If you're seeing this message, it means we're having trouble loading external resources on our website.

Pokud používáš webový filtr, ujisti se, že domény: *.kastatic.org and *.kasandbox.org jsou vyloučeny z filtrování.

Hlavní obsah

Detekovatelné civilizace v naší galaxii 2

Proč nás vůbec Drakeova rovnice zajímá? Úvaha o zlomku života planet, kdy by na nich mohla existovat detekovatelná civilizace. Tvůrce: Sal Khan.

Chceš se zapojit do diskuze?

Zatím žádné příspěvky.
Umíš anglicky? Kliknutím zobrazíš diskuzi anglické verze Khan Academy.

Transkript

Někteří z vás se mohou divit, proč si děláme starosti s Drakeovou rovnicí. Proč nás láká experimentovat s počtem detekovatelných civilizací v galaxii, když nemáme žádné důkazy k těmto domněnkám. Nevíme, na jak velké části planet, na kterých by se byl život schopný udržet, skutečně život je. Nevíme o všech těch planetách, na kterých je život, jaký zlomek těchto planet má inteligentní život a jaká část těch civilizací používá elektromag. záření jako formu komunikace. Neznáme tyto odpovědi. Pravděpodobně nebudeme nějaké z těchto odpovědí znát ještě po nějaký čas. Takže jaký je účel tohoto cvičení? A je to správný úhel pohledu. Drakeova rovnice nebo i ta malá rovnice, kterou jsme zde uvedli, není rovnicí v pravém slova smyslu, kterou můžeme bezprostředně aplikovat na nějaký konstrukční problém nebo nějaký fyzikální problém nebo cokoli jiného. Vidím to trochu víc jako experiment. Je na tom zajímavé to, že to může formovat náš způsob přemýšlení o tomto problému. Já si myslím, že to je ta největší hodnota. Pravděpodobně v blízké době nedostaneme jasné číslo, ale vede nás to k přemýšlení o těchto zajímavých problémech. Co to znamená, nebo co si myslíme, že se musí stát na planetě pro vznik života, i když má všechny potřebné podmínky? Co to potom znamená pro věci, které nakonec dosáhnou bodu, ve kterém máte inteligentní život? A ve skutečnosti je to pravděpodobně 2 000 let zpět, kdy nebyl žádný způsob, jak zjistit přibližný odhad počtu hvězd v galaxii. Teď v tom začínáme být dobří. Před 20 až 30 lety by bylo nemožné říci zlomek hvězd, které mají planety, ale teď jsme našli exoplanety. Sledujeme kmitání hvězd. Nacházíme, získáváme stále více přesných nástrojů. Takže můžeme začít přemýšlet o planetách, které jsou svojí velikostí blíže Zemi, děláme v tom pokroky. Jsou zde další nepřímé metody přemýšlení o tom. Některé z exoplanety vypadají, jako by byly ve správné zóně a vypadají jako by měly správné chemické prvky na bázi získaných informací. takže možná jsou schopné udržet život. A tak jak jde čas a jak se technologie stále zlepšují, můžeme to dělat stále lépe a lépe. Ale asi se to v nejbližší době nestane a skutečná hodnota toho je uspořádat naše myšlenky o tom opravdu zajímavého tématu. Další věc, o které chci mluvit, je malé ujasnění toho, o čem jsem mluvil v minulém videu. V minulém videu jsem o tomto ‚L‘ řekl, že je to životnost civilizace, ale skutečně relevantní je životnost civilizací, zatímco jsou detekovatelné. Takže detekovatelné. To neznamená, zda je civilizaci okolo 100 let, ale vypouští nějaký typ věci, kterou můžeme detekovat. To není to, co nás zajímá. Zajímá nás 5 000 let, nebo 10 000 let nebo 100 000 let, kdy používali nějaký typ komunikace, nebo nějaký typ elektromagnetických vln, které bychom mohli detekovat, až by jednoho dne dosáhly k nám. Teď další věc, kterou chci ujasnit, je, že jsme si povídali o počtu právě teď detekovatelných civilizací. A napíšu to do uvozovek, protože nemluvíme o civilizacích, které jsou nám možná dokonce rovnocenné, které vynalezly rádiovou komunikaci v pořadí před 100 000 lety, protože nemohou být dál než 100 světelných let daleko od nás, jestli chceme objevit jejich signály. Kdyby byly na druhé straně galaxie, tak bychom nebyli schopni detekovat jejich signál po další desítky tisíc let. Takže když mluvím o ‚teď‘, tak myslím signály, které dostáváme. Signály, které přijímáme. Tyto signály jsou přijímány právě teď. Takže byste měli civilizaci, která vynalezla rádio před 70 000 lety, ale