Přehled evoluce člověka

Kdybychom posunuli čas zpět o 70 milionů let, všude po světě by se potulovali dinosauři, jako na tomto hezkém obrázku, kde si dinosaurus užívá na pláži západ slunce. Ale dinosauři měli tu smůlu, že asi před 65 miliony let se nejspíš se Zemí srazil nějaký ohromný meteorit a doslova smetl dinosaury z povrchu Země. Pravděpodobně smetl také spoustu jiných druhů, protože, jak vidíte, následná nárazová vlna prostě vyhubila nespočet druhů a pak následovala neuvěřitelně silná tsunami, která obejmula všechny kontinenty na určité období, k tomu ještě byla všude spousta sazí rozptýlených ve vzduchu a asi znemožňovaly život většině rostlin, protože nepropouštěly světlo ze Slunce. V takovém prostředí by nejspíš živočich jako tento byl schopen přežít. Pěkně zahrabaný pod zemí, možná v jakési hibernaci bez potřeby potravy po dlouhý čas, možná měl nějakou potravu schovanou pod zemí. Má se za to, že naši praprapraprastaří prapředci po tom vymírání mohli vypadat nějak takto, něco mezi krtkem a hlodavcem. Byli uchráněni před tou vší pohromou, která se odehrávala na povrchu, protože se jim líbilo pobývat pod zemí a protože měli někde ukrytou potravu nebo byli schopní hibernace. Takže poté, co se všechno zase uklidnilo, nebylo to dříve než za stovky let, tisíce let, možná i miliony let, tito naši předci začali vystrkovat hlavičky zpod země a došlo jim, že na stromech je potrava a že po těch stromech nikdo neběhá, takže by se tam mohli usídlit a snad tak uniknout svým predátorům, kteří spolu s nimi přežili to velké vymírání. No a někteří z jejich potomků, kterým to šplhání šlo dobře, si jednou řekli: Co takhle vyzkoušet to na stromech! A z jejich potomků se postupně vyselektovala zvířata, co dokázala lézt po stromech velmi dobře, dokázala najít potravu tam, kde jejich předci ne, a dokázala se skrývat ve větvích, na rozdíl od svých předků. Tak si představte, že určitá skupina potomků těchto tvorečků se vyvinula do zvířete, které vypadalo nějak takhle. Na všech těchto mých obrázcích jsou ovšem současná zvířata, samozřejmě kromě dinosaura, toho nejspíš vytvořil někdo ve Photoshopu. Tahle opička se jmenuje komba a mám jí tu proto, že nějak jako ona asi vypadali primitivní primáti. Komby umějí lézt po stromech, tahle zrovna vypadá, že se chystá vylézt na nějaký strom, ale také jsou trochu podobné hlodavcům. Kombu tu mám tedy jenom jako příklad, ale je možné, že některý její prapředek mohl být primitivní primát nebo druh primitivního primáta, jehož předci byli hlodavci, si řekl: „Proč nevylézt na strom a nepodívat se po jídle.“ A jeden z jeho potomků mohl mít právě takové vlastnosti, našel si vlastní niku ve správném ekosystému a zase jeho potomci dali vznik opicím. Toto je obrázek současné opice. Ale dokážete si představit jakousi primitivní opici. Někteří z potomků těchto primitivních opic se nakonec vyvinuli v současné opice, kdežto jiní dorůstali vyšších velikostí, trávili více času mimo stromy, ztratili ocas, už ho nepotřebovali k udržování rovnováhy, možná byl ocas nepraktický, něco je za něj mohlo chytit, když bojovali nebo tak něco. Nakonec se z nich stali hominoidi, a z nich hlavně hominidi. Mezi hominidy patří gorily a šimpanzi a také naši předci, konečně i my lidé jsme hominidi. Teď bychom se ještě mohli vrátit na začátek, jen abychom si to ujasnili. Takže o čem jsme si zatím říkali: Před masovým vymíráním před 65 miliony lety byly na Zemi