Srdce a krevní oběh: Krevní tlak
Srdce a krevní oběh: Krevní tlak (2/9) · 6:21

Co je krevní tlak? Co to znamená systolický a diastolický krevní tlak vysvětluje Rishi, pediatr se specializací na dětské nakažlivé choroby pracující pro Khan Academy.

Navazuje na Srdce a krevní oběh: Srdce.
Nedávno jsem byl u doktora a dozvěděl jsem se, že mám tlak 115 na 75. Napadlo mě, že si povíme, co to přesně znamená, a pokusíme se přijít na to, jak o krevním tlaku přemýšlet. Vyjdeme ze zmíněných čísel a téhle mé zkušenosti. Když přemýšlím o krevní tlaku, představuji si vždycky takovou trubku a touhle trubkou proudí krev. A tato trubka představuje cévu. Takže tady máme krev, která se snaží dostat z jednoho konce na druhý. Krev při svém putování dělá takovou parádní věc – jak proudí, vytváří tlak. Tlačí na stěny. Když to řeknu ještě konkrétněji, máme tu buňky a plazmu a to všechno tlačí na cévní stěnu. Je zde tedy nějaká síla, která se přenáší na povrch cévy. Jedná se o působení síly na určitou plochu a kdykoli působí síla na nějakou plochu, víme už, že to se rovná tlak. V tomto případě jde o krevní tlak, protože tou silou působí krev. Takhle bych tedy znázornil krevní tlak, zvlášť důležité jsou ty malé modré šipky. Kdykoli přemýšlím o krevním tlaku, napadají mne dvě otázky: Kde se krevní tlak měří a v jakém okamžiku? Začněme tedy první otázkou: kde? Tím myslím, kde v oběhovém systému? Máme srdce. Tohle je moje valentýnské srdce. Ze srdce vychází srdečnice (aorta), která je hodně rozvětvená. Nakreslím ale jenom jednu větev, tu, která vede do mé paže. Nazývá se brachiální (pažní) tepna. Vede tedy do mé paže. A obvykle, řekněme v 90 % případů, možná ještě častěji, se krevní tlak, který lékař zjišťuje nebo který vám sdělí jako nějaké číslo, měří právě tady. Označím ho malým x, protože to je vlastně horní část paže. Takže tady se většinou měří krevní tlak a znovu opakuji, měří se síla, kterou krev působí na cévní stěnu. Tyhle malé modré šipky. To tedy máme odpověď na otázku "kde". A určitě si umíte představit, že když změřím tlak v jiném bodě, třeba tady, nebo tady, tak dostaneme jiné číslo, než kdybychom ho změřili v místě označeném žlutým x. Ve skutečnosti tedy mluvíme o tlaku v jednom konkrétním místě. Další otázka tedy zní, kdy tlak měříme. Ukážu vám k tomu takovou malou tabulku, nebo spíš graf. Představte si tedy, že v různých časech – časová osa je tato – máme zaznamenány různé hodnoty tlaku. Zde je tedy tlak. Krevní tlak se většinou měří v milimetrech výšky rtuťového sloupce. Sem tedy napíšu mm rtuťového sloupce. Začněme číslem 200 a postupujme až k 0. Použiji teď mé hodnoty, která mi nedávno sdělil lékař, abych vám ukázal, co se snažím říct. Takže tady dole u toho žlutého x mi lékař naměřil hodnotu 75. Začněme tedy na 75, což je někde tady. Jak srdce pumpuje, tlak se zvyšuje a vzroste až na nějakých 115. Děje se tedy to, že krev proudí ze srdce, kdykoli se srdce stlačí, směrem k tomuto X. a při tom pohybu síla, kterou působí na stěny, neustále narůstá a nakonec stoupne z čísla 75 až na 115. To vše se tedy děje při stlačovací fázi srdečního cyklu. Nazýváme ho systolická fáze. Tohle vše tedy děje během systolické fáze, která probíhá, když se srdce stlačuje. A my víme, že srdce funguje jako pumpa. Od tohoto okamžiku se srdce začíná povolovat. Od okamžiku, kdy tlak dosáhl hodnoty 115, se srdce začíná pomalu povolovat. Jak se povoluje, tlak začíná klesat. Postupně klesá až sem. Znovu tedy klesne až na hodnotu 75. Této fázi říkáme diastolická. V tuhle chvíli srdce jakoby odpočívá od stlačování a znovu se naplňuje. To nazýváme diastola. Budu jí říkat naplňování. Systolickou fází strávíme asi třetinu času. A diastolickou fází strávíme zhruba dvě třetiny času. Časem teď myslím jeden srdeční tep. Takže tohle je jeden tep. Není to padesát na padesát. Jednoduše si to můžeme zapamatovat tak, že v pracovní den strávím 8 hodin prací a 16 hodin odpočinkem, tedy mimo práci. Představuji si srdce při stlačení jako v práci, což je 8 z 24, tedy třetina. Asi tak stejně jako to mám já. Třetinu času srdce pracuje. Takhle tedy srdce dělí čas mezi systolu a diastolu. A tlak kolísá mezi 115 a 75. Není to tedy nikdy prostě 115 nebo 75. Je vždycky někde mezi. Například když si teď změřím tlak tady, může to být 85, nebo tady třeba 102, nebo tady 87. Je to tedy něco mezi 115 a 75. To číslo, které jsem tu zapsal, představuje rozsah. Rozsah krevního tlaku. Když se ptám "kdy", záleží to vlastně na tom, v jaké fázi cyklu zrovna jste. A je to vždycky někde v tomto rozsahu. A když se ptám "kde", víme, že mluvím o měření někde tady nahoře na paži. Tyhle dvě otázky si tedy položte, když vám někdo bude měřit tlak. Samozřejmě že to vyšší číslo, 115, znamená krevní tlak v systole. A 75 je krevní tlak v diastole.
video