Dysplazie v tlustém střevě Jak vypadá střevní dysplazie pod mikroskopem? Jedná se v podstatě o předstupeň nádoru.

Já jsem Sal a jsem stále ve Zdravotní škole Stanford s Dr. Connely C: Budeme pokračovat. Dnes to bude za jeden kredit. S: Moje máma bude pyšná! C: Podíváme se na střevní polyp. S: To co jsme viděli v předešlém videu nebyl polyp, ale podrážděná část střeva? C: Ano, bylo to hodně dole, jen podrážděné místo. C: Teď máme větší kousek, vidíme, že žlázky tady vypadají malinké S: Jak velký by asi byl předchozí obrázek? C: Asi takto. Pravděpodobně to byla spodní část této oblasti. C: A vyrostla v něco většího. S: Nebyla to přesně spodní část tohoto obrázku, ale mohlo z ní vyrůst něco jako je toto. C: Ano. Když vyjmeme část střeva, kde je nádor, je tam často polyp... ...oblast s hyperplázií. S: Hyperplazie nemusí být nutně tam, kde je nádor? C: Ano, zjistili jsme, že lidé s nádorem střeva mají hodně prekancerózních oblastí. S: Znamená to, že jejich střeva prožily velké trauma. C: Je to dáno rodinnou dispozicí - hodně vykazují sklon k takovým změnám... ... nevím, jestli je to expozicí prostředí nebo co. S: Jen pro připomenutí, vyříznul jste kousek střeva... ...protože tam byl nádor a mohl tam být i polyp, ten jste vyříznul. C: Ve skutečnosti bychom takový obrázek neviděli, protože téměř všechny polypy, ke kterým se kolonoskopista dostane, odstraní během kolonoskopie. S: Protože neví, jestli to je nádor nebo ne. C: Odstraní ho, ale neviděli bychom celou střevní stěnu. Teď můžeme projít celou stěnu a zde vidíme svalovinu. C: Tohle je tedy větší část střeva..a vidíme polyp v přirozeném prostředí. C: Podíváme se na polyp. Tady je normální struktura. C: Jak jsme řekli, očekáváme trubice. Toto je řez napříč trubicí, proto vidíme, jak velké mají otvory. C: Toto je normální struktura. , Dál je oblast s mírným podrážděním jako jsme viděli před tím, ale opravdový problém je to, co vyčnívá. Co to je? C: Studentům medicíny radíme, aby uvažovali jako patologové. Nejdřív musíme prohlédnout celou strukturu: je abnormální. Většinou nevidíme trčící polyp. S: V 3D by to vypadalo jako houba? C: Na vršcích mají záhybky, takže spíš jako květák. S: Jaké barvy? C: Nemají barvu. Kolonoskopista, když je prohlíží, vysloví možnost rakoviny, protože mají divné cévy. S: Nejsou nafialovělé. C: Ne, buď řezy obarvíme jinak by byly bezbarvé. C: Teď označím oblast, kde provedu srovnání. Vidíte to místo? C: Tyto buňky jsou relativně v pořádku. Ale nahoře jsou divné. C: Patolog by hned řekl: "Tady to vypadá rozzlobeně" S: Vypadá to tak, řekl bych to samé. C: Co je na nich: nechovají se správně. C: Správně se chovají tyto buňky: jádra mají dole a to, co souvisí s jejich funkcí, je nahoře. Takže když se podíváme na ty divné, řekneme si: Co vy vlastně děláte? C: Některé z nich produkují mucin, ale jádra těchto buněk mají jinou velikost a tvar. C: Dělají pouze jedno, neprodukují mucin, jen rostou. C: Když má buňka svou specifickou funkci, říkáme tomu diferenciace. C: Když má buňka svou diferenciaci, nemá sklon růst, když buňka hodně roste, nemá sklon k diferenciaci. C: V takovém chaosu jader, bez závazku tvořit normální struktury není produkce tak velká. C: Tomu se říká dysplázie. C: Nelíbí se nám, když buňky mají abnormální růst. C: K rozhodnutí, jestli je to nádor: nádor tohoto orgánu znamená přerůst tuto čáru v písku. S: Doslova, když překročíš hranice - je to nádor C: Ano. S: Kbybych tedy byl buňka tady nahoře v polypu, a nekontrolovaně rostl, mutoval a přežíval. ani tehdy to neoznačíte jako nádor? C: Ne, existuje název pro nádor, který se zatím drží v místě svého vzniku. označujeme jako "karcinom in situ" C: Karcinom in situ znamená neinvazivní nádor, většina lidí ho neoznačí jako nádor. Tady to ale vypadá divoce a nádor by mohl vzniknout, pokud mu dáme šanci a čas. S: Když je někde karcinom in situ, je možné, že se nakonec vyvine v nádor. C: Ano, bude pokračovat v růstu, protože je tu minimální diferenciace a ta, jak víme, dovolí růst až do vzniku nádoru. C: Toto je dysplázie, roste rychle, ale hlavně, když odstraníme podnět, dráždivou látku, nevrátí se k normálu jako je tomu u hyperplázie. S: Hyperplázie zmizí, když odstraníme dráždivou látku. S: Ale dysplázie zůstane. C: Klíčové slovo je "autonomní". Poroste bez ohledu na cokoliv. Bez zájmu o okolní buňky, bez potřeby být něčím řízena, tomu, co roste samo o sobě se říká "neoplázie". S: Neoplázie je projevem dysplázie? C: Dysplázie má tyto rysy, buňky nerostou správně. C: Pak začnou nekontrolovaně růst V medicíně tím myslíme, že rostou sami od sebe. S: Jak víme, že je to nové, že to tu není už rok? C: Myslíme si to, pravděpodobně to pochází odtud a podráždění bylo tady, proto hyperplázie, pokračuje růst, buňky se moc dělí, a objeví se mutace (zřídka jen jedna), a buňka si řekne: "Od teď nebudu nikoho poslouchat." S: Její následníci taky? C: Ano, začnou mít zákeřné rysy. A rostou. S: (To vidím i u své rodiny!) C: Tady jsou normální žlázy a tady - dysplázie. C: Buňky rostou úplně neuspořádaně. A vznikne neoplázie. S: Když řekneme "nový" myslíme "novější než okolní tkáň"? C: Spíš myslíme, že rostou samy za sebe. C: Vpravo je polyp, má rysy dysplázie, ale není to nádor. S: Jak to víte? Aha, nepřerůstá hranice. C: Hranice jsou důležité. Pod povrchovými buňkami jsou cévy, které vedou do celého těla. C: Jsou to mízní cévy a v nich proudí čirá tekutina (míza = lymfa), ne krev. S: Tady vpravo, to jsou ony. S: tekutina může procházet mezi cévami a lymfatickým systémem? C: Ano. Krev proudí tepnou do těchto malých cév a část té krve prostě prosákne ven Krvinky jsou moc velké na to aby prosákly? Ano, pouze tekutina prosákne. A mízními cévami se dostává zpět do oběhu. A mízními cévami se dostává zpět do oběhu. Takže v nich samozřejmě nechceme žádné neoplastické buňky. Protože se tak mohou dostat kamkoliv do těla. A tam začít růst znova. Tomu se říká metastáza. Takže metastázování je když se buňky dostanou tady do těch mízních cév a jimi ven ze střeva jinam do těla. Ale tady v tom případě to ještě není nádor, nedostalo se to za hranici a nemůže tak metastazovat. Fascinující.