jsou 70 000 světelných let daleko a možná se zhroutili před 10 000 lety, ale my právě dostáváme jejich první rádiový signál. Takže to by byla civilizace, kterou bych počítal do rovnice, kterou jsme si uvedli. Jen si to zopakujeme a pak si trochu pohrajeme s čísly. Zopakujme si to. Toto je číslo našeho odhadu počtu hvězd v galaxii. Vynásobíme to tímto, a teď známe počet hvězd v naší galaxii, které mají planety. Vynásobíte to ‚Np‘, průměrný počet planet, kde by se byl schopen udržet život, a tyto první tři členy nám dají celkový počet planet v galaxii, na kterých se byl schopen udržet život v nějakém bodě jejich historie. Vynásobíme to tímto. Toto je počet planet v galaxii, které zachovávaly skutečný život. Ne pouze způsobilost k tomu. Na nich byl někdy v jejich historii skutečný život. Vynásobím to tím. Toto je zlomek těch, na kterých se vyvinul inteligentní život. Počet planet s inteligentním životem někdy v jejich historii. Vynásobím to tímto zlomkem. Součinem těchto členů máte počet planet v galaxii, na kterých byl inteligentní život, který se stal zjistitelným, začal vysílat nějaký druh rádiových signálů. Některé typy věcí jako tato v některém bodě jejich historie. Součin těchto prvních šesti členů nám udává počet detekovatelných civilizací, které se objevily v nějakém bodě historie hvězd, slunečních soustav, planet, které jsou přímo tady. Nás zajímají ty, které můžeme detekovat teď. Nestaráme se o ty, které přišly a odešly a jejich rádiový signál prošel kolem nás, zatímco jsme stále ještě žili v jeskyních nebo jsme byli lovci a sběrači. Staráme se o ty, jejichž rádiový signál k nám přichází právě teď. A to je důvod, proč tady máme tento člen. Toto je trvání detekovatelných civilizací, takže čas, kdy právě vysílali rádiový signál, dělený životem těchto planet nebo slunečního systému nebo této hvězdy. Takže pro všechny hvězdy nebo planety, které vyhověly všem těmto kritériím byla pravděpodobnost toho, že vysílají… Takže v nějakém bodě historie tady byla detekovatelná civilizace nebo více, které vysílaly nějaký typ rádiového signálu. Ale jaká je ta pravděpodobnost, že se to děje právě teď? Takže toto je zjistitelná životnost této civilizace, vydělená životem této sluneční soustavy nebo této planety. Protože hvězda a sluneční soustava a planeta budou mít, přibližně mají pár stovek tisíc let, nebo dokonce pár milionů let, a protože my tady přemýšlíme v miliardách, tak budou mít zhruba stejnou životnost. A pokud to chceme udělat trochu více zajímavé tak řekněme, že i Slunce má životnost. Řekněme, že se Zemí a naší slun. soustavou má životnost zhruba 10 miliard let. A řekněme, že my jako lidé, budu hodně optimistický, jsme detekovatelní jako civilizace po milion let. Takže máme naše nejlepší dny ještě před sebou. Takže jsme detekovatelní po milion let. Takže toto období tady bude přesně 1 milion z 10 miliard. Takže to bude 1 děleno 10 000. Takže přestože můžeme vysílat detekovatelné signály po milion let, tak je relativní šance k celému rozsahu historie planety a našeho Slunce. Když se někdo náhodně podívá na naši slun. soustavu v náhodném čase její historie a náhodné části v těch 10 miliardách let, je tady pouze šance 1/10 000, že nás budou pozorovat právě v čase, kdy vysíláme signály. Za předpokladu, že by nebyly žádné další civilizace na Marsu nebo Venuši, nebo že by nebyly žádné další civilizace na Zemi. Před stovkami tisíci let, kdyby to dělali, by měli šanci jen 1/10 000, že nás detekují, za předpokladu, že by nás pozorovali. Mohly zde být civilizace, které zde byly asi před třemi miliony let a mohly provádět celá hledání mimozemského života a možná jsou 20 nebo 100 nebo 1 000 světelných let daleko a zamířily své teleskopy na nás. Ale před milionem nebo dvěma miliony lety je mohly namířit na směr našeho Slunce a nedostaly by žádné rádiové signály a říkali si: „Člověče, kdy se nám ten mimozemský život hodlá ukázat?“. Dokonce i když se Slunce a Země nakonec vyvinou až v nás, tak by nebyly schopny nás pozorovat, protože když nás pozorovaly, bylo to mimo 1 okno z 10 000.