Transplantace srdce Video vysvětluje, jak se chová transplantované srdce v novém organismu. Může příjemce srdce ovládat, i když jsme při operaci přeťali nervové zásobení?

Nakreslím Vám tu osobu. Bude to z profilu nakreslená osoba. Řekněme něco takového. A tato osoba má tak zhruba má dvě ruce a jak se zdá jedno rameno. Musím nakreslit ještě jedno rameno, opravdové. Tak tohle je můj člověk. Tady mu nakreslím mozek. Toto je mozek a má taky srdce. Toto je srdce, právě tady. Také jsou zde nervy, které vedou z mozku směrem dolů do srdce, které také obsluhují. Ty informují srdce, že má zrychlit nebo zesílit své kontrakce pomocí silnějších stahů nebo třeba rychleji uvolnit stah. Takže to podstatné, co se Vám snažím říci je, že toto jsou sympatické nervy, ano? Sympatické nervy. A samozřejmě bych měl nakreslit také parasympatické nervy, ty říkají srdci, že by mělo zpomalit nebo zvětšit prodlevu mezi údery. A parasympatický nervy jsou zastoupeny hlavně bloudivým nervem (nervus vagus). Což je vlastně název toho konkrétního nervu, ale je součástí parasympatiku. Nyní máte informace, které proudí z mozku dolů do srdce, ale máte také informace, které vedou ze srdce nahoru do mozku. Takže informace proudí stejně tak nahoru, jako dolů. Tak co by mohl být příklad informací proudících směrem vzhůru? Můžete si představit, že je tu objemový receptor. Takže víme, že mozek potřebuje znát aktuální objem krve v srdci. Tyto receptory jsou v pravé síni a fungují jako pružina - natahují se. A když jsou dost natažené, sdělí mozku, že je zde hodně krve a pokud jsou málo natažené, řeknou mozku, že je v síni málo krve. Toto velmi pomáhá regulaci krevního tlaku. Takže pokud chcete regulovat krevní tlak, musíte k tomu mít určité informace, že? Takže to je autoregulace krevního tlaku. Tedy podstata toho, co říkám je, že je zde mnoho nervů, které vedou informace mezi mozkem a srdcem. Nyní řekněme, že osoba, kterou jsme si popsali, tragicky zemře. A oni si chtějí, přejí si darovat jeho srdce. Máme zde příjemce srdce, který by rád přijal srdce. Řekněme, že jeho srdce nepracuje tak, jak má nebo to může být jakákoliv situace. A on doufá, že dostane srdce. Takže tato osoba se těší, že dostane srdce a tato osoba umírá a ráda by srdce darovala. Pojďme si to ukázat. Ukázat si, jak se přesouvá srdce. Řekněme, že přesuneme srdce osobě, která je vpravo. Nyní bylo srdce přesunuto srdce sem.Všechno je v pořádku a tato osoby se raduje, že má nové srdce, protože to je opravdu něco. Tato osoba se bude nyní usmívat, tak. A já bych měl asi vymazat všechny tyto nervy, ovšem to nám přináší opravdu dobrou připomínku, protože nervy jsme nepřenášeli, bylo to pouze srdce. Můžeme tedy ovlivňovat funkci srdce, které jsme dělali prostřednictvím nervů? Můžeme měnit srdeční frekvenci, je-li to potřeba? Sílu kontrakce? Anebo to nejde a srdce zůstane pořád ve stejném stavu. A bude pumpovat pořád stejně silně se stejnou frekvencí. Je zde možnost to změnit když jsou nervy odpojeny? Existuje pár důkazů, že nervy jsou schopné se znovu napojit. Ale to by trvalo opravdu dlouho. Takže jaká je vlastně odpověď? V těle máme několik žláz. Máme nadledviny. Které se nacházejí těsně nad ledvinami. Máme štítnou žlázu. Tady nahoře. A tyto žlázy produkují hormony. A hormony můžou ovlivnit srdce. Jeden z hormonů může být například hormon štítné žlázy (thyroxin). Další hormon je třeba adrenalin. Takže vidíte, že srdce se ovlivnit dá. Ale nemůžeme ho ovlivnit rychle. V předchozím případě jsme změny dosáhli velice rychle pomocí nervů. Ale nyní bude ta odpověď pomalá. Protože hormon musí projít krevním oběhem a dostat se do srdce. To nějaký čas zabere. Narozdíl od předchozí situace, kdy je změna uskutečněna pomocí nervů. To trvá méně než vteřinu. Ta odpověď bude tedy určitě pomalejší. Transplantované srdce tedy může změnit sílu kontrakce i frekvenci, ale bude to trvat déle. Další věc, která transplantované srdce může ovlivnit jsou léky. Představte si, že tento člověk užívá léky. Může brát třeba blokátory vápníkového kanálu. Ty ovlivňují sílu kontrakce působením na vápníkové kanály v srdci. Může užívat beta blokátory. Beta označuje receptory pro adrenalin a noradrenalin. Takže beta blokátory blokují účinek adrenalinu. Hormony a léky jsou tedy schopné ovlivnit i transplantované srdce. Může se produkovat více adrenalinu...nebo člověk užívá nějaké léky. Tím dojde k ovlivnění síly stahu i srdeční frekvence. Takže ty změny tu probíhají. Ale jsou pomalejší než u srdce, které má všechny nervy připojené.