Hlavní obsah
Detekovatelné civilizace v naší galaxii 2
Proč nás vůbec Drakeova rovnice zajímá? Úvaha o zlomku života planet, kdy by na nich mohla existovat detekovatelná civilizace. Tvůrce: Sal Khan.
Chceš se zapojit do diskuze?
Zatím žádné příspěvky.
Transkript
Někteří z vás se mohou divit, proč
si děláme starosti s Drakeovou rovnicí. Proč nás láká experimentovat s počtem
detekovatelných civilizací v galaxii, když nemáme žádné důkazy
k těmto domněnkám. Nevíme, na jak velké části planet, na kterých by se byl život schopný
udržet, skutečně život je. Nevíme o všech těch planetách,
na kterých je život, jaký zlomek těchto planet
má inteligentní život a jaká část těch civilizací používá
elektromag. záření jako formu komunikace. Neznáme tyto odpovědi. Pravděpodobně nebudeme nějaké z
těchto odpovědí znát ještě po nějaký čas. Takže jaký je účel tohoto cvičení? A je to správný úhel pohledu. Drakeova rovnice nebo i ta malá
rovnice, kterou jsme zde uvedli, není rovnicí v pravém slova smyslu, kterou můžeme bezprostředně aplikovat
na nějaký konstrukční problém nebo nějaký fyzikální problém
nebo cokoli jiného. Vidím to trochu víc jako experiment. Je na tom zajímavé to, že to může formovat
náš způsob přemýšlení o tomto problému. Já si myslím, že to je
ta největší hodnota. Pravděpodobně v blízké době
nedostaneme jasné číslo, ale vede nás to k přemýšlení
o těchto zajímavých problémech. Co to znamená, nebo co si myslíme, že se
musí stát na planetě pro vznik života, i když má všechny
potřebné podmínky? Co to potom znamená pro věci,
které nakonec dosáhnou bodu, ve kterém máte inteligentní život? A ve skutečnosti je to
pravděpodobně 2 000 let zpět, kdy nebyl žádný způsob, jak zjistit
přibližný odhad počtu hvězd v galaxii. Teď v tom začínáme být dobří. Před 20 až 30 lety by bylo nemožné říci
zlomek hvězd, které mají planety, ale teď jsme našli exoplanety.
Sledujeme kmitání hvězd. Nacházíme, získáváme
stále více přesných nástrojů. Takže můžeme začít přemýšlet o planetách,
které jsou svojí velikostí blíže Zemi, děláme v tom pokroky. Jsou zde další nepřímé
metody přemýšlení o tom. Některé z exoplanety vypadají,
jako by byly ve správné zóně a vypadají jako by měly správné chemické
prvky na bázi získaných informací. takže možná jsou
schopné udržet život. A tak jak jde čas a jak se
technologie stále zlepšují, můžeme to dělat stále lépe a lépe. Ale asi se to v nejbližší době nestane a skutečná hodnota toho je uspořádat naše
myšlenky o tom opravdu zajímavého tématu. Další věc, o které chci mluvit,
je malé ujasnění toho, o čem jsem mluvil v minulém videu. V minulém videu jsem o tomto ‚L‘ řekl,
že je to životnost civilizace, ale skutečně relevantní je životnost
civilizací, zatímco jsou detekovatelné. Takže detekovatelné. To neznamená, zda je
civilizaci okolo 100 let, ale vypouští nějaký typ věci,
kterou můžeme detekovat. To není to, co nás zajímá. Zajímá nás 5 000 let, nebo 10 000 let
nebo 100 000 let, kdy používali nějaký typ komunikace,
nebo nějaký typ elektromagnetických vln, které bychom mohli detekovat,
až by jednoho dne dosáhly k nám. Teď další věc, kterou chci ujasnit, je, že jsme si povídali o počtu
právě teď detekovatelných civilizací. A napíšu to do uvozovek,
protože nemluvíme o civilizacích, které jsou nám možná dokonce rovnocenné, které vynalezly rádiovou komunikaci
v pořadí před 100 000 lety, protože nemohou být dál než
100 světelných let daleko od nás, jestli chceme
objevit jejich signály. Kdyby byly na druhé straně galaxie, tak bychom nebyli schopni detekovat
jejich signál po další desítky tisíc let. Takže když mluvím o ‚teď‘,
tak myslím signály, které dostáváme. Signály, které přijímáme. Tyto signály jsou přijímány právě teď. Takže byste měli civilizaci,
která vynalezla rádio před 70 000 lety, ale jsou 70 000 světelných let daleko a možná se zhroutili
před 10 000 lety, ale my právě dostáváme
jejich první rádiový signál. Takže to by byla civilizace, kterou bych počítal do
