If you're seeing this message, it means we're having trouble loading external resources on our website.

Pokud používáš webový filtr, ujisti se, že domény: *.kastatic.org and *.kasandbox.org jsou vyloučeny z filtrování.

Hlavní obsah

Vznik Havajských ostrovů

Havajské ostrovy vznikly vlivem vulkanické činnosti. Většina ostrovů sice vzniká poblíž rozhraní litosférických desek, ale Havajské ostrovy jsou od nejbližšího deskového rozhraní vzdáleny přes 3000 km. Proto se vědci domnívají, že Havajské ostrovy vznikly díky "horké skvrně", oblasti hluboko v zemském plášti, odkud stoupá teplo. Vlivem vysokých teplot vzniká magma - roztavená hornina, která proniká skrz zemskou kůru a na povrchu tuhne. Tvůrce: Sal Khan.

Chceš se zapojit do diskuze?

Zatím žádné příspěvky.
Umíš anglicky? Kliknutím zobrazíš diskuzi anglické verze Khan Academy.

Transkript

Mluvili jsme hodně o vzniku hor a sopek, kdy litosférické desky do sebe naráží nebo se jedna deska podsouvá pod druhou. Existuje ale i jiná možnost. Je to místo, kde je velice pravděpodobné, že na něm najdeme hory a sopky. Není to ale jediné místo, kde se tvoří sopky. Asi největším příkladem sopečné činnosti, nebo alespoň té nejzajímavější, je to možná trochu americký pohled na věc, ale nejčastěji zmiňovaný příklad sopečné činnosti mimo deskového rozhraní je Havaj. Havaj, tady jsou Havajské ostrovy, tohle je Velký ostrov, a je na něm aktivní sopka. Magma vytéká zpod povrchu, a když je na povrchu, tak se tomu říká láva, a ta ten ostrov aktivně zvětšuje. Odkud ta sopečná činnost pochází? A jak nám sopečná činnost a žár, který stoupá zpod povrchu, může vysvětlit některé geologické jevy na Havaji? Ještě jednou: tohle je jen teorie. Havaj je na místě, kterému se říká horká skvrna. Přesněji: Velký ostrov je právě teď nad horkou skvrnou. Existuje více teorií, ale my si myslíme, že horká skvrna je na rozhraní mezi zemským pláštěm a jádrem. To bílé místo je jádro, je to jen vnější jádro, abych mohl lépe vysvětlit. Myslíme si, že oblaka velmi horkého materiálu, jsou založené na dynamice toho, co se děje na hranici mezi pláštěm a vnějším jádrem, oblaka tohoto materiálu se mohou objevit, mohou se vynořit z vnějšího jádra a vytvořit horkou skvrnu pod pohybující se litosférickou deskou. Nevíme, kde přesně se horké skvrny tvoří, jestli v plášti nebo mezi pláštěm a jádrem. Jistě víme jen to, že horká skvrna existuje a je nezávislá na systému proudění, které jsme viděli. Neměl bych říkat nezávislá, vše je jistě propojené, protože se v plášti odehrává všechno to proudění, ale je určitým způsobem oddělená od systému proudění, o kterém jsme mluvili a které způsobuje pohyb desek. Horká skvrna je ve srovnání s deskami nehybná. A důvodem, proč si jsme celkem jisti, že je relativně nehybná, je tady. Když se podíváme na sopku na Kauai, což je jeden z nejdéle osídlených havajských ostrovů. Nejstarší hornina, kterou jsme pozorovali, je 5,5 milionu let stará. Je to sopečná skála. Nejstarší skála, kterou jsme pozorovali na Velkém ostrově, je 700 tisíc let stará. Také víme, že Pacifická deska, můžete to vidět na tomto diagramu, se pohybuje tímto směrem, víme to díky GPS měření. Pohybuje se tak, že Havajské