Hlavní obsah
Kurz: Kosmologie a astronomie > Kapitola 3
Lekce 1: Desková tektonika- Desková tektonika: rozdíl mezi zemskou kůrou a litosférou
- Struktura Země
- Desková tektonika: důkaz pohybu litosférických desek
- Desková tektonika: vlastnosti divergentních rozhraní litosférických desek
- Desková tektonika: vlastnosti konvergentních rozhraní litosférických desek
- Pohyb litosférických desek díky konvekčním proudům v zemském plášti
- Vznik Havajských ostrovů
- Pangea
- Chemické a mechanické vrstvy Země
- Jak víme o existenci zemského jádra
Vznik Havajských ostrovů
Havajské ostrovy vznikly vlivem vulkanické činnosti. Většina ostrovů sice vzniká poblíž rozhraní litosférických desek, ale Havajské ostrovy jsou od nejbližšího deskového rozhraní vzdáleny přes 3000 km. Proto se vědci domnívají, že Havajské ostrovy vznikly díky "horké skvrně", oblasti hluboko v zemském plášti, odkud stoupá teplo. Vlivem vysokých teplot vzniká magma - roztavená hornina, která proniká skrz zemskou kůru a na povrchu tuhne. Tvůrce: Sal Khan.
Chceš se zapojit do diskuze?
Zatím žádné příspěvky.
Transkript
Mluvili jsme hodně o vzniku hor a sopek, kdy litosférické desky do sebe naráží
nebo se jedna deska podsouvá pod druhou. Existuje ale i jiná možnost. Je to místo, kde je velice pravděpodobné,
že na něm najdeme hory a sopky. Není to ale jediné
místo, kde se tvoří sopky. Asi největším příkladem sopečné
činnosti, nebo alespoň té nejzajímavější, je to možná trochu americký pohled na věc, ale nejčastěji zmiňovaný příklad sopečné
činnosti mimo deskového rozhraní je Havaj. Havaj, tady jsou Havajské
ostrovy, tohle je Velký ostrov, a je na něm aktivní sopka.
Magma vytéká zpod povrchu, a když je na povrchu, tak se tomu říká
láva, a ta ten ostrov aktivně zvětšuje. Odkud ta sopečná činnost pochází?
A jak nám sopečná činnost a žár, který stoupá zpod povrchu, může vysvětlit
některé geologické jevy na Havaji? Ještě jednou: tohle je jen teorie. Havaj je na místě, kterému
se říká horká skvrna. Přesněji: Velký ostrov je
právě teď nad horkou skvrnou. Existuje více teorií, ale my si myslíme, že horká skvrna je na rozhraní
mezi zemským pláštěm a jádrem. To bílé místo je jádro, je to jen vnější
jádro, abych mohl lépe vysvětlit. Myslíme si, že oblaka
velmi horkého materiálu, jsou založené na dynamice toho, co se děje
na hranici mezi pláštěm a vnějším jádrem, oblaka tohoto materiálu se mohou
objevit, mohou se vynořit z vnějšího jádra a vytvořit horkou skvrnu pod
pohybující se litosférickou deskou. Nevíme, kde přesně
se horké skvrny tvoří, jestli v plášti nebo
mezi pláštěm a jádrem. Jistě víme jen to, že
horká skvrna existuje a je nezávislá na systému
proudění, které jsme viděli. Neměl bych říkat nezávislá,
vše je jistě propojené, protože se v plášti odehrává
všechno to proudění, ale je určitým způsobem
oddělená od systému proudění, o kterém jsme mluvili
a které způsobuje pohyb desek. Horká skvrna je ve
srovnání s deskami nehybná. A důvodem, proč si jsme celkem jisti,
že je relativně nehybná, je tady. Když se podíváme na sopku na Kauai, což je jeden z nejdéle
osídlených havajských ostrovů. Nejstarší hornina, kterou jsme
pozorovali, je 5,5 milionu let stará. Je to sopečná skála. Nejstarší skála, kterou jsme pozorovali
na Velkém ostrově, je 700 tisíc let stará. Také víme, že Pacifická deska,