rovnice, kterou jsme si uvedli. Jen si to zopakujeme
a pak si trochu pohrajeme s čísly. Zopakujme si to. Toto je číslo našeho
odhadu počtu hvězd v galaxii. Vynásobíme to tímto, a teď
známe počet hvězd v naší galaxii, které mají planety. Vynásobíte to ‚Np‘, průměrný počet planet,
kde by se byl schopen udržet život, a tyto první tři členy nám
dají celkový počet planet v galaxii, na kterých se byl schopen udržet život
v nějakém bodě jejich historie. Vynásobíme to tímto. Toto je počet planet v galaxii,
které zachovávaly skutečný život. Ne pouze způsobilost k tomu. Na nich byl
někdy v jejich historii skutečný život. Vynásobím to tím. Toto je zlomek těch,
na kterých se vyvinul inteligentní život. Počet planet s inteligentním životem
někdy v jejich historii. Vynásobím to tímto zlomkem. Součinem těchto členů máte
počet planet v galaxii, na kterých byl inteligentní život,
který se stal zjistitelným, začal vysílat nějaký
druh rádiových signálů. Některé typy věcí jako
tato v některém bodě jejich historie. Součin těchto prvních šesti členů nám
udává počet detekovatelných civilizací, které se objevily v nějakém bodě historie
hvězd, slunečních soustav, planet, které jsou přímo tady. Nás zajímají ty,
které můžeme detekovat teď. Nestaráme se o ty, které přišly a odešly a
jejich rádiový signál prošel kolem nás, zatímco jsme stále ještě žili v jeskyních
nebo jsme byli lovci a sběrači. Staráme se o ty, jejichž rádiový
signál k nám přichází právě teď. A to je důvod, proč tady máme tento člen. Toto je trvání detekovatelných civilizací, takže čas, kdy právě
vysílali rádiový signál, dělený životem těchto planet nebo
slunečního systému nebo této hvězdy. Takže pro všechny hvězdy nebo planety, které vyhověly všem těmto kritériím byla
pravděpodobnost toho, že vysílají… Takže v nějakém bodě historie tady
byla detekovatelná civilizace nebo více, které vysílaly nějaký
typ rádiového signálu. Ale jaká je ta pravděpodobnost,
že se to děje právě teď? Takže toto je zjistitelná
životnost této civilizace, vydělená životem této sluneční
soustavy nebo této planety. Protože hvězda a sluneční
soustava a planeta budou mít, přibližně mají pár stovek tisíc let,
nebo dokonce pár milionů let, a protože my tady přemýšlíme v miliardách,
tak budou mít zhruba stejnou životnost. A pokud to chceme udělat
trochu více zajímavé tak řekněme, že i Slunce má životnost. Řekněme, že se Zemí a naší slun. soustavou
má životnost zhruba 10 miliard let. A řekněme, že my jako lidé,
budu hodně optimistický, jsme detekovatelní jako
civilizace po milion let. Takže máme naše nejlepší
dny ještě před sebou. Takže jsme detekovatelní po milion let. Takže toto období tady bude
přesně 1 milion z 10 miliard. Takže to bude 1 děleno 10 000. Takže přestože můžeme vysílat
detekovatelné signály po milion let, tak je relativní šance k celému rozsahu
historie planety a našeho Slunce. Když se někdo náhodně podívá na naši slun.
soustavu v náhodném čase její historie a náhodné části v těch 10 miliardách let,
je tady pouze šance 1/10 000, že nás budou pozorovat právě
v čase, kdy vysíláme signály. Za předpokladu, že by nebyly žádné
další civilizace na Marsu nebo Venuši, nebo že by nebyly žádné
další civilizace na Zemi. Před stovkami tisíci let, kdyby to
dělali, by měli šanci jen 1/10 000, že nás detekují, za předpokladu,
že by nás pozorovali. Mohly zde být civilizace, které zde
byly asi před třemi miliony let a mohly provádět celá hledání
mimozemského života a možná jsou 20 nebo 100 nebo
1 000 světelných let daleko a zamířily své teleskopy na nás. Ale před milionem nebo dvěma miliony lety
je mohly namířit na směr našeho Slunce a nedostaly by žádné rádiové signály a říkali si: „Člověče, kdy se nám
ten mimozemský život hodlá ukázat?“. Dokonce i když se Slunce a Země
nakonec vyvinou až v nás, tak by nebyly
schopny nás pozorovat, protože když nás pozorovaly,
bylo to mimo 1 okno z 10 000.