Mrtvice (Cévní mozková příhoda) Zde jsou popsány principy obou základních typů cévní mozkové příhody - ischemické a krvácivé.

Pravděpodobně jste už slyšeli o lidech, kteří prodělali mrtvici (cévní mozkovou příhodu). Také jste nejspíš seznámeni se skutečností, že mrtvice má co dočinění s mozkem. To vše je pravda. Přesněji jde o rychlou ztrátu mozkové funkce, z důvodu poruchy prokrvení mozku. A nyní se vám vše pokusím vysvětlit trochu podrobněji. Je třeba si uvědomit, jaké dva základní druhy mrtvice známe. Jedním je ischemická cévní mozková příhoda a druhým je krvácivá cévní mozková příhoda. Obě mohou mít různé poddruhy, ale nebudu vás zatěžovat detaily. Myslím si, že pokud popíšu ischemii a krvácení, budete mít představu, jak se od sebe tyto mrtvice liší a jakým způsobem přerušují tok krve do různých částí mozku. Už z předchozích videí o stenóze a ischemii a z videí o srdečním infarktu víte, že ischemie je nedokrevnost určité tělní tkáně. Ischemická mozková příhoda je velmi podobná srdečnímu infarktu. S tím rozdílem, že neprobíhá v koronárních tepnách, ale v cévách mozku. Nakreslím vám to. Řekněme, že zde je mozková céva. Krev protéká tímto směrem. Tady je tepna. Představte si, že je tu velká krevní sraženina, která se vytvořila v některé části mozku. Nakreslím ji v purpurové barvě. Tato sraženina se vytvořila, protože... (tohle není purpurová) Vytvořila se možná, kvůli tukové usazenině (ateromu), která praskla. Nicméně, tato sraženina brání průtoku krve. A víme, že sraženina, kterou můžeme nazývat "trombus"... Nebo můžeme říct, že zde došlo k "trombóze." Tak či onak, průtok krve je znemožněn a k mozkové tkáni, která je dál, se nedostane žádný kyslík a může odumřít, může dojít k infarktu. Proto je někdy mrtvice také nazývána "mozkový infarkt". Všechny výrazy jsou odborné, ale doufám, že se postupně stanou součástí vaší slovní zásoby, protože je používáme opakovaně. Chtěl bych také uvést na pravou míru, že většina mrtvic je ischemických. Vyhledal jsem si data, podle nichž 87% mrtvic je ischemického typu. Další způsob, jak může dojít k nedokrevnosti v jedné z těchto cév... A jde o obdobný případ, jako když jsme probírali srdce. V případě srdečního infarktu jsme si řekli, že může dojít k trombóze nebo embolii. Kdykoliv někdo řekne trombóza nebo trombus, či tromby, tak mluví o krevní sraženině. Když někdo mluví o embolu, embolech nebo o embolii, tak mluví o něčem, co se krví pohybuje a co případně blokuje cévu. Ve skutečnosti se může přihodit tromboembolie, kdy se krevní sraženina rozpadne. Nicméně, dejte mi chvilinku a nakreslím vám to. Takže zde vidíte hlavní příčinu ucpání, ale ve skutečnosti se může krevní sraženina rozpadnout a stát se embolem. A protože tento embolus vzniknul z krevní sraženiny, nazýváme ho tromboembolus. (Vždy mám problém tyto názvy vyslovit.) Klidně může ucpat cévu až tady. Přímo zde, to je embolie. Buď blokuje krevní oběh dál do mozku což by mohlo vyústit v infarkt, takže by mozková tkáň odumřela. A ať už zajišťovala tato mozková tkáň mentální funkci či něco jiného, bude nyní velmi těžké pro člověka, který mrtvici prodělal, tyto funkce dále vykonávat. Ne vždy je mrtvice patrná. Taková mrtvice se nazývá bezpříznaková (tichý iktus), ale pořád dochází k poškození. Člověk, který prodělal mrtvici, (ale já nejsem lékař, takže vše berte s rezervou) takový člověk, zaprvé nemusí vůbec zaznamenat, že došlo k nějaké poruše, může ho jen bolet hlava nebo může jít o závažnější příznaky. Může se stát, že není schopen normálně hýbat půlkou těla nebo půlkou obličeje, nemůže dobře vyslovovat. Opravdu záleží na tom, která část mozku je poškozena. Ale ve všech případech je ischemická mozková příhoda způsobena omezením nebo přerušením, které způsobí, že se do dalších částí nedostává kyslík. Umíte si představit, že buňky v této části nedostanou kyslík. a v důsledku toho můžou odumřít. Krvácivá mozková příhoda. "Hemoragie" znamená "krvácení". Jde pouze o odborný výraz pro "krvácení". Proto při krvácivé (hemoragické) příhodě nastane moment, kdy céva praskne. Snažím se teď nakreslit tu samou cévu, která prakne. V budoucnu si ještě povíme, proč céva může prasknout. Je to hlavně kvůli vysokému krevnímu tlaku a dalším rizikovým faktorům, ale nechci se do toho teď pouštět. Umíte si představit, že pokud céva praskne, všechna tato krev vytéká do mozku dost nekontrolovaně. Vraťme se tedy k tomuto obrázku. Pokud je tady v té oblasti krvácivá mozková příhoda tak všechna tato krev přitékající do mozku se nekontrolovatelně rozleje a tu část mozku poškodí. To způsobí poruchu funkce neuronů a mozkové tkáně a může některé i usmrtit. Také ale způsobí, že se poruší další tok krve takže tkáně po proudu nedostanou krev, co potřebují, protože všechna krev se vylévá úplně jinam. 87% cévních mozkových příhod je ischemických, zbývajících 13% je tedy krvácivých.