První světová válka
Přihlásit se
První světová válka (22/26) · 6:20

Versailleská smlouva a Německo detailněji .

Navazuje na Haitská revoluce, Deklarace nezávislosti USA a B. Franklin, Francouzská revoluce a Napoleon.
Pojďme se trochu detailněji podívat na Versailleskou mírovou smlouvu. Už jsme mluvili o tom, jak pomohla založení Společnosti národů, ale především pro Německo bylo její nejdůležitější věci udělení válečné viny. V podstatě celá vina za válku padla na Německo. Možná by se to dalo ospravedlnit tím, že Německo bylo nejagresivnější hráč na samotném začátku, když vyhlásilo válku Rusku a Francii bez jakékoliv provokace z jejich strany. Protiargument by ale byl, že Rakousko-Uhersko vyhlásilo válku Srbsku. Rusko už mobilizovalo svou armádu, ale proti argument k tomu je, že Německo dalo Rakousku volnou ruku. Německo oznámilo, že za Rakouskem stojí, cokoliv Rakousko udělá. Netřeba říkat, že Němci nebyli moc nadšení, že na ně padla kompletní vina za celou válku. Navíc jsme mluvili o tom, že Versailleská smlouva donutila Německé vojsko, aby se dramaticky zmenšilo na nějakých 100 000 jednotek, což je spíše taková lepší policie. Německu bylo také zakázáno, aby se sloučilo s Rakouskem. Možná se ptáte, proč zrovna Rakousko? Rakousko je totiž německy mluvící stát. Asi víte, že mezi Německem a Rakouskem je hodně etnické i jazykové příbuznosti. Proto se jejich sloučení Versailleskou smlouvou výslovně zakázalo. Kromě toho všeho přišlo Německo o své kolonie. Ty kolonie, o kterých jsme už mluvili. Kolonie v Africe, kolonie v Asii i v Pacifiku. Navíc tu byly ještě reparace. Reparace v odhadované hodnotě, přepočteno na cenu v roce 2013, 450 miliard dolarů. I když je Německo nezaplatilo celé, je to pořád obrovská zátěž pro Německou ekonomiku. To hlavně proto, že reparace se neplatily jen peníze, ale přírodní a jiné zdroje. Aby se ujistili, že Německo opravdu platí i zdroji, tak Spojenci kupovali Sársko, což je tenhle region, velmi bohatý na uhlí. Příštích 15 let bylo uhlí posíláno do Francie. Spojenci nebyli vypláceni jen v německé měně, ale i v dolarech. To také ovlivnilo Výmarskou republiku, což je název pro Německo po 1. světové válce. Výmarská proto, že spolková ústava byla přijata ve městě Výmar. Ve snaze splatit peněžní části reparací, nechala vláda tiskařské lisy tisknout zadarmo, pak zkoušela peníze směnit za jiné měny, což způsobilo hyperinflaci v celém Německu na počátku 20. let, až do roku 1923. Když po této hyperinflaci už nemohly reparace být placeny, Francie prohloubila své úsilí o vytěžení zdrojů z Výmarské republiky. Francie obsadila Rúrský region, který je také velmi bohatý na ocel a uhlí, které začali těžit a posílat ven, což také bylo obrovské ponížení pro Německo. Kromě toho to ochromilo německou ekonomiku. Německo bylo zbaveno všech svých hlavních zdrojů. To se stalo i v roce 1923. Kombinovaný efekt ponížení z 1. světové války, zabavení přírodních zdrojů, okupace Rúrského regionu, které ani nebylo součástí už tak ničivé Versailleské smlouvy. V Německa všechno přispělo ke stále větší podpoře extremistických politických stran. Koncem 1923 to umožnilo Hitlerovu, tehdy malému nacionalistickému a socialistickému hnutí, pokus o převrat, takzvaný pivní puč. Skončil sice neúspěšně, zato hodně posílil stranu, která předtím byla jen na okraji zájmu. Francouzská okupace umožnila této straně růst a růst. Kromě toho se podívejme na ty ztráty území. Podívejte se na tenhle region nahoře severní část východního Pruska, která nejdřív padla pod kontrolu Francie podle Versailleské smlouvy, ale poté byla převzata Litvou. Už jsme mluvili o celém tomto německém regionu, regionu bývalé Německé říše, který je odtržen a darován Polsku. Většina nového Polska je sice odtržena od bývalé Ruského impéria, část ale také z bývalé Německé říše a také z bývalého Rakouska-Uherska. Dále je tu tenhle region Slezsko, část z něj připadla Polsku a část Československu. Potom je tu slavné Alsasko-Lotrinsko, které představovalo jablko sváru mezi Německem a Francií po mnoho, mnoho let. Teď připadlo zpět Francii. Potom je tu malý region tady, ten připadl Belgii. Potom je tu Severní Šlesvicko, to připadlo Dánsku. Kromě ztrát území, jak si asi umíte představit, zmenšená armáda, zabrání přírodních zdrojů, Francie, která velmi chce ochromit německou schopnost invaze v budoucnu. Navíc byla ustavena demilitarizovaná zóna v Porýní. Tato demilitarizovaná zóna zahrnovala západní břeh řeky Rýn, všechno německé území na východním břehu, takže celý tenhle region tady, který byl později také obsazen Spojenci. Německu bylo zakázáno mobilizovat jednotky v okruhu 50 kilometrů na východ od Rýna. Z Versailleské smlouvy jasně vyplývá, že se Spojenci pokoušeli německé válečné schopnosti ochromit všemi možnými způsoby. Bylo jim zakázáno obchodovat se zbraněmi, mohli vlastnit jen určité druhy útočných zbraní. To všechno se dělo proto, aby to Německu zabránilo dělat to, co dělali v 1. světové válce. Ale jak vidíme, částečně to byl spouštěč rostoucí síly extrémističtějších stran a hnutí v Německu a zřejmě je to jedna z věcí, které byly důvodem účasti Německa ve 2. svět. válce.
video