První světová válka
První světová válka (14/26) · 10:26

Konečná etapa první světové války .

Navazuje na Haitská revoluce, Deklarace nezávislosti USA a B. Franklin, Francouzská revoluce a Napoleon.
S přelomem let 1917 a 1918 se dostáváme do konečné fáze 1. světové války. Pojďme si to krátce shrnout, připomenout si, jaké bylo pozadí války, uvést to do kontextu. Válka začala jako válka dvou základních mocností proti sobě a to na dvou frontách. Byla zde tedy západní fronta přímo tady a taky zde byla rozsáhlá východní fronta, hned zde. V roce 1917 byl ukončen hlavní konflikt na východní frontě, tedy boje s Ruskem, které zde mělo největší moc. V Rusku proběhla únorová revoluce, car se musel vzdát trůnu, byla zřízena provizorní vláda. Později v listopadu 1917 provedli bolševici převrat. Neměli chuť pokračovat v 1. světové válce, protože měli občanskou válku přímo ve své zemi, a tak se rozhodli podepsat příměří s Ústředními mocnostmi na konci roku 1917. Dostáváme se do roku 1918, napíšu to tady, v březnu 1918 tedy Rusko podepisuje mírový dokument Brestlitevský mír, kde se vzdává celého tohoto území ve prospěch Německa a ukončuje pro Rusko válku. Detailně to rozeberu v dalších videích, ale byla to velká část tohoto území, jen to lehce načrtnu, kde se toto území nacházelo. Samotný mír… Tedy jeho hlavní význam, protože netrval dlouho. Jak už možná víte, Ústřední mocnosti válku prohrály a mír byl později anulován, ale klíčový význam tohoto míru bylo odstoupení Ruska z války, což Ústředním mocnostem, hlavně Německu, umožnilo zaměřit se na západní frontu. Velmi významné bylo ale i přidělení tak velkého území Německu, protože Německo nemohlo toto území zanechat jen tak, pokud si na něj chtěli dělat nárok, museli zde zanechat část svých vojsk, které měly toto území zabrat, nebo se pokusit obsadit alespoň část z něj. Ačkoli tento mír tedy poskytl Německu příležitosti, které se jim před uzavřením míru nenabízeli, po podepsání tedy začali přesouvat vojska z východní fronty na frontu západní. Nemohli nakonec přesunout tolik vojáků, protože museli nechat některé z nich, aby obsadili nově nabyté území na východní frontě. Podívejme se ale na pár událostí z pohledu Německa. Představte si, teď v březnu 1918, se cítíte dobře, víte, že se držíte na obou válečných frontách, a v jednu chvíli si myslíte, že největší hrozbou na východě je Rusko, ale ta hrozba náhle zmizí a můžete se soustředit už na jednu frontu, možná byste tedy mohli být schopni zasadit rozhodující ránu Spojencům. A přesně takhle se Německo cítilo. Pár věci je ale i přesto trápilo. Starost jim dělal britský průmysl a průmysl Spojenců, který byl výkonnější než průmysl Ústředních mocností, a tak Britové mohli vyrábět více tanků, pušek a zbraní, snažili se to dohnat. Dále se jednalo o závod se vstupem Ameriky do války, a pro připomenutí, v dubnu 1917 Woodrow Wilson promlouvá v Kongresu a vyhlašuje válku Ústředním mocnostem. Tak chtělo Německu tuto situaci co nejrychleji vyřešit, dříve než bude mít Amerika možnost poslat na frontu nové významné posily. Proto se tedy v březnu 1918 kromě Brestlitevského míru událo ještě něco, kdy se Německo pokusilo zasadit Spojencům rozhodující ránu. Tento pokus je znám jako Jarní ofenzíva. Je zde tedy Jarní ofenzíva a cílem této Jarní ofenzívy bylo pokusit se ukončit válku s výhrou Německa. Cílem tedy bylo oddělení britských a francouzských vojsk, britská vojska se nacházela především podél této linie zde, na sever od řeky Sommy, Francouzi pak ovládali jižní část. Jarní ofenzíva, tedy alespoň její rané fáze v březnu 1918, se zaměřovala na tyto oblasti. Zezačátku byla ofenzíva velmi úspěšná, podařilo se jim získat další velká území, dostat se za tuto linii a zahnat Spojence na ústup. Problém byl ale v tom, že se nejednalo o strategické zisky, Německo pouze doufalo, že to oslabí morálku Spojenců, že možná Francouzi ukončí válku, možná se jim podaří vypořádat se s Brity. To se ale