První světová válka
První světová válka (7/26) · 12:04

Blokády, ponorky a potopení Lusitanie Role námořních blokád v prvních letech války. Potopení Lusitanie, proč je považováno za klíčový moment pro zapojení Ameriky do války a proč by naopak nemělo být chápáno jako přímý důvod.

Navazuje na Haitská revoluce, Deklarace nezávislosti USA a B. Franklin, Francouzská revoluce a Napoleon.
Při vstupu do 1. světové války měla Británie nejlepší námořnictvo. A ihned toho využila. Možná si vzpomínáte z předchozích videí, že Británie vyhlásila válku Německu kvůli invazi do Belgie na počátku srpna 1914. V listopadu 1914 vyhlásili Angličané celou oblast Severního moře válečnou zónou, což znamenalo pro každou loď: „Vstup na vlastní nebezpečí, můžete být zničeni. A především je zakázáno cokoli pašovat.“ Mezi pašované zboží bylo zařazeno i jídlo, takže takto začala blokáda Německa a Rakouska-Uherska. Nazývá se to blokáda Ústředních mocností. Měla významné dopady na válku. Pokračovala během celé války, takže donutila Ústřední mocnosti, ale zejména Němce a Rakušany, aby dávali jídlo na příděl. Jednalo se o 1 000 kalorií na den, můžete se podívat na počet kalorií vašeho Big Macu, a uvědomíte si, jak málo jídla to bylo. Existuje mnoho dohadů, jaké to mělo následky. Samozřejmě pro Ústřední mocnosti bylo velmi těžké získat munici a podobné věci, ale také bylo složité obstarat jídlo. Někteří tvrdí, že přídělový systém, neschopnost získat dostatek jídla, vedly k podvýživě, nebo dokonce k hladovění. Mohlo to mít na svědomí více než 400 000 civilních obětí, ať už přímo nebo nepřímo kvůli podvýživě nebo hladovění, obyvatelstva Ústředních mocností. Byla využita velmi účinná taktika. Dále Němci neměli tak schopné námořnictvo. Většina jejich námořnictva byla vlastně soustředěna přímo na pobřeží Německa, u Severního moře. Ale i oni chtěli přerušit obchod s Brity. Uvědomili si, že Velká Británie leží na ostrovech, takže je závislá na obchodu co se týče jídla a dalších zásob. V únoru 1915 Němci vyhlásili, že moře okolo Britských ostrovů, celá tato oblast, je válečnou zónou. Moře kolem Britských ostrovů byla také vyhlášena válečnou zónou. A protože jejich loďstvo bylo soustředěno zde, tak se rozhodli donutit lidi, aby přestali obchodovat s Velkou Británií, pomocí ponorkové války. Během 1. světové války se ponorková válka poprvé stala významným faktorem. Jednalo se o velmi primitivní ponorky, plavidla, která se mohla ponořit a vystřelit torpéda na jiné lodě. Toto můžeme považovat za kontext a posuneme se do května 1915. V květnu 1915 hrál důležitou roli parník R.M.S. Lusitania. R.M.S. je zkratka pro Královskou poštovní loď, protože převážela poštu. Je to velká loď. Pokud jste viděli film „Titanic“, tak si představte podobnou loď. Měla se plavit z New Yorku do Liverpoolu v Anglii. Zdánlivě převážel jenom cestující, ale na palubě byl i náklad. Němci si řekli: „Podívej, to by pro nás mohl být vhodný cíl, zvlášť jestli veze munici, zvlášť když je to britská loď.“ Německá ambasáda dala k reklamě na odjezd Lusitanie 1. května 1915 upozornění. Stojí to za přečtení. Napsali: „Pozor! Připomínáme cestujícím, kteří chtějí nastoupit na cestu přes Atlantik, že Německo se spojenci jsou ve válečném stavu s Velkou Británií a jejími spojenci. Válečná zóna zahrnuje vody okolo Britských ostrovů. V souladu s oficiálním oznámením vlády Německého císařství jsou plavidla plující pod vlajkou Velké Británie, nebo jejích spojenců, v těchto vodách vystavena riziku zničení, cestující ve válečné zóně na lodích Velké Británie, nebo jejích spojenců, tak činí na své vlastní riziko.“ Od Ambasády Německého císařství. Oznámení pochází z května 1915. To jsou okolnosti. Lusitania vyplula 1. května 1915. 