můžete to vidět na tomto diagramu, se pohybuje tímto směrem,
víme to díky GPS měření. Pohybuje se tak, že Havajské ostrovy
jsou rozmístěny podél směru pohybu. A tedy nejlepší vysvětlení pro to, že taky vidíme novou zem, a když jdeme
dál nahoru, tam je naopak stará země. A dál tam jsou Závětrné ostrovy, a když
změříme horninu na Závětrných ostrovech, tak zjistíme, že hornina je stále starší,
čím víc půjdete na severozápad. A podívejte, co je pod
oceánem. Toto je Velký ostrov, tohle jsou hlavní havajské
ostrovy, to jsou Závětrné ostrovy a v oceánu můžete vidět ponořené
ostrovy, vidíte řetězec skrytých ostrovů. Vysvětlení je takové, že
horká skvrna je pod Havají. Aby bylo všechno jasné, tak Velkému ostrovu se také říká Havaj,
je to jeden z ostrovů ve státě Havaj. Nechci vás zmást. Používám název Velký ostrov. Takže ta horká skvrna je
přímo pod Velkým ostrovem. Kdybyste se vrátili o
5 miliónů let zpátky, tak celá Pacifická deska by
byla tak o 150, 200 mil… Je jedno, jak daleko je
Kauai od Velkého ostrova. Byla by posunutá
150, 200 mil směrem na jihovýchod. Takže před 5 milióny let bylo
vše posunuto dolů doprava a ostrov Kauai byl na horké skvrně. A takhle vznikl každý
z Havajských ostrovů. Když se vrátíte o spoustu let zpět, tak
možná toto místo bylo nad horkou skvrnou. Vznikl ostrov a pak se Pacifická
deska posunula na severozápad. Pohybovala se pořád na severozápad,
a tak vznikaly další ostrovy, sopky. Tyto sopky vypustily lávu,
která se hromadila a hromadila. Nakonec vystoupila nad hladinu vody
a vytvořila celý tento řetězec ostrovů, přitom se Pacifická deska stále
pohybovala na severozápad, a to vytvářelo další ostrovy. Možná si pokládáte otázku, proč
je Velký ostrov větší než ostatní. Měla deska nějakou
‚pauzu‘ na horké skvrně? Zdržela se na ní déle,
tudíž mohlo uniknout více lávy? Je to vlastně podvodní hora,
která je teď nad hladinou vody. Když změříte délku ode dna Tichého
oceánu na nejvyšší vrchol Velkého ostrova, tak je ve o
polovinu větší než Mt. Everest, takže ostrov můžete
považovat za velkou horu. Velký ostrov je o tolik větší než Kauai.
Ostrovy se zmenšují směrem na severozápad. Zpomaluje se Pacifická deska? Nezpomaluje. Nejspíš se tu stalo to, že Kauai
býval nejspíš také obrovský ostrov. Když se vrátíte opět
o 5 miliónů let zpět, tak Kauai byl také tak velký,
ale pak proběhly milióny erozí. Jakmile nebyl nad horkou skvrnou,
tak se nová země už nevytvořila. Je uprostřed Tichého
oceánu, zakouší počasí, 5 miliónů let je dlouhá doba,
za takovou dobu půda zerodovala. Čím je ostrov starší, tím víc
je zerodovaný a tudíž menší. Takže když jdete po těchto podvodních
horách, ani se nevynoříte na hladinu. Někdy ale možná byly nad hladinou, ale
kvůli oceánu, počasí a erozi se zmenšily a jsou z nich už jen zbytky sopek. Myslel jsem, že by
vás mohlo zajímat, jak vznikly Havajské ostrovy,
jak fungují horké skvrny a jak funguje sopečná činnost
a zemětřesení mimo desková rozhraní. Zatímco jsme sledovali tento diagram, tak jsme mluvili o příkopech
vznikajících na rozhraní desek. Ty můžete vidět zde, protože
toto ukazuje jejich hloubku a ta velmi tmavě modrá barva
označuje nejhlubší části oceánu. Toto je Mariánský příkop. Tady je vidět, jak se Pacifická
deska podsouvá pod jinou desku, a tak se vytváří příkop. Doufám, že vás to bavilo.