Před 1300 n.l. - starověk a středověk
Před 1300 n.l. - starověk a středověk (8/8) · 11:35

Období Karla Velikého 2 Stručné přehled válečných tažení Karla Velikého a jeho snahy o pozvednutí kulturní úrovně.

Rád zkoumám, odkud věci pocházejí. Otazník pochází z období karolinské renesance, tedy z doby okolo roku 800. Je zvláštní dozvídat se o původu věcí, které jsou nyní samozřejmé. Jako třeba otazník. Pojem "karolinský" používáme v souvislosti s obdobím Karla Velikého a jeho nástupců. Jméno dynastie Karlovců je odvozeno od jména vládce Karla Velikého (latinsky Carolus Magnus). Byl králem. Roku 800 ho papež slavnostně korunoval císařem v Římě a Karel vládl několika královstvím, která postupně dobyl a která dobyl jeho otec a praotec. Byl to Frank. Staří Římané by je považovali za barbary. Tedy za lidi, kteří emigrovali do západní Evropy z východu a kteří se usídlili na území, které dnes náleží Německu a severní Francii. Během několika generací, ještě před Karlem Velikým, se jim povedlo upevnit svou moc a v období kolem roku 800 již Karel Veliký vládl velké části Evropy. Jak lze tedy tedy spojit vládce, který dobýval celá království, a člověka, který vynalezl otazník a který vynalezl interpunkci? Je to zvláštní, ale spojit to jde. Karel Veliký vládl rozsáhlému království, v němž existovalo mnoho odlišných jazyků a nářečí. Pokud chtěl vytvořit křesťanské království či dokonce říši, bylo nutné zemi organizovat a vzdělávat. Jednalo se o brutální období. Doba lokálních vládců. Doba hradů, které měly chránit před nájezdníky. Armády útočily. Pole hořela. Těžká doba. Stabilita, která v oblasti panovala v dobách Římské říše, byla pryč. Z římské civilizace zbyly jen ruiny. Za Říma existovalo právo a silnice a systém obchodu a systém vzdělávání. Existovala byrokracie a úřednictvo, které pomáhalo spravovat zemi. Vše bylo pryč. Bylo třeba vyřešit, jak znovu vybudovat systém částečně inspirovaný Římem, který by dokázal udržet říši pohromadě. Karel Veliký byl hluboce věřící. Katolictví bral vážně, skrze něj sjednotil svou různorodou zemi. Karel Veliký chtěl vládnout křesťanskému království a považoval se za císaře z vůle Boží. Většina z jeho kněží však byla negramotná. Potřeboval nalézt cestu, jak tyto lidi vzdělat a šířit jejich prostřednictvím pravou správně pochopenou katolickou víru. A bylo nutné ji správně pochopit, protože během století došlo k úpadku moci centrální vlády a kmeny si dělaly věci po svém. Kmeny měly vlastní zákony a vlastní výklad křesťanství. Příliš mnoho výkladů. Karel Veliký měl zájem o vzdělání. Vzdělávání opatů, biskupů a kněží, aby skrze četbu liturgií šířili správný výklad. Nemluvíme tu o rolnictvu. Kněží je učili, ale gramotnými a vzdělanými měli být kněží. Karel Veliký budoval školství, aby tohoto docílil. Hledal učence pro svou vlastní školu v paláci. Učence z celé Evropy. Přivedl je ze Španělska, Itálie, Anglie a Irska. Sám se chtěl naučit psát latinsky. Abychom pochopili, jak důležité bylo pro Karla učení, musíme citovat jeho životopisce. "Vášnivě prosazoval svobodná umění a velmi ctil ty učitele, které hluboce uznával. Aby se naučil gramatiku, učil se od Petra z Pisy. V ostatních oblastech ho učil Alcuin z Británie, nejvzdělanější člověk na světě. Karel Veliký strávil mnoho času rétorikou, dialektikou a především astronomií. Naučil se počítat a velice se zajímal o pohyb hvězd. Také se snažil naučit se psát a za tímto účelem si pod polštář schovával voskové destičky, aby si ve svém volném čase mohl procvičovat psaní. Začal s tím však v příliš pokročílém věku a dosáhl jen malých úspěchů." Líbí se mi představa, jak císař spí s destičkami pod polštářem, aby si mohl cvičit psaní. Karel Veliký zajistil stabilitu a vytvořil bohatství, které mu umožnilo vytvořit precizní vzdělávací systém. Nikoliv pro většinu lidí, ale pro kněze. Tito lidé museli umět číst bibli. Číst latinsky. Toto je obzvláště důležitý okamžik evropské historie. Latinsky mluvili Římané, ale to již před stovkami let. A latina byla především jazykem vlády a církve. Dvou hlavních pilířů moci v Karlově království. Ovšem jazyk není statický a během času se vyvíjí. V