Srdce a krevní oběh: Cévy a onemocnění cév
Srdce a krevní oběh: Cévy a onemocnění cév (9/11) · 12:54

Ateroskleróza - část 1 Podívejte se na to, jak ateroskleróza (tuk na stěnách cév) způsobuje ztvrdnutí tepenné stěny, což ztěžuje průtok krve.

Navazuje na Srdce a krevní oběh: Krevní tlak.
Nyní bych vám rád něco pověděl o ateroskleróze. Trochu jsem zašvindloval tím, že jsem už něco nakreslil, předem jsem si nachystal pěkný obrázek, to proto, že chci, abyste vše pochopili a měli to hezky znázorněné. Vlevo dole vidíme malou cévu, která má tři vrstvy, kdy uprostřed vidíme lumen a vně vnější okolí. V malém bílém čtverečku nahoře to vidíte názorněji. Takže znova, zde máme lumen, a tady vnější prostředí cévy. Nyní už víme, že céva má tři vrstvy. Tato konkrétní céva je střední nebo velká tepna, takže odteď budu mluvit o velkých a středních tepnách. A důvod, proč to tak rozlišuji, spočívá v těchto malých zelených závitech, v těchto malých zelených čmáranicích které znázorňují protein zvaný elastin. Což je ten důvod, proč budu mluvit o těchto tepnách, protože velké a střední tepny, které ve svých stěnách mají elastin, jsou velmi náchylné k ateroskleróze. Zdůrazňuji to proto, abyste věděli, o které tepny se tedy jedná. Teď se připravte. Máme zde tři vrstvy cévy, tady vidíme vnitřní vrstvu, tj. tunicu intimu. Píšu si T jako tunica. Je to nejhlubší vrstva cévy. Střední červená vrstva tady je tunica media, kterou si označíme jako T. media. A tato vrstva je tunica externa, tj. vnější vrstva. Někdy se též označuje jako tunica adventitia. Takže už víme, že obrázek ukazuje tři vrstvy cévy. A to, jakým způsobem ateroskleróza probíhá, ten proces je něco, co ovlivňuje milióny a milióny lidí na světě. Ateroskleróza většinou postihuje zmíněné velké a střední tepny. A tyto tepny... Abyste se orientovali, tak cévy mohou mít rozpětí 1 až 25 mm v průměru. Tudíž mezi tepny, které můžeme vidět pouhým okem, patří aorta, největší tepna v našem těle, či brachiální tepna, která se nachází v paži. Tyto tepny patří mezi velké a střední tepny, takže bývají postižené aterosklerózou. Prvním krokem pro vznik aterosklerózy jsou některá dráždidla. Nemám teď na mysli něčího otravného bratra či sestru, otravného souseda, mám na mysli dráždivé látky jako - nakreslím to červeně - toxiny z cigaretového kouře. Nyní ve svých cévách máte toxiny z cigaretového kouře, což může být oním dráždidlem. Dalším dráždidlem - napíšu sem kouření - může být nadbytek lipidů, tedy hyperlipidémie. Hyperlipidémie. Když mluvím o lipidech, mám tím na mysli tuky a cholesterol. Takže máte v sobě malé žluté kapičky tuku z LDL, což je protein. LDL znamená nízkodenzitní (low density) - proto L a D - nízkodenzitní lipoprotein. LDL ve vaši krvi přepravuje tuk a cholesterol. A můžete jej mít přemíru, můžete mít přemíru LDL ve vaší krvi. Ve vašich cévách, ve vašich tepnách. A i to může být dráždidlem. Nebo to může být - použiji na znázornění bílou barvu - může to být vysoký krevní tlak, který tlačí na cévy, tudíž taky může být dráždidlem. Všechny tyto faktory mohou být dráždidlem - hyperlipidemie, kouření či hypertenze (vysoký krevní tlak). Mohou být dráždidlem. A co to vlastně znamená? Co znamená být drážděn dráždidlem? To je druhý krok. Podívejme se na tu vrstvu buněk ve vnitřní vrstvě. Tuto vrstvu známe jako endotel. Tato vrstva se cítí dotčeně, a tak je rozrušená a rozhněvaná. To kvůli dráždidlům je tak rozrušená, takže sem nakreslím pár smutných smajlíků, možná pár smutných tváří kvůli LDL, možná trochu smutku kvůli vysokému krevnímu tlaku. A hned za tím se nachází bazální lamina. Ale znovu - je to endotel, který je drážděn. Takže druhou příčinou aterosklerózy je endoteliální dysfunkce. Endotel přestává být funkční. A pokud budeme o něco konkrétnější, tak endotel je v podstatě bariéra, že? Tvoří bariéru mezi proudem krve a stěnou cévy, v podstatě je to první věc, kterou molekuly a buňky v krvi uvidí. Takže pokud máte endoteliální dysfunkci, tak se vaše bariéra rozpadá. A tato bariéra - omluvte mne, teď něco málo smažu, abych měl víc místa - už víme, že LDL je nízkodenzitní lipoprotein, to