nestalo a oni najednou zjistili, že přes velké územní zisky se musí v krátkém čase dozásobit a to se jim moc nedařilo, museli rozmístit vojska a to v podstatě poskytlo příležitost Spojencům, a ti v srpnu provedli protiútok. Tomuto protiútoku Spojenců se také říká stodenní ofenzíva, která začala v srpnu a trvala až do listopadu, šlo tedy o stodenní ofenzívu, během které od srpna do listopadu Spojenci zatlačili Němce nejen za území, kterého se Německo zmocnilo v Jarní ofenzívě, ale až daleko na koncovou linii fronty, která byla po celou dobu války jakýmsi mrtvým bodem. Nyní během této stodenní ofenzívy začínalo být i nestranným pozorovatelům jasné, že tuto válku vyhrají Spojenci. Bylo to také jasné některým z Ústředních možností. Nyní se dostáváme do září roku 1918, kdy Bulharsko odstupuje z války, jen si připomeňme v jaké oblasti se nacházíme, takže zde je Bulharsko, které podepisuje se Spojenci příměří. Takže příměří, použiju pro to tento mírový symbol. Příměří znamenalo, že se přestalo bojovat, ale na území mohl přetrvávat válečný stav, možná bych tedy neměl tento symbol užívat pro příměří. Příměří s Bulharskem. A právě potom se začala utahovat pomyslná smyčka kolem zbytku Ústředních mocností, protože toto příměří umožňovalo Spojencům převzít kontrolu nad Srbskem a Řeckem, čímž Rakousko-Uhersko a Německá říše přišly o poslední zásobovací území, obě říše už byly vystaveny blokádě. Jednalo se o tvrdou britskou blokádu, o které jsme už mluvili, od Severního moře, tak poslední zdroj obživy byl dole na jihu. Když však Bulharsko podepsalo příměří a podstoupení území, tak úplná kontrola začínala být velmi účinná. Zpět v říjnu, pamatujte si, že v tento okamžik už bylo naprosto jasné, dokonce i Německu, že válka je víceméně u konce, už se čeká jen na velitele, aby byla oficiálně zakončena. A tak se několik velitelů německého námořnictva rozhodlo o zoufalý pokus, který by se dal nazvat sebevražednou ofenzívou proti britskému námořnictvu, a jak to plánovali a plán se začal dostávat i mezi námořníky, tak to posádka odmítala se slovy: „Koukni, je konec války, nechceme umřít kvůli nějakému marnému pokusu o zachování cti nebo čeho.“ A tak začala námořní vzpoura, která se dostala i na pevninu a brzy začalo docházet i k dalším revolucím. takže revoluce v Německu, to celé vyvrcholilo v listopadu. 9. listopad, významné datum v dějinách. 9. listopad 1918 Císař Vilém II.… Hned vám ho ukážu, tady je, tady na obrázku, císař Vilém II., byl v podstatě donucen vzdát se trůnu a prchá do Nizozemí, a v listopadu 1918 se Německo stává republikou. Německo už tedy nemá krále nebo císaře, Německo se stává republikou. A krátce před tím, 3. listopadu už měli jasno i v Rakousko-Uhersku, Rakousko už v roce 1917 mělo nějaké pokusy o mír, ty ale nevedly nikam. Ale 3. listopadu 1918 Rakousko taktéž podepisuje příměří. A s útěkem císaře Viléma II. do Nizozemí, vyhlášením Německé republiky je sepsáno příměří konečně i s Německem, a to 11. listopadu, a tady se jedná o jedno z nejznámějších dat v dějinách, v USA dlouho známé jako Den příměří, tedy 11. listopadu 1918, přímo v 11:00… Můžete si zapamatovat 11 hodina 11. dne 11. měsíce válka, 1. svět. válka skončila s vítězi Spojenci a poraženými Ústředními mocnostmi. Podmínky pro poražené i vítěze byly určeny Versailleskou smlouvou v roce 1919, o 6 měsíců později byla smlouva dokončena. Tedy v červnu 1919 je Versailleská smlouva, kterou jen tak mimochodem, taková malá poznámka pod čarou: Američani ji nikdy plně neratifikovali, proto, že pokládala základ Společnosti národů, což byl vlastně projekt Woodrowa Wilsona, ale občané USA a Kongres nebyli moc nakloněni Společnosti národů, a tak Spojené státy Versailleskou smlouvu neratifikovali. Ale v podstatě na Den příměří 11.11. 11:00 byla válka ukončena, Versailleská smlouva stanovila podmínky, mnozí by se dohadovali nad příliš přísnými podmínkami Versailleské smlouvy, a 1. světová válka končí.
video