Krev
Přihlásit se
Krev (2/5) · 11:09

Z čeho se skládá krev? Odstředěním krve získáme její jednotlivé složky, které si nyní popíšeme.

Čas od času musím k doktorovi na odběr krve, což nesnáším. Protože jsem tak trochu srab když příjde na odběr krve. Nesnáším jehly. Ale samozřejmě dělám co musím. Nechám si odebrat krev a snažím se myslet na něco jiného, když se naplňuje injekční stříkačka. Většinou se dívám jinam a dřív než se naději, je hotovo. Dál už mě to netrápí a z ordinace odcházím s dobrým pocitem, že už na to nemusím myslet. Teď vám chci ukázat, co se dál děje s krví, kterou vám odeberou. Nejdříve krev putuje do zkumavky. V dnešní době se to dělá rovnou. Zkumavka je připevněna ke stříkačce a krev teče přímo do ní. Takže tohle je uzávěr pro mou zkumavku. Uvnitř mé zkumavky je krev. Tohle je zkumavka naplněna krví. Je to tak trochu speciální zkumavka. Zvláštností na ní je, že na jejích stěnách je chemikálie, která zabraňuje krvi, aby se srážela. Nechceme aby se nám krev srazila, protože by se s ní potom těžko pracovalo v laboratoři. Takže tato zkumavka je velmi nápomocná. Krev se nesrazí. Abychom se ujistili, že zkumavka funguje správně, lehce ji protřepáme, pro jistotu, jestli je krev správně promíchaná tak, aby se nesrážela. Odtamtud jde krev do laboratoře. Tam je takový přístroj, který střádá krev ode mě a dalších lidí, řekněme od pár dalších pacientů v té nemocnici nebo klinice. Všechna ta krev v tomto přístroji je označena štítkem. A ten přístroj rotuje. Rotuje velmi rychle. Takže všechny tyto zkumavky jsou připevněny, aby neuletěly a navíc se také točí samy o sobě. A když se ty zkumavky takhle otáčejí, vytvářejí sílu, které se říká odstředivá (nebo také centrifugální) síla. Tomuto procesu se říká centrifugace. A ten přístroj se jmenuje centrifuga. Otáčí se velmi rychle a výsledkem je, že se krev začne separovat. Hustší část se soustřeďuje u špičky zkumavky a ta řidší část krve stoupá k víčku. Po tom co odstřeďujeme, řekněme že už jsme prošli tímto procesem a odstředili jsme tu krev, máme tu stejnou zkumavku a já vám ukážu takový obrázek jak to vypadá 'po'. Tohle je 'předtím' než jsme odstředili zkumavku a teď tu máme 'po' - potom co jsme ji odstředili. Jak to tedy vypadá po odstředění. Klíčovým rozdílem tu je, že místo 1 stejnorodé (homogenní) tekutiny, která tu byla předtím, to teď vypadá úplně jinak. Máme tu 3 různě vypadající vrstvy, které vám teď nakreslím. Tohle je 1. vrstva, která je také nejzajímavější, největší množství naší krve je právě v této vrstvě. Pamatujte si, že tahle je ta nejméně hustá. Je řídká a proto zůstala u víčka. Tvoří okolo 55% našeho celkového množství. Říká se jí plazma. Pokud jste už někdy slyšeli o plazmě, teď už víte, co přesně znamená. Kdybych vzal kapku této plazmy a chtěl bych se na ní podívat zblízka, z čeho se skládá, 90% plazmy je nic víc než voda. Což je zajímavé, protože významná část krve je plazma a významná část plazmy je voda. Takže teď vidíte proč se vždy říká: "Pij hodně vody, abys měl dostatek tekutin", protože velká část krve je vlastně voda. Ve skutečnosti to platí i pro zbytek těla, ale chci zdůraznit, že se to týká i krve. Zbývá nám ještě zbytek, že? Už máme 90%, musíme se dostat na 100%. 8% této plazmy tvoří bílkovina, neboli protein. Teď vám ukážu nějaké příklady těchto proteinů. Jeden z nich je albumin. Albumin, pokud ho neznáte, je důležitý protein v plazmatu, který udržuje krev, nebo tekutinu uvnitř, aby nepronikla ven z cév. Dalším významným proteinem jsou protilátky. Určitě jste již o nich slyšeli, protilátky se týkají imunitního systému. Starají se o to, abyste byli zdraví jako ryby, abyste se nenakazili. A další část tohoto proteinu, kterou je dobré si pamatovat, je fibrinogen. Fibrinogen. Tohle je jeden z mnoha důležitých proteinů, týkajících se srážlivosti. Existuje také spoustu dalších srážecích faktorů. Sem napíšu srážecí faktory. Takže tohle všechno jsou bílkoviny - albumin, protilátky, fibrinogen Teď tu máme ještě zbylé 2%, které se podílejí na krevní plazmě, jsou to věci jako např. hormony, což může být třeba inzulín. Máme tu elektrolyty, což může být třeba sodík. A také tu jsou živiny. Živiny mohou být něco jako například glukóza. Všechny tyhle věci vytvářejí plazma. Takže spoustu věcí o kterých přemýšlíme/mluvíme jsou v našem plazmatu, včetně vitaminů a podobně. Další vrstvou, která se nachází pod plazmatem, je tady nakreslena bíle. Kdybych to měl přiblížit, byla by to malilinkatá část krve. Méně než 1%. Jsou to vlastně bílé krvinky. Tato vrstva obsahuje bílé krvinky a krevní destičky. Toto jsou buněčné části naší krve. Tvoří velmi malou, ale samozřejmě velmi důležitou část naší krve. Dále, pod touto vrstvou, která je nejhustší, najdeme červené krvinky. Tohle je ten poslední kousek, který tvoří 45% krve. Tyto červené krvinky obsahují v sobě hemoglobin. Takže je to někdy matoucí, protože na to zapomenete, říkáte si "jo, bílkoviny, tak to musí být plazma." Pamatujte, červené a bílé krvinky mají také v sobě bílkoviny. Například hemoglobin. O čem už jste možná někdy slyšeli, je sérum. Co to přesně je? Sérum je velmi podobné plazmatu, co se týče složení. Kdybych měl zakroužkovat co je v krevním séru, zakroužkuji tuhle část. Tohle je sérum. Jediné co jsem vynechal ze séra je fibrinogen a srážecí faktory. Takže si můžete pamatovat, že plazma a sérum jsou si velmi podobné, s rozdílem, že sérum neobsahuje fibrinogen a srážecí faktory. Když se podíváme dolů na červené krvinky, co se o nich můžeme dozvědět? Možná už jste slyšeli pojem hematokrit. Pokud by tohle byla moje krev, ta, kterou tu máme nakreslenou, můj hematokrit by činil 45%. To znamená, že hematokrit se rovná objem červených krvinek děleno celkový objem. Takže pokud je v tomto případě můj celkový objem 100, procento mých červených krvinek je, jak už jsem říkal, 45%. Proto jsem věděl, že mám hematokrit 45. Je to procento červených krvinek. A to procento je důležité vědět, protože červené krvinky jsou právě ta část krve, která přenáší kyslík. Teď se podíváme na hematokrit trochu podrobněji, řekneme si i nějaká nová slova..nakreslím tu 3 nádobky s krví. Takže tu mám 3 nádobky, 1, 2, 3. Každá z nich patří jinému člověku. Ti jsou si ale velmi podobní, stejný věk i pohlaví, protože norma hematokritu se různě liší - záleží na věku, pohlaví, dokonce i na tom, kde žijete, v jaké nadmořské výšce. Třeba kdyby jste žili na vrcholu hory, to vám také ovlivní váš hematokrit. Takže hodně věcí ovlivňuje hematokrit. Ale řekněme, že my tu máme 3 lidi, kteří jsou si velmi podobní v těchto ohledech. U první osoby, tady nakreslím její krev, plazma zaujímá tolik z jejich celkového objemu. U druhé osoby, jejich plazma zabírá tolik z jejich celkového objemu. A u třetí osoby, jejich plazma zabírá hodně z jejich celkového objemu, až potud. Odstředili jsme všechny 3 a takhle to teď vypadá. Samozřejmě všechny 3 obsahují také bílé krvinky, ty tu ještě musím nakreslit. A také krevní destičky, to je ta malinkatá vrstva, méně než 1%, jak už jsme si řekli. Zbývající částí tedy musí být červené krvinky. Tady je vrstva červených krvinek. Druhá osoba jí má více. A u této 3. osoby je to naopak méně. Ne moc červených krvinek v celkovém objemu. Kdybych měl tyto jednotlivce klasifikovat, první osoba je v normě. Druhá osoba má hodně červených krvinek, velmi mnoho z celkového objemu krve. Tento člověk má polycytémii. To je lékařský termín pro člověka, který má abnormálně zvýšený počet červených krvinek. Nebo bychom mohli říct, že jejich hematokrit je velmi vysoký. A tato 3. osoba má zase velmi malé množství červených krvinek vzhledem k celkovému objemu. Tato osoba má anémii (chudokrevnost). Takže pokud jste už někdy slyšeli pojmy anémie nebo lidé někdy říkají jsem chudokrevný. Nebo jste slyšeli slovo polycytémie, teď už víte, že se to týká toho, jak velkou část objemu jejich krve zaujímají červené krvinky.
video