Srdce a krevní oběh: Cévy a onemocnění cév
Srdce a krevní oběh: Cévy a onemocnění cév (10/11) · 9:18

Arterioskleróza, Arterioloskleróza a Ateroskleróza Vysvětluje rozdíly mezi těmito výrazy.

Navazuje na Srdce a krevní oběh: Krevní tlak.
Existuje několik často používaných slov, která se někdy zaměňují. To mě vždy mátlo, když jsem se učil. Takže si je pojďme nyní projít. První slovo je arterioskleróza. Podtrhávám to jedno O. Velmi podobné tomuto slovu je slovo arterioloskleróza, s L a O navíc, všechno ostatní je stejné. Vždycky jsem myslel, že je to vlastně jediné slovo, které někteří špatně vyslovují. V tomto případě ne. Jsou to dvě rozdílná slova pro dvě rozdílné věci. Třetí slovo je ateroskleróza. Divil jsem se podobně i tomuto slovu. Další způsob vyslovování? Ve skutečnosti je to opět jiné slovo s jiným významem. Tyto tři slova jsou často zaměňována za úplně jiná a někdy vidíte, že se uvádí pro jednu stejnou věc. Jsou tu ale drobné rozdíly, o kterých chci mluvit. Začněme prvními dvěma slovy: arterio- a arterioloskléróza. Ta se dostávají k otázce, odpovídají na otázku, "Co se vlastně děje?" Arterioskleróza a arterioloskleróza je v podstatě proces, kdy vám tvrdnou cévy. Takže jestliže máte normální cévu - nakresím to červenou jako gumovou hadici - je velmi jemná a flexibilní. Jestliže se časem stává tvrdou "olověnou trubkou", pak máte něco takového - velmi tuhou cévu. Takže cévy mají stejnou velikost, ale jejich stěna se stává velmi velmi tvrdou. Arterioloskleróza je založena na stejném procesu. Dosud jsem vás ale nepřesvědčil, že existuje nějaký rozdíl, že? Stejný základní proces. Možná dumáte: " Dobře, tak v čem je tedy rozdíl?" Tedy rozdíl je v tom, že arterioskleróza se je děj ve velkých s středně velkých arteriích. Takže velké a středně velké arterie. Pamatujte si, artérie (tepny) dělíme na velké a střední a také jsme si řekli něco o malých arterií (tepnách) a arteriolách. To je více než zde. V podstatě, jestliže se tento proces děje ve velkých a středně velkých tepnách, můžeme ho nazývat arterioskleróza, s jedním O. Ale jestliže se to děje v malých tepnách a arteriolách (kapilárách), můžeme nazývat tento stejný proces arterioloskleróza. Tedy zásadní rozdíl je: Kde se děj odehrává. Teď, když si odpovídáme toto je ten proces na otázku CO?, musíme se ale sami sebe ptát: "Proč se to děje? Proč se stává z něčeho jemného něco tvrdé?" Právě pro vás kreslím stupnici. Na jedné straně máme slovíčko Not (ne) a na druhé máme Very (velmi). Slovíčka vypovídají o compliance (poddajnosti) cév. Zkuste si vzpomenout, co jsme si řekli o compliance (poddajnosti). Znamená to zda se mohou nebo nemohou cévy natahovat, skoro bychom řekli roztažnost. Přemýšlíte-li, co by mohlo být velmi roztažné nebo poddajné, máme tu (vény) žíly. Takže zde by mohly přijít žíly. Tepny jsou zde. Nejsou tak poddajné. Nejsou úplně tvrdé, ale v porovnání , ale v porovnání s žílami nejsou moc poddajné. Tedy mají mnohem menší poddajnost naž žíly. Olověná trubice by mohla být zde. V podstatě hned vedle Not. Když mluvíme o arterioskleróze nebo arterioloskleróze jako o proměně něčeho jemného na tvrdé, mluvíme o přesunu tepny v žebříčku poddajnosti směrem k nepříliš poddajné. Mluvíme o ztrátě poddajnosti. Napíšu to - ztráta poddajnosti. To je velice důležité a proto o tom mluvíme - ztráta poddajnosti. A jak se dostaneme do bodu, kde ztratíme poddajnost. Jak se to vlastně stane? To je další otázka. Otázka JAK? Jak se to stane? Tady můžeme mluvit o ateroskleróze. Ateroskleróza je proces. Můžu to pro vás dokonce velmi rychle nakreslit. Řekněme, toto je céva, tepna. Nakreslím dvě vrstvy její stěny. Ikdyž víme, že stěna cévy má tři vrstvy, zjednoduším to, nakrslím jen dvě vrstvy, abych znázornil tloušťku stěny. Řekněme, že máte nějaký nános tuku zde a jedno i tady. Časem jsme zjistili, že tyto nánosy způsobují některá ucpání cév. A také navíc ztrátu místa v lumen. Toto je lumen. Kromě ztráty místa v lumen se zde začnou objevovat také kalcifikace a vazivo. Takže stěna místo toho, aby byla krásná a jemné a červená, kreslím ji velmi pevnou a bílou. Velmi pevnou. Takže tato část stěny, možná právě tato část, se stává velmi neoddajnou. Ztrácí poddajnost. Tyto části stěny je velmi tvrdé. snadno se nenatahují. Toto je ateroskleróza. Důvod, proč jsem tu udělal toto rozdělení, když jsem to mohl rozpůlit, je že velmi často (ne vždy, ale velmi často), ateroskleróza se nachází ve velkých a středně velkých tepnách. Neděje se tak často ve maých tepnách a kapilárách. Zato děje se často ve velkých a středně velkých tepnách. Tedy způsobuje arteriosklerózu. Takže ateroskleróza je JAK a arterioskleróza je CO u velkých a tředně velkých tepen. posuňme se ale k malým tepnám a kapilárám. Jestliže jsem řekl, že ateroskleróza se netýká tak často malách cév, pak proč vzniklo slovo arterioloskleróza? Zpět. Arteriolo s OLO. Jak se to stalo? Napíšu vám pár slov. Jsou to slova, na která můžete narazit. Hylinní a hyperplastický. To je jen pár výrazů pro proces. Toto jsou zaroveň odpovědi na otázku JAK vzniká arterioloskleróza. Tedy vzniká jako hyalinní a hyperplastická arterioloskleróza. (hyalinní a hyperplastický - tato slova se zde znovu objevují) Nakreslíme si to. Máme cévy. Kromě plaků (nánosů), které jsem nakreslil předtím, v mých cévách je vysoký krevní tlak. Tady mluvíme o věcech jako - napíši to- velmi vysoký krevní tlak nebo diabetes. V těchto situacích můžete mít o hodně zvýšený tlak. To je jen má malá zmínka o krevním tlaku. Když se tlak zvýší, některé proteiny, které jsou uvnitř cévy se dostanou ven přes cévní stěnu. Cévní stěna se nacpe bílkovinami, dalšími bílkovinami, které sem nepatři. Jsou tam tlačeny vysokým krevním tlakem. Časem všechny tyto proteiny zde, které jsem nakreslil růžově, způsobují, že tyto cévy ztrácí poddajnost. Takže všechny způsoby tady vedou ka ztrátě poddajnosti. opět, takto se to neděje vždy. Ale je to příklad, jak se to může stát. Je to skvělý příklad, jak lze ztratit poddajnost díky vysokému krevnímu tlaku. Dobrá tedy, navážeme na tohle video později.
video