Italská fronta za 1. světové války .

V posledním videu jsme viděli, že i přesto, že Itálie byla jednou ze zakládajících členů Trojspolku, tak se jednalo o vztah poněkud zvláštní. Vraťme se na počátek 1. světové války, kdy se Itálie pokoušela zůstat neutrální a namítala, že Trojspolek útočil, nešlo tedy o obranu. Bylo zmíněno, že na jaře 1915 podepsala tajnou Londýnskou smlouvu s Dohodou. Poté v květnu vyhlásila válku Rakousku-Uhersku. Formálně vlastně nevyhlásila válku Německu až do roku 1916. Tehdy došlo ke skutečnému boji na hranici mezi Itálií a Rakouskem-Uherskem, kterou sdíleli právě zde. Takže na následující mapě, kterou vám nyní ukáži, uvidíme zblízka tuto část mapy. Tak tady je ta mapa, právě zde. Začněme tedy rokem 1915. Víme, že v květnu vyhlašuje Itálie válku. Vyhlašuje válku Rakousku. Německu vyhlašuje válku až v následujícím roce. 1915 je rokem vyhlášení války Rakousku. K první bitvě dochází v červnu. Na řece Isonzo došlo k prvnímu boji, určitě to vyslovuji špatně. Řeka Isonzo tehdy obkreslovala hranice mezi Itálií a Rakousko-Uherskou říší. Právě touto oblastí řeka protéká. Je to velice hornatá oblast a jak také uvidíme, tak na italské frontě došlo celkem ke 12 bitvám na řece Isonzo. V červnu 1915 došlo k 1. bitvě. 1. bitva na řece Isonzo. Bitvy pokračovaly až do roku 1916. Dostáváme se k 5. bitvě na řece Isonzo. Tuhle šipku teď trochu prodloužím. Bitvy tedy pokračují až do roku 1916. A v podstatě končí v mrtvém bodě. Spousta lidí v těchto bitvách umírá. Je to neuvěřitelně obtížný terén, který zvýhodňuje obranu. Takže na této hranici se v podstatě nic neděje. Až doposud ve všech útocích, které Italové podnikli, se nic nestalo. Dokud se nedostaneme k datu 16. květnu roku 1916, kdy se Rakousko-Uhersko rozhodlo přejít do ofenzívy. Do ofenzívy přešli v této části hranice, právě zde. Jejich ofenzíva se nazývá Bitva u Asiago. Podaří se jim dostat se až k Asiagu, odtud pramení jméno bitvy. Ačkoliv se jim podařilo uplatnit nárok na část území, nepodařilo se jim jej udržet, neboť špatně rozprostřely své síly. Nebyli schopni udržovat zásobovací linie. Takže na konci bitvy Italové opět znovu získali toto území a fronta se nijak dramaticky neposunula. První dva roky tohoto konfliktu skončily na mrtvém bodě. Konflikt pokračuje a dostáváme se k roku 1916, k 6. bitvě na řece Isonzo. Bitvy na řece Isonzo pokračují až do roku 1917. Ukazuji vám teď bitvy na řece Isonzo. Pokračují až do roku 1917. Počátkem roku 1917 dojde k několika zajímavým věcem. Možná si vzpomínáte, že na východní frontě se v roce 1917 Rusové začínají rozpadat. V Rusku začínají revoluce a oni na východní frontě prohrávají. To umožní Němcům, aby opět rozmístili oddíly. A taky teď je Itálie formálně s Němci ve válce. Když se dostáváme k říjnu roku 1917, Rakousko-Uhersko je posíleno Němci. Bylo to právě včas, při 11. bitvě na řece Isonzo ke konci roku 1917 si Rakousko-Uhersko není jisté, zda zvládne 12. bitvu na řece Isonzo. Němci se objeví právě včas, na poslední chvíli. V říjnu 1917 Němci s Rakousko-Uherskem zahájí svou ofenzívu na řece Isonzo a to je vlastně první dramatický pohyb na italské frontě. Nazývá se Bitva u Caporetta, ke které došlo právě zde, ale jak vidíte, bitva se odehrála na hranici