První světová válka
První světová válka (20/26) · 3:54

Japonsko v první světové válce Co udělalo Japonsko špatně? Které myšlenky byly na nejlepší cestě uspět?

Navazuje na Haitská revoluce, Deklarace nezávislosti USA a B. Franklin, Francouzská revoluce a Napoleon.
Japonsko nebylo hlavním aktérem 1. světové války, jeho role v ní však nebyla bezvýznamná. Ihned po vypuknutí války v srpnu 1914 se Japonci rozhodli zabrat německá území, byli spojenci Británie, se kterou o tomto záměru jednali a společně se dohodli na tom, že pokud Japonci zaberou německá území v Tichém oceánu a v Číně, tak mohou nad nimi převzít moc. A tak to Japonci udělali, konkrétně začali obléhat Čching-tao což, jak jsem zmiňoval dříve, bylo německé území. Tohle jsou Japonci, kteří se vyloďují. Japonské jednotky. Tohle bylo technologicky významné, jelikož to byl první letecký útok vedený z moře, k převozu letadel nepoužívali letadlové transportéry, místo toho je umístili přímo do vody, ze které letadla startovala, když se pokoušeli dobýt Čching-tao, což se jim podařilo na konci roku 1914. Kromě toho zabrali také mnohá jiná německá území v Tichém oceánu, konkrétně tichomořské ostrovy. Japonci poslali část námořních jednotek na pomoc Spojencům do Středozemního moře, takže tady sehráli roli taky. Je zajímavé, co všechno Japonci získali tím, že se zúčastnili 1. světové války. Za prvé fakt, že byli ve válce je vynesl mezi ostatní velmoci, a uvidíme v 2. světové válce, Japonci se stanou jedním z hlavních aktérů 2. světové války, i když tentokrát stanou na opačné straně. Díky pomoci, kterou poskytli Spojencům, se Japonci zúčastnili Pařížské mírové konference, projednávali Versailleskou smlouvu a stali se spoluzakladateli Společnosti národů. Japonsko bylo horlivé, aby mělo rovné postavení s ostatními evropskými státy, a tak se snaží toto prosadit do stanov Společnosti národů. Rovnost národů jako základní princip Společnosti národů. Nejvyšší složky souhlasí s dohodou tak brzo, jak je jen možné a se všemi národy členů Společnosti národů se zachází stejně, to podtrhnu, nedělají se rozdíly v právech lidí na základě rasy, nebo národnosti. Japonci v podstatě říkali „Vy evropané se na nás, a na další národy, musíte dívat jako na rovnocenné.“ A jen abyste si představili, jaký byl tehdy svět. Toto nebylo přijato. Ikdyž Společnost národů byla idealistickou myšlenkou stvořenou Woodrowem Wilsonem, tak nebylo to schválena. Samozřejmě Britové měli podrobeno spousta lidí v jejich říši. Woodrow Wilson se obával, že pokud toto bude ve Společnosti národů zahrnuto, tak budou problémy s prosazováním a schválením. Dnes víme, že Společnost národů stejně nebyla ratifikována Kongresem USA. Japonci sami dychtili po rovnosti, ale jak uvidíme, přišla 2. světová válka a Japonci sami měli pocit rasové nadřazenosti a vyvyšovali se nad ostatní lidi v Asii, hlavně Číňany a nebo Korejce. Toto je zajímavý citát Čínské delegace: „Nejsme dost hrdí na to bojovat, ale jsme příliš hrdí na to, abychom přijali méněcennost při jednání s jedním, či více spřízněnými národy, nechceme nic než jednoduchou spravedlivost.“ To vám řekne, jak byl svět jiný, není to ani 100 let zpátky. Pravá relevance 1. světové války pro Japonsko, bylo posunutí k tomu, aby se stalo jednou z největších mocností na světě.
video