7. května 1915 téměř dosáhla svého cíle v Liverpoolu, Liverpool je tady. Když byla asi 10 nebo 15 mil od pobřeží Irska, tak potkala německou ponorku. Tohle je německá ponorka. Ponorka vyslala na Lusitanii torpédo. Torpédo narazilo do lodi a loď krátce po nárazu byla velká exploze. Tato velká exploze je jedním z otazníků historie. Loď se potopila a vzala s sebou většinu cestujících. Na lodi bylo celkem 1 959 cestujících a členů posádky, 1 195 z nich zemřelo. Lusitania nebyla jedinou lodí, kterou potopily německé ponorky, ale stala se slavnou, alespoň z pohledu americké historie, protože na její palubě zahynulo také 128 Američanů. Takže si můžete představit, že to znamenalo… Že se o to zajímalo hodně lidí na americké straně. Proč se to stalo? Byli to američtí občané. Takže to nezbytně vedlo k ostré výstraze od Woodrowa Wilsona. Trochu kontextu: Když vypukla válka, a to bylo ani ne rok před potopením Lusitanie, tak Američané byli neutrální. Nechtěli vstoupit do tohoto evropského konfliktu. Nutno dodat, že Američané obchodovali mnohem více s mocnostmi Dohody, než s Ústředními mocnostmi. Dodávali zásoby, ale na minimální úrovni, peněžní podporu - půjčky spojencům v nepoměru k Ústředním mocnostem. Takže ačkoli tam byla silná neformální neutralita, existovalo skryté spojení s Dohodou. Woodrow Wilson v tuto chvíli stále chce udržet Ameriku mimo válku. Nacházíme se v květnu 1915. Poslal tedy pouze strohé varování Německému císařství. Píše se v něm: "Musíte se omluvit, musíte přijmout opatření, aby se zabránilo podobným případům v budoucnosti." Německé impérium vyhoví. 9. září… Napíšu to na časovou osu. V květnu se potopila Lusitania. A v září Němci souhlasí, že nebudou útočit na osobní lodě. Ačkoli potopení Lusitanie, zvláště v hodinách americké historie, je často považováno za impulz ke vstupu Ameriky do války, tak Amerika zůstala po celou dobu neutrální. Do války vstoupila až v dubnu 1917. Lusitanie byla pouze jednou z událostí, které se staly v letech vedoucích k válce. Když se posuneme dopředu, tak v roce 1916 proběhly prezidentské volby, kde Wilson znovu zvítězil s programem „udržet nás mimo válku“. Potopení Lusitanie tedy bylo významnou událostí. Mohlo by se zdát, že Němci nechtěli, aby Američané vstoupily do války, tak polevili ve svém ponorkovém tažení, alespoň na několik let. Jak uvidíme, jakmile se dostaneme do roku 1917, Němci se ze zoufalství znovu stávají agresivnějšími v ponorkových útocích, což je jeden z impulzů, které přivedly USA… Nebo o kterém USA tvrdí, že je přivedl do 1. světové války. Je nutno dodat, jenom pro dokreslení kontextu, že častokrát, když se díváme zpět, vše vypadá, jako by se to stalo podle plánu. Zdá se to očividné: „Jasně, museli jsme jít do války.“ a tak dále. Rád bych tu zmínil několik citátů od Williama Jenningse Bryana, který byl státním tajemníkem Woodrowa Wilsona. Několik z nich je velmi názorných. První je ze září 1914. Bylo to dříve, než se stalo to vše s Lusitanií, ale v Evropě už zuřila válka a Bryan napsal Wilsonovi tuto zprávu, aby obhájil, proč se nemají zapojovat do války. A proč by měli uvažovat o tom, jak válku ukončit a nikoli ji nechat běžet bez zásahu. Napsal Wilsonovi: „Není pravděpodobné, že by některá ze stran vyhrála s takovou převahou, aby si mohla diktovat podmínky. - A teď je ta zajímavá část a podivná předzvěst. - A pokud by jakákoli strana vyhrála takto silně vyhrála, tak by to pravděpodobně znamenalo přípravu na další válku. Bylo by lepší hledat rozumný základ pro mír.“ Další citace je tím otazníkem nad druhou explozí. William Jennings Bryan napsal: „Lodím pašujícím zboží by mělo být zakázáno vozit cestující. Bylo by to jako postavit ženy a děti před armádu.“ Je to jedna z velkých otázek historie: Bylo známo, že Lusitania vezla lehkou munici. Němci tvrdili, že ve skutečnosti vezla těžkou munici. Druhá exploze tuto tezi do určité míry podporuje. Souvisí s tím celá řada podezřelých věcí. Velká část nákladu, kterou Lusitania vezla, ačkoli tvrdila, že se jedná o rychle se kazící zboží, nebyla uskladněna v chlazené části lodi. Byl zde tedy důvod uvěřit, že vezla těžkou munici. Druhá exploze na to také poukazuje. I po konci 1. světové války se Britové párkrát snažili zničit vrak Lusitanie. Někteří tvrdí, že to bylo kvůli tomu, aby se zbavili potencionálních důkazů, že ve skutečnosti vezla více munice, a možná to byl, z pohledu Němců, férovější cíl, než bylo prohlašováno. Bez ohledu na to, to byl velmi zajímavý incident. Nebyl nutně přímo vázán na vstup Ameriky do 1. světové války, ale byla to jedna z mnoha událostí. Blokády obecně, a německé ponorky používané proti civilistům, byly důvodem opakovaného znepokojení Američanů.
video