mezi těmito dvěma státy na řece Isonzo, takže i tato bitva spadá pod 12. bitvu na této řece. 12. bitva na řece Isonzo. A tento útok je velmi úspěšný. Umístí své síly poblíž Caporetta, na této frontě jsou schopni rozbít italskou frontu a proniknout na italské území. Takže v říjnu a na začátku listopadu, tedy po dobu několika týdnů se jim daří vytlačit Italy zpět, zpět za řeku Piave. Možná to nepřečtete - řeka Piave. Takže jsou schopni vytlačit zpátky italské síly zhruba tak do těchto míst. A toto tažení trvá až roku 1918. Nyní se Němci chystají na poslední jarní ofenzívu. Jakoby povzbuzovali Rakousko-Uhersko: „Tuto válku máme v hrsti, přenecháváme tuto frontu vám hoši. Vy byste měli Italy srazit na kolena teď. My se zatím vrátíme na západní frontu postarat se o spojence. A hlavně neuděláme-li to, tak dříve či později, Američané posílí západní frontu.“ Takže Němci se přemístili na západní frontu a v podstatě opustili Rakousko-Uhersko, aby se sami pokusili odstranit Italy. Takže v červnu roku 1918 se Rakousko-Uhersko pokouší o poslední, aspoň v to doufají, ofenzívu, ke které dochází na této hranici podél řeky Piave. Bohužel pro Rakousko-Uhersko a naštěstí pro Italy to Rakušani naplánovali špatně. Místo útoku podobnému tomu, který zahájili s Němci v bitvě u Cappereta, kde prorazili skrz příkopy, a tak prorazili za hraniční linii. Zde to nebylo moc dobře naplánované, bez koordinace, špatné rozprostření po celé linii. Navíc Italové obdrželi zprávu týkající se přesného času a data zahájení bitvy. Měla se sehrát ve 3 hodiny ráno 15. června. Když měla být bitva zahájena ve 3 ráno 15. června, tak se Italové rozhodli, že všichni vojáci budou obklopovat příkopy, připraveni zaútočit. Zaútočit přesně ve 3 ráno 15. června. A tak připravili dělostřelectvo do těchto už tak plných příkopů. Věděli, že mohou zasáhnout mnoho lidí, kteří čekali před příkopy na ofenzívu. Ještě předtím, než bitva začala, byli schopni způsobit spoustu krveprolití Rakousku-Uhersku, které se chystalo zaútočit. Invaze byla sama o sobě katastrofou, tím, že se dostali na vrchol řeky Piave izolovali svá vojska. Italové toho využili a část vojska, která byla izolována na jižním břehu řeky Piave, se jim podařilo odstranit. A byli schopní vytlačit Rakousko-Uhersko, které utrpělo obrovské ztráty. Rakousko-Uherská armáda byla neuvěřitelně oslabena. A někteří lidé se domnívají, že Italové mohli přejít do ofenzívy a vyšachovat Rakousko - Uhersko ihned. Na druhou stranu si Italové stále lížou rány z bitvy u Caperetta a rozhodli se čekat na svou příležitost a změnit uskupení. A tak vyčkávají až do října roku 1918. Rakousko-Uherské vojsko je stále oslabené a v tento moment Italové zahajují rozhodující ofenzívu na italské frontě. Bitva Vittoria Veneta. Vittorio Veneto se nachází právě zde. Vittorio Veneto a opět se velmi omlouvám všem Italům za svou špatnou výslovnost. V podstatě jsou schopni nyní zlomit Rakousku-Uhersku vaz. Italové jsou schopni se zcela rozprostřít kamkoli. Jsou schopni obklíčit Rakušany. Rakušané již byli oslabeni předtím. Začínají se bortit uvnitř. Říše se rozpadá. Tak v listopadu se Rakousko-Uherská říše vzdává se nejen Italům, ale i jejich spojencům. A to je konec italské fronty v 1.světové válce.