Srdce a krevní oběh: Cévy a onemocnění cév
Srdce a krevní oběh: Cévy a onemocnění cév (2/11) · 11:09

Žíly a tepny - jaký je mezi nimi rozdíl? Poznejte důležité rozdíly mezi tepnami (vysoký tlak/malý objem krve) a žílami (malý tlak/velký objem krve).

Navazuje na Srdce a krevní oběh: Krevní tlak.
Dobrá, pojďme se bavit o tepnách a žílách. A vlastně budu mluvit o obou naráz, protože vám mezi nimi chci ukázat nějaké zajímavé rozdíly. Víme, že to jsou cévy, ale jsou opravdu důležité rozdíly mezi tím, jak fungují a co dělají. Takže tohle je vaše srdce a z vašeho srdce vede aorta. Před tímto videem jsem aortu kreslil úplně jinak, ukazoval jsem její větve, tady ji ukazuju trochu roztaženou. Nakreslím několik rozvětvení, ale účel obrázku není být anatomicky naprosto přesný. Je vidět, že tohle rozhodně není anatomicky přesné. To by nedávalo žádný smysl, aby všechna krev proudila na jednu stranu. Ve skutečnosti vám chci v tomto videu ukázat koncept... Vlastně několik konceptů. Takže tady máme žíly, také je roztáhnu. Představme si, že všechny žíly se napojí na tuhle velkou žílu, která vede do srdce. Takže nakreslím několik větví, které vedou do žíly. Víme, že tepny a žíly se snaží dostat krev do vlásečnic. Ukážu vám, jak by mohla vypadat zvětšená verze vlásečnic. Takže máme nějaké tady a třeba nějaké tady a tady. Samozřejmě, že ve skutečnosti nemáte tři sady vlásečnic, ale tisíce a tisíce. A nezapomeňme, že tyto vlásečnice jsou v různých částech těla. Takže můžete mít například kost a nějaké vlásečnice uvnitř kosti. A další vlásečnice mohou vést do vašeho obličeje. Třeba přímo do nosu. Jiné mohou jít dolů do vaší nohy, aby se vám dostala krev do nohou. Takže máte různé části těla všechny protkané vlásečnicemi. Krev vytéká ze srdce, poteče tepnami až do vlásečnic a vrátí se skrz všechny tyto žíly. Což jsme tak trochu spojili dohromady. A co vám chci teď ukázat je že tohle je velmi zjednodušeně velký krevní oběh (systémový oběh). Určitě víte, že existuje také malý krevní oběh (plicní oběh). Jak ten vypadá? Nechtě mě ho nakreslit... Malý srdeční oběh obsahuje plíce, v minulém videu jsem vám ukázal, že krev jde do plic pod velmi malým tlakem. O tom jsem se bavili minule. Máte neokysličenou krev, krev v modrých cévách, která jde takhle nahoru. Tohle je plicní tepna a máme také plicní žílu, která tuto krev dopravuje zpátky do srdce, již okysličenou. Plicní žíla. To je malý krevní oběh. Takže máte malý krevní oběh a velký krevní oběh. Za chvíli se vrátím k tomu, proč jsem nakreslil plicní tepnu modře a plicní žílu červeně. To teď na chvíli odložme. Nyní si ukážeme jak přemýšlet o tepnách a žílách obecně. Obecně, tepny vedou krev směrem ze srdce. To je asi nejjednodušší a nejjasnější vysvětlení toho, co tepna je. Takže tepny vedou krev ze srdce. Proto tady nakreslím malou šipku. A žíly vedou krev zpátky. Takže toto je poznatek číslo jedna. A je to poznatek o tom, že rozdíl mezi nimi je směr proudící krve. A i když se podíváte na malý krevní oběh můžete vidět, že to stále platí. Tepny vedou krev pryč a žíly zpět. Poznatek číslo dvě. Vidíte, že tepny jsou nakresleny červeně na větší části obrázku. Tepny většinou nesou okysličenou krev do tkání a poté z tkání odvádí žíly neokysličenou krev. Poznatek číslo dvě je tedy hlavně o barvě. A proto to nakreslím sem... Tohle je jako malá červená krvinka s hemoglobinem uvnitř. A tohle je malá červená krvinka... Pořád se jí říká červená krvinka, i když má spíše modrou barvu. Pořád v sobě má hemoglobin, ale hemoglobin tady už nenese žádný kyslík. Takže barva vypadá docela jinak. Takže barva krve v tepnách je většinou červená, protože kyslík je zde navázán na hemoglobin a méně kyslíku je navázáno v žílách, proto jsou modré. Nakreslím sem hvězdičku, protože to není vždycky pravda. Můžete