapitola 3
Lekce 1: Desková tektonika- Desková tektonika: rozdíl mezi zemskou kůrou a litosférou
- Struktura Země
- Desková tektonika: důkaz pohybu litosférických desek
- Desková tektonika: vlastnosti divergentních rozhraní litosférických desek
- Desková tektonika: vlastnosti konvergentních rozhraní litosférických desek
- Pohyb litosférických desek díky konvekčním proudům v zemském plášti
- Vznik Havajských ostrovů
- Pangea
- Chemické a mechanické vrstvy Země
- Jak víme o existenci zemského jádra
Pangea
Pangea - teorie Pangey a některé její důkazy Tvůrce: Sal Khan.
Chceš se zapojit do diskuze?
Zatím žádné příspěvky.
Transkript
Víme, že vznikají nové litosférické desky. A že se pohybují po povrchu Země. Možná si kladete otázku: „Co by
se stalo, kdybychom celou věc otočili?“ Víme, kterým směrem se pohybují. Co to vypovídá o tom,
kde jejich pohyb začíná? Nyní provedeme myšlenkový experiment. Jižní Amerika a Afrika se
momentálně od sebe vzdalují, protože vzniká nová deska
v oblasti Středoatlantského hřbetu. Trochu to teď přetočíme a dáme
je zase zpátky k sobě dohromady. Víme, že Indie v současnosti
naráží do té euroasijské, což způsobuje to, že Himaláje
jsou čím dál tím vyšší. Co kdybychom i toto přetočili?
Pošleme Indii zpátky dolů k Antarktidě. A to samé s Austrálií. Mezi Austrálií a Antarktidou vzniká nová
deska, která dává kontinenty do pohybu. Nyní je dáme zpátky
dohromady. Přetočíme hodiny. I Severní Amerika,
což není zřejmé z tohoto obrázku. Pokud se ale podíváme na data
z GPS, vidíme naprosto zřejmě, že Severní Amerika se otáčí
proti směru hodinových ručiček. Pojďme to přetočit. Přetočíme
to po směru hodinových ručiček. Eurasie se vzdaluje od Severní Ameriky.
My je teď dáme zpátky k sobě. Představme si, že Indie a
Austrálie se srazí dole s Antarktidou, Jižní Amerika a Afrika se spojí, Severní Amerika se připojí
sem a tady bude Eurasie. Všechny by byly tady pohromadě, kdybychom se vrátili několik
milionů let časem nazpět. Na základě tohoto myšlenkového
experimentu si můžeme představit moment, kdy všechny kontinenty byly
spojeny v jeden superkontinent. A tento superkontinent se nazývá „Pangea“. ‚Pan‘ znamená ‚veškerý‘ a ‚gea‘
z řeckého ‚Gaia‘ znamenající ‚svět‘. Všechny tyto informace
nás vedou k tomu se domnívat, že zde byl tento
superkontinent zvaný Pangea. Tak jej nazýváme dnes. Tehdy na planetě nebylo nic,
co by tomu tak říkalo. Tedy něco tu bylo, ale nic, co by
pojmenovávalo kontinenty, alespoň co víme. Důkazy nicméně potvrzují, že Pangea
existovala před 200 až 300 miliony let. Existovala přibližně před 250 miliony let. Chtěl bych dodat, že toto
nebyl první superkontinent. Je to nejmladší superkontinent, jehož přibližná rekonstrukce
je pro nás celkem snadná. Domníváme se ale, že předtím
bylo několik superkontinentů. Pokud bychom celou
věc přetočili ještě více, viděli bychom, jak se
Pangea rozlomí a znovu spojí. V minulosti existovalo
několik superkontinentů. Rozpadaly se, spojovaly,
rozpadaly a spojovaly. Posledním superkontinentem
byla právě Pangea před 250 miliony let. Ta se rozpadla a dala
vzniknout současnému stavu. Nebudu zabíhat do všech
detailů, proč se domníváme, že Pangea existovala před 250 miliony let, tento obrázek
ukazuje před 225 miliony let, ale některé zajímavé
informace přesto zmíním. Máme mnoho hornin, které musely
být spojené v období Pangey, ale asi nejzajímavějšími
důkazy jsou zkameněliny. Těch se zachoval velký počet.
Tady máme některé pro ukázku. Živočišné druhy,
které žily před 200 až 300 miliony let. Jejich zkameněliny nacházíme
na nejrůznějších místech. Tento tvor se nazývá Cynognathus.
Doufám, že to vyslovuji správně. Cynognathus byl nalezen
pouze v oblasti Jižní Ameriky, jak ukazuje tento
pruh a také v části Afriky. Nejenže Jižní Amerika vypadá tak,
že by dobře zapadla do Afriky, ale zkameněliny ukazují, že tu
byl jasný pás, kde tento tvor žil a kde jsme našli zkameněliny. Zdá se tedy, že tyto dva
kontinenty byly spojeny. Minimálně v době, kdy tento
tvor žil. Možná před 250 miliony let. Tento živočišný druh
byl nalezen v této oblasti. Ještě to zvýrazním.
Přesně v těchto místech. Zkameněliny této rostliny,
což propojuje spoustu kontinentů, byly nalezeny všude v těchto místech. Od Severní Ameriky, přes Afriku,
Antarktidu a Indii až po Austrálii. Kontinenty vypadají tak,
že do sebe zapadají jako kousky skládačky. Pokud bychom se tedy posunuli v čase, dostali bychom podobné
rozestavění kontinentů, jako je toto. Fosilní nálezy potvrzují,
že do sebe takto zapadají. Tento tvor byl nalezen v pásu, který jde
od Afriky přes Indii až do Antarktidy. To vypovídá především
o jižní polokouli Pangey. Máme ještě jiné důkazy. V Evropě a Severní
Americe nalezneme souvislé pásy hor. Stejně tak jako zkameněliny tvoří pás, tak skály v této oblasti taky tvořily pás
mezi Severní Amerikou a Afrikou a ostatními kontinenty,
které byly tehdy spojené. Veškeré tyto důkazy potvrzují,
že Pangea skutečně existovala. A podle toho, co víme,
kontinenty se neustále pohybují. Možná za několik milionů let
vznikne další superkontinent. Kdo ví.