Studená válka
Studená válka (4/8) · 13:42

Invaze v zátoce Sviní Popis neúspěšné invaze, která měla na Kubě svrhnout režim Fidela Castra

Navazuje na Druhá světová válka.
Před samotným detailním popisem invaze v zátoce Sviní, se chci se ujistit, že rozumíte situaci v USA a na Kubě, která invazi předcházela. Pojďme se vrátit do pozdních 50. let 20. století. Kuba je ovládána Batistou. Tento diktátor byl podporován USA. Pro ilustraci jeho charakteru cituji J.F. Kennedyho, rok 1963. To je období po incidentu v zátoce Sviní a po Karibské krizi. S odstupem času můžeme říct, že JFK nebyl zrovna velkým fanouškem Fidela Castra. JFK myslím celkem střízlivě odhadl Batistu jako diktátora na Kubě. John F. Kennedy řekl toto: Věřím, že neexistuje žádná jiná země na celém světě, včetně všech kolonií, kde by ekonomická kolonizace, ponižování a vykořisťování probíhalo hůře než na Kubě. Může za to i politika mé země během Batistova režimu. Do jisté míry lze říct, že Batista byl ztělesněním některých hříchů USA. Teď za ty hříchy musíme platit. I JFK při pohledu zpět tvrdí, že Batista nebyl ten nejlepší člověk a nebyl vůbec dobrý nápad podporovat tak zkorumpovaného diktátora takovou dobu. Tady je Batista s nějakým americkým generálem na návštěvě DC. Dovedete si jistě představit, že nebyl moc oblíbeným vůdcem a v roce 1959 proti němu propukla úspěšná revoluce. V roce 1959 probíhá revoluce a vede ji tento člověk, Fidel Castro, a jeho pravá ruka Raoul Castro a také Che Guevera - toho máme tady, a tito muži převzali kontrolu nad Kubou. Jsou součátí nacionalistického, revolučního hnutí. Již od začátku jsou spíše levicoví, možná jsou to komunisté, nebo kvazi komunisté. Ale hned když nabydou moc, začínají ovládat území, z nichž některá jsou soukromým kubánským vlastnictvím a některá patří USA. Argumentují př tom, že se jedná o bohatství nabyté neprávem za vlády Batisty. Zabírají velkou část soukromé půdy což vede lidi k uvažování jako - tohle asi není jen národní revoluce, ale i komunistická revoluce! Ale můžete si představit následnou obrovskou migraci Kubánců do USA, kde se střední a vyšší střední třída, vzdělaní Kubánci, kteří se Castra opravdu bojí, bojí se zabírání soukromého území a majetku. Takže nám vzniká kubánská exilová komunita. Především na Floridě, kolem Miami, kde jsou tito Kubánci doteď. A všichni jsou velice nešťastní, kvůli Fidelu Castrovi. Takže když se přesuneme časem do roku 1961, JFK se stává prezidentem. Zvolen je roku 1960 a prezidentem od začátku roku 1961. V dubnu roku 1961 je JFK v úřadě jen několik měsíců. Ale už tu máme všechny ty kubánské exulanty, vyšší střední třídu, vzdělané Kubánce, kteří nenávidí Fidela Castra. Castro zabírá jejich zem a mění ji v levicový stát. Tohle všechno se děje v kontextu studené války, USA se bojí, že v zemích zavládne komunismus. Vypadá to, že Fidel Castro je komunista, takže USA rozhoduje, i s ohledem na exulanty, kteří se ho chtějí zbavit, a USA se ho chtějí zbavit, protože je to nejspíš komunista a bojí se, že se spojí se Sovětským svazem. Takže spolu s kubánskými emigranty a s CIA, a tady napravo máme ředitele CIA za Kennedyho vlády, nebo alespoň za jeho počátku, Allana Dullese, jeho bratr je, John Foster Dulles, po němž je pojmenováno letiště Dulles, byl ministrem zahraničí USA. Takže se chtějí zbavit Fidela Castra, ale chtějí to provést tak, aby USA nevypadaly jako strůjci invaze. Takže to naplánují tak, že povolají kubánské uprchlíky, povolají 1400 mužů, exilových Kubánců, kteří vytvoří tzv. záložní sílu CIA, zálohu USA, která měla zaútočit na Kubu a