Srdce a krevní oběh: Krevní oběh plodu a novorozence (5/4) · 12:33
Seznamte se s placentou Poznejte jak jsou potřeby plodu naplňovány díky placentě. Placenta je speciální orgán, který patří matce i plodu zároveň.
Navazuje na
Srdce a krevní oběh: Cévy a onemocnění cév.
Na tomto obrázku máme těhotnou matku a malý plod v její děloze. To je název pro tady ten prostor,ve které se plod nachází. A děloha je lidský orgán, který mají jen ženy. Je velmi silný, má totiž silnou svalovou vrstvu. Pokud jste někdy viděli porod, slyšeli jste jak matku povzbuzují: tlač, tlač! Aby dítěti pomohla na svět. Takže děloha je ten prostor, kde dítě žije. A to prostředí je úplně jinénež to, ve kterém žijeme venku. V tomto prostoru je totižplodová voda (amniová tekutina). A dítě v ní vlastně měsíce plave. Když 9 měsíců plave v plodové vodě,jak vlastně dýchá a příjmá potravu? Řekněme si tedy co všechno vlastně dítě potřebuje. První je kyslík. Jak dítě získává kyslík, když ne z plic. Ty jsou plné plodové vody. Jak získává živiny? Jako třeba cukry. A jak se zbavuje odpadních látek? Třeba oxidu uhličitého. Pro nás je to jednoduché. My ho prostě vydechneme. Ale jak to udělá plod, pokud jsou jeho plíce plné tekutiny? Všechny tyhle věci jsou velmi důležité. A plod spolu s matkou spolupracují na jejich řešení. Je to v podstatě jejich první příležitost aby na něčem spolupracovali. A to řešení se jmenuje placenta. Dítě je s placentou spojeno několika cévámi. Tohle jsou dvě pupečníkové tepny, které vedou krev do placenty. A tohle pupečníková žíla, která jí přivádí zpět. Tyto tři cévy spolu tvoří pupečík (pupeční šňůru). O tom jste už určitě slyšeli. A teď víte co se nachází uvnitř. Ukážu vám, jak by to vypadalo kdybyste ho přeřízli napříč. Tady dole je velká splasklá céva. To je pupečníková žíla. Ta vede okysličenou krev, přestože je to žíla. Proto ji kreslím červeně. Ale vede směrem k srdci, takže je to žíla. A jsou v něm i dvě pupečníkové tepny. Ty vedou neokysličenou krev.Nakreslím je tedy modře. Tepny to jsou protože vedou směrem od srdce. Pupečníkové cévy vypadají teda takto. Ale nejsou v pupečníku volně. Ve skutečnosti jsou obaleny takovým rosolem. Ten se nazývá Whartonův rosol. Já to nakreslím ještě jednou, abych vám ukázal jak já si to pamatuji. Je to trochu obtížné na zapamatování. Já si představuji pusu jako V (angl.: vein=žíla). A oči jako dvě malá A (angl.:artery=tepna) Je to moje pomůcka na zapamatování,že jsou tam dvě tepny a jedna céva. A všechny jsou obklopeny Whartonovým rosolem. To by jsme měli pupečník. Tohle byl celkový pohled na situaci. Ale nyní chci jít více do detailů,jak přesně placenta funguje. Upřímně, je to jeden z nejzajímavějších orgánů. Protože nám po měsíce umožňovala věci, které už nyní nejsme schopni. Nakreslím to teď vzhůru nohama. Tohle je stěna dělohy. Má hodně svalů. Označím ji. Zvnějšku dovnitř teďka kreslím matčiny cévy. Tohle je malá děložní tepna. Ta přivádí kyslík do dělohy. Je jich samozřejmě více, takže jich pár přikreslím. A jsou zde také samozřejmě děložní žíly. Kreslím je modře. Tyto cévy prochází vrstvou tkáně, kterou teď kreslím. Tato vrstva je tkáň matky. A vypadá, alespoň trochu, jako deska. Teď ji barvím červeně. A je to v podstatě jedna z částí placenty. A tato část se nazývá bazální ploténka. Je tvořena buňkami matky. Nyní se dostáváme k tomu zábavnějšímu. Protože z děložních tepenvytéká krev do volného prostoru. Nejsou tedy napojeny na jiné cévy,jak je to obvyklé jinde v těle. Tadyta červená krvinka doslova se může dostat do kontaktu tady s tou druou krvinkou. A nakonec odtéct zpět žilami. To je velmi odlišné od toho jak krvinky běžně putují tělem - vždy uvnitř cév. Zde je vlastně taková nádržka. A je tady ta zlváštní cirkulace krvinek,kterou jsem před chvílí kreslil. Připomíná mi to jakoby ty tepny byly trysky s vodou. A žíly výpustě. A červené krvinky se v té nádrži promíchávají. Tyto červené krvinky s sebou nesou kyslík a živiny. Což je pro plod velmi důležitý materiála chce k němu získat přístup. Pojdmě se teď přesunout k plodu. Řekli jsme, že plod má dvě pupečníkové tepny. Uvnitř Whartonova rosolu v pupečníku. A tyto cévy se větví na mnoho menších cév, které se rozdělí po celé ploše. Chtějí se dostat ke kyslíku a živinám. A jak to udělají? Prostě se protlačí dovnitř. Ve skutečnosti jsou zde malé buňky. Které nakreslím bíle. A nazývají se trofoblastové buňky. Doslova se takto protlačí dovnitř. Umí totiž dobře invadovat. Jsou prostě zvědavé. Tyto trofoblastové buňky, které patří samozřejmě plodu. Jsou tedy vtlačené dovnitř. A uvnitř trofoblastu je malá céva. A tato céva je ve velmi těsném kontaktus matčinými červenými krvinkami. A pomocí difuze se kyslík dostávádo krvinek plodu. Spolu s živinami. Kyslík a živiny jdou tedy dovnitř. A oxid uhličitý jde naopak ven. Dostává se tedy do té nádržky s krví. Co je tedy úplně skvělé je, že matčiny krvinky se nedotýkají krvinek plodu. Protože ty jsou uvnitř cévy. Poté co proběhne ta výměna látekse krvinky vrací cévama zpátky. Ze všech míst samozřejmě.Všude se odehrávalo to samé. Ve skutečnosti je to trochu komplikovanější, než jsem to nakreslil. Více se to totiž větví a těch větví je opravdu hodně. Ale ten koncept je stejný. Všude tu probíhá difuze. A výsledkem je, že se krev okysličía vrací se do plodu. To tedy umožňuje plodu přístup ke kyslíku a živinám a může se zbavit oxidu uhličitého. Tyto cévy, co kreslím červeně, vedou tedy okysličenou krev. A nakonec skončí v jedné cévě. Která se jmenuje, jak už víme, pupečníková žíla. Vzhledem k tomu že jsme spodní část pojmenovali bazální ploténka, tak ta horní musí mít svůj název též A ten zní: choriová ploténka. A tato část obsahuje pouze buňky plodu. Takže část tkáně placenty patří plodu (choriová ploténka) a část co patří matce (bazální ploténka). A pak je zde sdílený prostor mezi nima. Protože tyto výběžky patří plodu, ale tato nádržka krve patří matce. A placenta je kombinací všech těchto částí. Takže, jak už jsem řekl, je placenta první společný projekt matky a dítěte.
0:00
12:33