ostrovy jsou rozmístěny podél směru pohybu. A tedy nejlepší vysvětlení pro to, že taky vidíme novou zem, a když jdeme dál nahoru, tam je naopak stará země. A dál tam jsou Závětrné ostrovy, a když změříme horninu na Závětrných ostrovech, tak zjistíme, že hornina je stále starší, čím víc půjdete na severozápad. A podívejte, co je pod oceánem. Toto je Velký ostrov, tohle jsou hlavní havajské ostrovy, to jsou Závětrné ostrovy a v oceánu můžete vidět ponořené ostrovy, vidíte řetězec skrytých ostrovů. Vysvětlení je takové, že horká skvrna je pod Havají. Aby bylo všechno jasné, tak Velkému ostrovu se také říká Havaj, je to jeden z ostrovů ve státě Havaj. Nechci vás zmást. Používám název Velký ostrov. Takže ta horká skvrna je přímo pod Velkým ostrovem. Kdybyste se vrátili o 5 miliónů let zpátky, tak celá Pacifická deska by byla tak o 150, 200 mil… Je jedno, jak daleko je Kauai od Velkého ostrova. Byla by posunutá 150, 200 mil směrem na jihovýchod. Takže před 5 milióny let bylo vše posunuto dolů doprava a ostrov Kauai byl na horké skvrně. A takhle vznikl každý z Havajských ostrovů. Když se vrátíte o spoustu let zpět, tak možná toto místo bylo nad horkou skvrnou. Vznikl ostrov a pak se Pacifická deska posunula na severozápad. Pohybovala se pořád na severozápad, a tak vznikaly další ostrovy, sopky. Tyto sopky vypustily lávu, která se hromadila a hromadila. Nakonec vystoupila nad hladinu vody a vytvořila celý tento řetězec ostrovů, přitom se Pacifická deska stále pohybovala na severozápad, a to vytvářelo další ostrovy. Možná si pokládáte otázku, proč je Velký ostrov větší než ostatní. Měla deska nějakou ‚pauzu‘ na horké skvrně? Zdržela se na ní déle, tudíž mohlo uniknout více lávy? Je to vlastně podvodní hora, která je teď nad hladinou vody. Když změříte délku ode dna Tichého oceánu na nejvyšší vrchol Velkého ostrova, tak je ve o polovinu větší než Mt. Everest, takže ostrov můžete považovat za velkou horu. Velký ostrov je o tolik větší než Kauai. Ostrovy se zmenšují směrem na severozápad. Zpomaluje se Pacifická deska? Nezpomaluje. Nejspíš se tu stalo to, že Kauai býval nejspíš také obrovský ostrov. Když se vrátíte opět o 5 miliónů let zpět, tak Kauai byl také tak velký, ale pak proběhly milióny erozí. Jakmile nebyl nad horkou skvrnou, tak se nová země už nevytvořila. Je uprostřed Tichého oceánu, zakouší počasí, 5 miliónů let je dlouhá doba, za takovou dobu půda zerodovala. Čím je ostrov starší, tím víc je zerodovaný a tudíž menší. Takže když jdete po těchto podvodních horách, ani se nevynoříte na hladinu. Někdy ale možná byly nad hladinou, ale kvůli oceánu, počasí a erozi se zmenšily a jsou z nich už jen zbytky sopek. Myslel jsem, že by vás mohlo zajímat, jak vznikly Havajské ostrovy, jak fungují horké skvrny a jak funguje sopečná činnost a zemětřesení mimo desková rozhraní. Zatímco jsme sledovali tento diagram, tak jsme mluvili o příkopech vznikajících na rozhraní desek. Ty můžete vidět zde, protože toto ukazuje jejich hloubku a ta velmi tmavě modrá barva označuje nejhlubší části oceánu. Toto je Mariánský příkop. Tady je vidět, jak se Pacifická deska podsouvá pod jinou desku, a tak se vytváří příkop. Doufám, že vás to bavilo.