všechny tyto druhy, možná, že právě tady nahoře bychom si mohli popsat konkrétní druh. Tak tohle třeba byl Tyranosaurus Rex. Dinosaurů bylo totiž mnoho druhů, tohle třeba byl zrovna tyranosaurus. Mohli bychom tu vyjmenovat spoustu druhů. Po onom velkém vymírání zmizelo ohromné množství druhů, i když nějací podzemní hlodavci nevyhynuli, přestože jich mnoho muselo zahynout. Ale někteří z nich přežili, protože byli pod zemí nebo jinde, možná někde v horách, kdo ví, kde přesně byli. Část z nich se vyvinula v primitivní primáty. Někteří z těchto primitivních primátů, jednoho z nich mám tady na obrázku, i když, jak jsem říkal, je to současný primát. Takže „primitivní" nemusí znamenat „horší", protože, jak vidíme, nějací z nich přežili do dneška, mají stále své niky, své potravní zdroje, mohou se rozmnožovat, stále tu existují zdroje a prostředí pro existenci těchto živočichů. Ale když mluvím o primitivních primátech, mám na mysli jakési praprimáty, druhy, které již dnes neexistují. I když možná někteří jejich potomci se jim velmi podobají. Z těchto primitivních primátů se vyvinuly primitivní opice, z části jejich potomků se vyvinuly dnešní opice, takže tady máme dnešní neboli moderní opice, a někteří se vyvinuli do primitivních hominoidů. Pro ně je charakteristické, že vypadají jako opice, ale nemají ocas a jsou větší než většina opic. Z části potomků těchto hominoidů se vyvinuly dnešní gorily, část jejich potomků se oddělila a dali časem vzniknout dnešním šimpanzům a lidem. Na základě rozborů DNA i zkamenělin se má za to, že k tomuto oddělení došlo zde, a to asi před sedmi miliony let. To je nejpřesnější odhad období existence společného předka lidí a šimpanzů. Část potomků tohoto společného předka se vyvinula v dnešní šimpanze. Jiná skupina možná osídlila ten správný ekosystém, ve kterém bylo mnohem výhodnější naučit se chodit po dvou. Nejznámější zkamenělina těchto tvorů je kostra samice australopitéka Lucy. Byla nalezena před 3,2 milióny... vlastně trochu později, ale je stará 3,2 miliony let. Celý rod – rod je vlastně nadkategorie druhu – celý rod Australopithecus existoval někdy před 4 až 2 miliony let. 4 až 2, není to přesně jasné, lze najít zkameněliny ještě o něco starší i o něco mladší. Slyšel jsem o nálezu zkameněliny staré jeden milion let. Důležité je, že kostra Lucy, která je nejznámějším nálezem australopitéka, je asi 3 miliony let stará. Toto je rekonstrukce, jak asi Lucy mohla vypadat. Takto podobně tedy asi Lucy vypadala. Jen připomínám, že Lucy nebyla jediná, nejsme všichni její potomci, dokonce ani není jisté, že jsme přímí potomci rodu Australopithecus. Můžeme být něco jako bratranci, ať už z hlediska našeho druhu nebo rodu, přičemž rod je taxonomická jednotka nadřazená druhu. Když se teď posuneme do období před asi 2,3 až 1,4 miliony let, před 2,3 až 1,4 miliony let, máme zde zkameněliny tvorů se vzpřímeným postojem a s větším mozkem. Když je porovnáme s také vzpřímenými kostrami australopitéků, vidíme, že velikost jejich mozkovny se moc neliší od šimpanzů. Z období před 2,3 až 1,4 miliony lety pochází zkameněliny se vzpřímeným postojem a zvětšeným objemem mozkovny. A u kosterních zkamenělin se vyskytují i kamenné nástroje. Na základě těchto nálezů se hovoří o prvních – i když to záleží na úhlu pohledu –, ale dá se říci, že jsou to zkameněliny prvních jedinců náležících do našeho rodu, a tím je rod Homo. „Homo" znamená prostě „člověk", je