smažu. A ještě smažu bílé šipky vysokého krevního tlaku. A ještě i ty toxiny z cigaretového kouře. LDL tu ještě na chvíi nechám, uvidíte proč. Tady vidíte, jak jsou buňky endotelu nešťastné, a začínají se rozpadat - asi toho teď hodě smažu a pak něco ještě dokreslím. A potom to takto vypadá. Teď tam máme trhlinu. Takže sice tam máme tyto buňky, ale ty jsou nyní zcela propustné. A látky v krvi obsažené - zejména LDL - pronikají do dalších vrstev. I kdyby cokoliv jiného bylo dráždidlem, řekněme třeba cigaretový kouř, a kvůli kterému byste měli endoteliální dysfunkci, tak dalším krokem pro vznik nemoci je LDL, který jde do vnitřní vrstvy. Právě to, že se LDL dostává dovnitř vrstvy, je důležitý krok pro vznik aterosklerózy. Takže teď tu máme volně se potloukající LDL. Tyto malé molekuly LDL, které s sebou nesou hodně tuku a cholesterolu, jsou nyní ve vnitřní vrstvě. Teď jsou molekuly LDL ve vnitřní vrstvě, jak můžete vidět. Všechny jsou ve vnitřní vrstvě. Většinou tam nebývají. A to je právě třetím krokem. A ve čtvrtém kroku, který je velmi, velmi zajímavý to začíná být divoké. V našem imunitním systému máte buňky zvané makrofágové, hned tady. Makrofágové. Tito makrofágové mají velká ústa. Makrofág vlastně znamená "velký jedlík". Makro - velký, fág - jedlík. Makrofágové se nachází v krevním oběhu, který chrání, skoro jako policisté, a tuší, že je něco špatně se stěnou, že je tam LDL a začínají hon, hon po LDL. Nyní vstupují do stěny cévy. Ve stěně máme LDL, pak sem vstupují makrofágové, teď vám je nakreslím, není to měřítkem, jsou prostě větší. Ale teď jsou už ve stěně. A začínají žrát, opět se z nich stávají velcí jedlíci. Začínají žrát a pohlcovat všechen ten tuk. Teď to bude trošku složitější, ale zkusím vám to nakreslit a vysvětlit. Makrofágové pohlcují tuk, začínají být plní těchto drobných částeček LDL. Takže LDL je nyní uvnitř makrofága, že? A pokud se na to podíváte přes mikroskop, jak to asi bude vypadat? Teď budete muset zapojit fantazii - jako mořská pěna. Představte si, že jdete do moře, třeba do Středozemního moře a vidíte mořskou pěnu. Asi tak by to mělo vypadat. Koneckonců to je něčí nápad. A tak nazvali tyto buňky, tyto makrofágy přežrané LDL, kteří uhynuli, tyto buňky teď umřely. Nakreslím malá x, to proto, že jich zemřelo tolik. Tyto buňky označili jako pěnové buňky. Pěnové buňky. Nakreslím sem malou šipku, abyste věděli, o které právě mluvím. Pěnové buňky. Takže pokud se opět podíváte na vnitřní vrstvu, tak to vypadá jako hotová věc, že? Teď je to důležité, orámuji to. Tohle je hlavní fáze. LDL, makrofágové na honbě, mrtvé pěnové buňky, se nyní nacházejí zde, v jezeře tuku. Ve čtvrtém kroku tedy máme makrofágy, jen to dopíšu. Makrofágy a navíc pěnové buňky. Pěnové buňky. Ve vnitřní vrstvě. Ještě to pokračuje. A vnitřní vrstva začíná vypadat takto. Jen co to umažu, trochu vyčistím, protože tu začíná být docela nepořádek, proti tomu nemůžete nic namítat. Ještě tady umažu. Víme, že LDL nejprve bylo v krvi, ale poté přešlo do intimy. V podstatě se teď veškeré LDL náhle začalo slučovat do hotového jezera. Představte si jezero tuku. Nechutné, že? Takové jezero sádla. Je to váš tuk, nebo tuk oné osoby. A tohle všechno se nachází ve vnitřní vrstvě. Ještě nakreslím jednoho mrtvého makrofága. Je to další pěnová buňka, dělám z něj další pěnovou buňku. Možná vypadá jako mořská pěna. A tak tu máte jezero z LDL, pěnové buňky, a to vše ve vnitřní vrstvě. A pokud jste nechali tuto buňku nebo cévu otevřít... Ukážu vám, jak to myslím. Řekněme, že máte takovou cévu. Teď to kreslím zjednodušeně, víme, že céva má tři vrstvy a ne jen jednu jako na obrázku. Představte si, že si vezmete nůž a cévu rozříznete. Momentálně se díváte na vnitřek cévy. Ano, na vnitřek cévy. To, co uvidíte, bude obrovský pás tuku. A tohle je to jezero, kterém jsem vám ukazoval. Teď se na to podívejte podélně. Toto jezero tuku nazýváme tukový proužek. Takže pokud vezmete cévu a podíváte se na ni, tak pokud proces pokračoval dál, tak možná uvidíte tučné proužky. Tohle je první polovina vzniku aterosklerózy. Pokračovat budeme v dalším videu. ~o0o~
video