vidět že, tady to očividně není pravda. Nakreslím hvězdičku k malému krevnímu oběhu, kde můžete vidět, že plicní žíla a tepna mají jinou barvu, než jsem právě tvrdil, že by měly mít. Protože plicní tepna ve skutečnosti nese neokysličenou krev a plicní žíla nese okysličenou krev, což je očividně opačně, než jsem tvrdil. To je jedna výjimka k obecnému pravidlu, že tepny vypadají červeně a žíly modře. To jsou dva rozdíly mezi tepnami a žílami. Pokračujme dále... Nyní víte, že v tepnách je velký tlak. Protože srdce pumpuje krev ven pod velmi velkým tlakem. Proto si tepny představuji jako řeku, rychle tekoucí řeku. Takže tohle si můžete představit jako rychle tekoucí a pod velkým tlakem. To je třetí rozdíl. Zde je vysoký tlak. Třetí rozdíl: vysoký tlak. To zdůrazním tím, že toto slovo napíšu velmi velké. Vysoký tlak. Další věc, které si všimneme u tepen, je, že v nich není příliš velký objem krve. Pokud bych zastavil čas, abych se podíval, kde je všechna krev, v tepnách by jí příliš nebylo. Takže v tepnách je velmi malý objem krve a v žílách je to přesně naopak. Je v nich hodně krve, která je pod velmi malým tlakem, proto napíšu slovo tlak velmi malými písmeny. Pokud bychom se podívali, kolik procent krve se kde nachází. Asi 5% krve je vždy v srdci. Dalších asi 5% je ve vlásečnicích. A asi 10% v plicích. Takže to máme 5 + 5 = 10 a 10 + 10 = 20. Dalších asi 15% je v tepnách. To vlastně není příliš mnoho krve. A zbylých 65% krve je vždy v žilách. Což je velmi zajímavé, asi 2/3 krve se vždy nachází v žilách. Takže to, co jsme nakreslili, opravdu není nejlepší způsob, jak to nakreslit. Měl bych smazat tohle. A překreslit, aby to bylo přesnější. Mělo by to být takové obrovské jezero plné krve. Tohle je ve skutečnosti ten správný způsob jak přemýšlet o žílách. Jsou pod malým tlakem, ale mají velký objem. To by mohl být třetí poznatek, že žíly obsahují velký objem krve. Bavili jsem se o směru toku krve, o různém obsahu kyslíku. A také jsme se bavili o tom, že tepny jsou pod velkým tlakem s malým objemem krve a žíly mají velký objem a malý tlak. Jaké jsou další rozdíly? Dalším rozdílem je, že v tepnách nejsou žádné chlopně. Nevím jak to nakreslit, aby to bylo jasné. Nakreslím tu do prázdného místa číslo čtyři. V tepnách nejsou žádné chlopně. Zatímco v žilách chlopně jsou. To udělám velmi jasné nakreslením velké chlopně. A krev proudí skrz tudy. Takže mají tyto chlopně, které udržují t.ok krve ve správném směru To by byl čtvrtý poznatek. To by vás mohlo zmást, mohli byste si myslet, nemá srdce také chlopně? Má, srdce také má chlopně, ale žíly mají jiný druh chlopní, které se starají o to, aby krev proudila ve správném směru. dokážete si představit, že tepny nepotřebují žádné chlopně. Protože tlak je zde tak velký, že krev nemůže téct na špatnou stanu. Zatímco v žilách, protože jsou jako obrovské jezero. Voda v jezeru může téct všemi směry, proto je dobré mít chlopně, které ji udržují ve správném směru. To je čtvrtý rozdíl. Nyní se zamysleme nad tím, že můžeme mít trhlinu v tepně. Dejme tomu, že jste měli nehodu a říznete se do tepny, do velké tepny. Jak by to vypadalo? Kdybychom měli trhlinu přímo tady. Bylo by to jako fontána krve stříkající odsud, protože je to pod tak velkým tlakem, tak to bude přímo stříkat ven. Takhle to tedy vypadá, když se říznete do tepny právě proto, že jsou pod tak velkým tlakem. Pokud máte trhlinu v žíle, tak to vypadá úplně jinak. Dejme tomu, že máte trhlinu tady Vytvořilo by se jenom malé jezírko krve, než krvácení přestane, protože je zde velmi malý tlak. Krev bude jen pomalu vytékat a možná se vám zde vytvoří modřina, ale určitě to nebude vypadat jako fontána krve. To je tedy další, poslední poznatek o rozdílech, který se opět vztahuje k vysokému tlaku v tepnách a malému tlaku v žilách.
video