to tedy skupina zahrnující lidské druhy. Tito jedinci byli podobní lidem, protože se zdá, že začínali vyrábět jednoduché kamenné nástroje, stáli vzpřímeně jako my a měli větší mozkovnu než australopitéci a šimpanzi. A opět, v případě Homo habilis, kde „Homo" znamená „člověk" a „habilis" je „zručný", protože rád tvořil nástroje a podobně. U Homo habilis tedy nevíme, zda to byl potomek Luciina druhu Australopithecus, nebo to byl něco jako bratranec. Možná oba druhy měly společného předka, to se přesně neví. Posuneme se ještě trochu dopředu, do období někdy před 1,8 až 1,3 miliony let. Z té doby pocházejí kostry s mozkovnou větší než u Homo habilis, velikostí se blíží naší dnešní mozkovně, mají mozkovnu velkou skoro jako moderní člověk v porovnání k celkové velikosti. Je to druh Homo erectus. A znovu není jisté, zda Homo erectus byl potomek Homo habilis, možná měli společného předka, kdo ví? Podle kosterních nálezu to vypadá, zvláště když uvážíme časové rozpětí, že se částečně překrývají, takže Homo erectus a Homo habilis žili na této planetě současně. Teď se posuneme ještě dopředu do období před 600 až 300 tisíci lety. Všechna tato data se opět neustále mění, jak dochází k novým nálezům či přezkoumáním zkamenělin nebo studiu DNA a podobně. Před 600 až 300 tisíci lety se objevili neandertálci. Neandertálci patří do stejného rodu jako lidé, takže je to Homo neanderthalensis. Těžko se mi to vyslovuje. Takže je to součást rodu Homo. Všeobecný omyl je tvrzení, že neandertálci byli něco jako primitivnější verze lidí, že to byli divoši a my že jsme moderní lidé. Tak to není. Má se za to, že neandertálci byli naši bratranci, že máme společného předka, anebo že byli vlastně poddruh dnešních lidí, dokonce je teorie, že se mohli s Homo sapiens křížit, takže menší či větší počet lidí dnes má geny neandertálců. Nemáme zač se stydět, neandertálci jen mají smůlu na jméno nebo spíš jak se s jejich jménem dnes špatně zachází. Minimálně z tohoto obrázku mozku neandertálce je vidět, že měl docela velkou mozkovnu, i když někteří vědci tvrdí, že to samo o sobě ještě nic neznamená a že možná opravdu byli primitivnější. Ovšem nic z toho není jisté. Neustále se dovídáme nová fakta. Vraťme se ale k našemu tématu o postupném vývoji lidí na této planetě. Zkameněliny prvních opravdových lidí jsou staré 200 tisíc let. Pohybujeme se stále uvnitř druhu Homo a konečně jsme narazili na něco, co je nám samým podobné. Teda alespoň anatomicky, nemůžeme studovat chování a ostatní věci, ale už tu máme druh Homo sapiens. Znovu opakuji, že „Homo" znamená „člověk", „sapiens" znamená „moudrý, myslící". Můžeme ovšem diskutovat, zda je to vhodné jméno pro náš druh, prostě je to člověk moudrý. Ještě jednou, neandertálci byli naši bratranci dlouhou dobu, především od vzniku Homo sapiens, možná se Homo sapiens objevil dříve, jen jsme ještě nenalezli zkameněliny. Možná oba druhy žily současně na této planetě, možná se vzájemně křížily, ale neandertálci zmizeli asi před 30 tisíci lety. Tito lidé před 30 tisíci lety zmizeli. Možná, že se nějak vmísili do Homo sapiens, začali se s nimi křížit, nebo je Homo sapiens prostě vyvraždili, protože soupeřili o stejný ekosystém. Zde jsem připravil takový malý vzorek Homo sapiens, i když předpokládám, že většina z vás patří do tohoto druhu, ale pro všechny případy jsem ho vytvořil. Dalo by se diskutovat, jak moc reprezentativní vzorek našeho druhu to je.