Sekundární hemostáza Sekundární hemostáza je proces, při němž je destičkový trombus vzniklý v průběhu primární hemostázy posílen a stabilizován, a to konverzí fibrinogenu na fibrin.

Ráda bych začala přehledem hemostázy. Tady máme poškozenou krevní cévu. Chceme zastavit nebo minimalizovat krvácení. Způsob, jakým toho docílíme, je právě hemostáza. Prvním krokem je vznik tzv. destičkové zátky. K tomu dochází v průběhu primární hemostázy. Ta je však slabá a je potřeba ji zesílit. Zesílíme ji touto fibrinovou sítí To se děje v průběhu sekundární hemostázy. Na tu se právě teď zaměříme. Já teď všechno vymažu a tuto cévu dám stranou, abychom si pamatovali, že se soustředíme na sekundární hemostázu. Tady máme další krevní cévu, jež byla poškozena. K primární hemostáze už došlo a máme destičkovou zátku, ale je moc slabá. Potřebujeme ji zesílit. Toho docílíme fibrinem. Fibrin je schopen se pospojovat a agregovat na povrchu destičkového trombu a stabilizovat jej. Něco jako zavázání uzlu. Fibrin vše pospojuje, až je to pořádně bytelné. Ale fibrin se v krvi nevyskytuje jako fibrin. Fibrin v krvi obíhá s tímto navázaným proteinem. Když má navázaný navíc tento protein, říká se mu fibrinogen. Z fibrinogenu tedy potřebujeme získat fibrin. Fibrin získáme koagulační kaskádou. Ve své krvi máme rodinu proteinů, jimž se říká koagulační faktory. Nakreslím je všechny jednou barvou, protože se jedná o rodinu proteinů. Jsou si podobné, ale jde o různé druhy. Do těchto detailů se ale nebudu pouštět. Dojde zde k tomu, že koagulační faktor je aktivován. Ten pak aktivuje další a ten zas další, a tak propukne tato kaskáda. Nakonec dojde k tomu, že z fibrinogenu získáme fibrin. Fibrin je pak schopen pospojovat se na povrchu destičkového trombu a zesílit jej. Koagulační kaskáda může být aktivována dvěma způsoby. Jeden způsob je pomocí proteinu zvaného subendoteliální kolagen. Tento protein normálně není vystaven krvi. Je pod endotelovými buňkami. Pokud ale došlo k poranění cévy a poškození endotelových buněk, tento protein je vystaven krvi. Jakmile je vystaven krvi, spouští a aktivuje soubor koagulačních faktorů. Tento soubor koagulačních faktorů je součástí tzv. vnitřní cesty koagulační kaskády. Druhá cesta, jíž můžeme aktivovat koagulační kaskádu, je pomocí proteinu produkovaného endotelovými buňkami, a to jakmile dojde k poškození krevních cév z vnějšku. Tento protein se nazývá tkáňový faktor nebo také tromboplastin. Jakmile je tento protein uvolněn do krve, aktivuje svůj vlastní soubor koagulačních faktorů. Tento soubor je pak součástí tzv. vnější cesty koagulační kaskády. Nyní tedy máme fibrin. Než ale můžeme vytvořit fibrinovou síť a stabilizovat tak zátku, potřebujeme ještě dvě věci. Jednou z nich jsou vápenaté ionty a druhou fosfolipidový povrch. Oboje dvoje poskytují destičky. Vápník je uvolňován v průběhu primární hemostázy při aktivaci destiček. Fosfolipidový povrch je potom poskytován samotnými destičkami. Je velmi důležitý, protože pomáhá spojení fibrinové sítě s destičkovým trombem. A tomuto pak říkáme stabilní fibrinová zátka.