této době se latina začala proměňovat ve španělštinu, francouzštinu a italštinu. Odchylky od původní latiny. Karel Veliký chtěl latinu opravit, odstranit změny, které vznikly během století, a reformovat latinu zpět do podoby, kterou považoval za její původní verzi. Tím vznikly dvě verze jazyka. Latina církve a vlády, a jazyk, kteří používali běžní lidé. Co s tím udělal? Po celém království zřídil školy, především v klášterech. Karel zřídil skriptoria. Místa, kde mniši mohli opisovat knihy. To umožnilo zvýšit produkci náboženských a dalších starověkých textů. Množství rukopisů se tak dramaticky zvýšilo. Ze staletí před Karlem Velikým se dochovala 500 rukopisů. Ovšem z let 750 až 900, tedy v době Karla Velikého a jeho nástupců se jich dochovalo 7 000. Jednalo se tedy o záměrný pokus získat, uchovat a kopírovat texty a také je opravovat. Vytvořit knihy nebylo snadné. Byly vyráběny ručně a z drahých materiálů. Tehdy se ještě nepoužíval náš papír, ale pergamen a ovčí kůže. Vše se dělalo ručně. Dnes si to lze jen těžko představit. Ve skriptoriu pracovali mniši. Dle některých zdrojů mohl schopný písař opsat až 7 stran o 25 řádcích za den. Trvalo to tedy dlouho. Bylo to drahé a písaři sami museli být gramotní. Citujme písaře, který si stěžoval na svou práci. "Umění písařství je ze všech nejtěžší. Je to dřina. Je těžké ohnout krk a brázdit strany po tři hodiny. Píší tři prsty, ale trpí celé tělo. Dopsat poslední písmeno je pro písaře stejně nádherné, jako přístav pro námořníka." Samozřejmě tu byl důraz na dělání věcí správně. A protože se tolik snažili dělat věci správně, vytvořili Karlovci nový druh písmen jménem minuskule. Tudíž stejně jako Karel chtěl harmonizovat a opravovat Bible a další texty, chtěl také harmonizovat způsob psaní, aby stále více lidí mohlo číst a více mnichů mohlo opisovat. Správně. Snažil se ulehčit psaní, aby tím zvýšil efektivitu produkce a v klášterech a místních kostelech tak vznikalo více knih, které šířily požadované myšlenky k lidem. Před touto změnou bylo psaní problémové. Slova byla zkracována. Písaři se často předváděli a psali kaligrafickým písmem, takže texty byly těžko čitelné. Karel Veliký si však na čitelnosti zakládal. Chtěl mít vše čitelné a bezchybné. Chtěl vše napravovat, reformovat, harmonizovat a vynaložil obrovské množství sil, aby toho dosáhl. Je nutné mít na paměti, že mimo všechny tyto vzdělávací a kulturní reformy, Karel také válčil a dobýval. Vzdělávání tedy bylo důležité, protože se Karel snažil vytvořit křesťanské království. Expandoval za hranice, které ustanovil jeho otec, praotec a otec praotce. Expandoval na jih do Itálie, porazil německý kmen Lombardů a získal titul krále Lombardů. Ve Španělsku expandoval do oblasti dnešního Katalánska a Baskicka. Expandoval do Bretaně a po velkých bojích si podmanil i Sasy. Tedy nekřesťanský kmen na severovýchodě. Konvertoval je ke křesťanství. Trvalo to několik desetiletí. I přes všechny vzdělávací reformy nesmíme zapomenout, že byl nelítostným válečníkem. Můžeme si pomoci jednou konkrétní událostí. Karel si myslel, že si podrobil Sasy. Jejich vůdcům udělil šlechtické tituly. Ovšem někteří z jeho lidí byli napadeni saskými vzbouřenci a Karel Veliký se pomstil na saských zajatcích. Za jediný den popravil 4 500 z nich. Dědictví Karla Velikého a jeho nástupců je ohromně důležité. Mnoho historiků nazývá období Karlovců renesancí či obrozením. Obrozením klasického učení. Karel Veliký se záměrně ohlížel do období starověkého Říma, obzvláště pak do doby, kdy převládlo křesťanství. Například za vlády Konstantina. Kromě vytvoření otazníku se díky jeho písařům zachovalo 90 % klasických textů. Jednalo se o významné písemnosti starověkého Říma. Zachovaly se, protože je Karel a jeho dvůr považovali za důležité. Mnohokrát je okopírovali a některé z rukopisů přežily. Někteří dokonce věří, že Karel shromáždil vzácné knihy z celé říše, aby je mohl okopírovat a uchovat. Karlu Velikému vděčíme za mnohé. Za otazník. Za porozumění klasickým autorům a raným náboženským textům. A lidé dávají Karlu Velikému zásluhy za vytvoření mnohého z toho, co považujeme za moderní Evropu.
video