Přihlásit se

Teorie konfliktu Teorie konfliktu sleduje, jak neklid ve společnosti zapříčiní její změny a vývoj ke zmírnění napětí. Vytvořila Sydney Brown.

Teorie konfliktu je studium společnosti, které se soustředí na nerovnosti různých skupin ve společnosti. Je založeno na myšlenkách Karla Marxe z 19. století, ten věřil, že se společnost vyvíjí prostřednictvím několika stupňů. Nejdůležitější z nich jsou: feudalismus, kapitalismus a konečně socialismus. V 19. století byla Evropa kapitalistickou společností, kde bohatá vyšší třída byla nazývána "buržoazie", kde menšina společnosti a chudá nižší třída nazývána proletariát tvořila většinu. Můžete si myslet, že většina více ovládala společnost, ale ve skutečnosti tu moc měla buržoazie. Vlastnili továrny, vyrábějící vše co lidé potřebovali a co vyrobili prodávali, aby si vydělali na živobytí. Proletariát prodával jen svou práci, aby měl na živobytí a byli závislí na vlastnících továren, kteří jim platili. Ale nešlo jen o jednostrannou závislost. Vlastníci továren byli závislí na pracovnících pracujících v továrnách, ačkoli by to nikdy nepřiznali, protože by ztratili část moci. Mezi vlastníky továren a pracovníky je výzanmná ekonomická nerovnost. Marx věřil, že právě tato ekonomická nerovnost pohání změny ve společnosti. Když by si pracující třída uvědomila, že je využívána sjednotili by se, aby vytvořili třídu vědomí. Tato třída vědomí je něco na způsob umístění všech na stejnou vlnovou délku, takže mohou být silnější a svrhnout stávající kapitalistický stav. Marx vytvořil model, jenž přišel s teorií že společnost, kde jedna skupina ekonomicky zneužívá jinou skupinu vlastně obsahuje semínka své vlastní destrukce. Stávající všeobecně přijatý stav, neboli teze společnosti, způsobuje vznik reakce či antiteze, která odporuje přijatému stavu. V kapitalistické společnosti bylo přijatou tezí, že buržoazie řídí továrny zatímco pracující třída zajišťuje práci. Touha pracující třídy změnit způsob, jakými se věci měly byla antiteze. Teze a antiteze nemohou existovat společně v míru. Jedna strana je ve stávajícím stavu šťastná a chce, aby věci zůstaly tak jak jsou. Druhá strana hledá změnu, protože doopravdy nejsou tak spokojení se současným stavem. Boj mezi dvěma stranami nakonec vyústí v kompromis neboli "syntézu" dvou stran, která napětí mezi nimi vyřeší vytvořením nového stavu. Syntézou zde možná je to, že členové pracující třídy jsou nabíráni na manažerské pozice. Pár pracovníků, kteří se stanou manažery může vytvořit novou střední třídu, dokonce mocnější než jsou samotní vlastníci továren. Tato syntéza teze a antiteze se nakonec stane novou tezí a svou vlastní pravdou a je procesem opětovného vytvořením vlastního protikladu. Možná se nová střední síla stane tak mocnou, že se vlastníci továren budou cítit ohroženi. Střední třída je celkem šťastná se svým novým postavením, jenže buržoazie se nechce dělit. Silný vliv střední třídy na všechny ostatní se stane novou tezí a buržoazie to chce změnit vytvořením antiteze. Ale buržoazie se možná necítí ohrožena, místo toho jsou dělníci rozzlobení na své dřívější přátele a jejich novou moc. Teď chtějí změnit stávající stav dělníci. Antiteze může vzejít z jakéhokoli zdroje neklidu, aby vzdorovala tezi. Dokonce i po tomto uklidněném nepokoji opět nakonec zavládne neklid a antiteze bude pramenit z tohoto nového zdroje záměru. Myšlenka dvou protilehlých stran se v průběhu historie vynořila mnohokrát. W.E.B. Du Bois měl velký vliv na boj Afroameričanů za lidská práva. A ženské hnutí sufražetek vytvořilo napětí a nakonec změnilo společnost. Každý z těchto konfliktů mezi stávajícím stavem a jeho protikladem se vyřeší novou tezí, která jen čeká až se naskytne další zdroj napětí. Teorie konfliktu vykonává skvělou práci modelováním často drastických změn objevujících se ve společnosti. Ale nebere v úvahu stabilitu, kterou může společnost zažít a nevysvětluje to, jak společnosti drží při sobě. a opravdu nemá ráda stávající stav. Mnoho se dá říci o použití teorie konfliktu a mnoho zůstává nezodpovězené. Vím jen, že je dalším nástrojem k pochopení složitostí společnosti, ve které žijeme.
video