přemoci Castra. A hodně bylo založeno na předpokladu - a tak to vypadalo i během války v Iráku - CIA i prezident se obklopili lidmi, kteří jim radí, kteří jim předávají jen optimistické, nadějné zprávy: My představujeme, co si přeje kubánský lid! Pokud teď nastartujeme revoluci, přemůžeme Castra! Ve skutečnosti byl ale, aspoň na začátku šedesátých let, byl Fidel Castro mezi Kubánci celkem populární. Zejména mezi chudými lidmi bez pozemků. Najednou se objevil tenhle vůdce pro lidi. Nevím, jak je to s jeho popularitou nyní, ale v té době byl mnohem populárnější než by kdy uprchlíci i CIA Kennedymu řekli, Takže naplánovali útok. A Kennedy řekl: Pokud se zbavíme Castra, pak se zbavíme rizika, že kousek od pobřeží Floridy vyroste komunistický stát. Takže plánují útok a pochopte, je těžké nějak začít, protože nechtěli, aby to vypadalo jako oficiální americký útok. Chtěli, aby to vypadalo jako čistě kubánská kontrarevoluce. Což do velké míry situaci zkomplikovalo. A bylo to podezřelé, protože zkrátka předstírali, že se děje něco jiného. Ale jak ten útok nakonec dopadl. 15. dubna. a teď se dostáváme k detailům. Takže tu máme 1400 uprchlíků. Měli nějaké lodě a letadla, ze kterých odstranili označení, aby nebylo poznat, že jde o americké lodě nebo letadla. Nebo je označili falešnými odznaky kubánského vojska. Tak aby to způsobilo zmatek nebo tak něco. Takže. 15. dubna 1961 a pamatujte, že je to jen pár měsíců po začátku Kennedyho vlády, začíná vzdušný útok. Útok je spuštěn z Nicaraguy a pokračuje na Kubu. Cílem tohoto vzdušného útoku je oslabit Castrovy vzdušné síly. Aby neměly možnost zaútočit na těch 1400 uprchlíků. Takže útočí 8 letounů, 8 bombardérů. Po opuštění Nicaraguy bombardují základnu na Kubě poblíž Havany a základnu nedaleko od dnešního zálivu Guantanamo. Cílem akce je zneškodnit letectvo Kuby. Ale to se nepodaří. Záměrem bylo způsobit zmatek, pomocí kubánských označení na letadlech. Takže osm letadel bombarduje, jedno z nich je sestřeleno, a z Nicaraguy vylétá deváté letadlo, do něhož jsou udělány falešné díry, aby to vypadalo, jakože bylo zasaženo protiútokem ze země a že přeběhlo na stranu Floridy. Takže, celý plán asi byl, aby to vypadalo, že kubánský pilot, který vzlétl z Kuby, nebo se nějak dostal z Kuby s kubánským letadlem, se snaží útočit na kubánské letectvo a poté přeběhne na stranu Spojených států. Takový dojem chtěli vytvořit. Není jasné, zda na to Kubánci skočili. To se stalo v roce 1961 a většina to pochopila jako útok Američanů. Přeskočme do noci 16. dubna. 16. dubna Celou dobu všichni očekávají útok USA a tady se to všechno zamotává. Celé to vytváří dojem, že to nebyl moc dobře naplánovaný sled událostí. Je celkem jasné, že některý z uprchlíků tak docela nemlčel. O plánu se dozvěděl Sovětský svaz, takže Kuba věděla, že hrozí útok. Takže 16. dubna proběhl falešný útok. právě tady, lodě jako návnady s hlasitými reproduktory, předstírající palbu, aby vznikl zmatek. Což se podařilo, protože Castro tím směrem zaměřil dočasně svou pozornost. Protože Kuba očekávala hrozící útok s prstem na spoušti. Ale tohle nebyl opravdový útok. Tohle se stalo 16. dubna večer. Opravdová invaze proběhla až brzo ráno 17. dubna. Na scénu přichází 1400 kubánských uprchlíků s vojenskou podporou CIA a USA v zádech (ale ta je tajná) a začíná opravdový útok na zátoku Sviní. Stručně řečeno, byla to jednainvazí, co se moc nepovedly. Někteří neúspěch svádějí na špatné plánování a na nezpůsobilost některých rozhodnutí ohledně invaze. Útok trval od 17. dubna, což byl první den invaze, do 19. dubna, kdy byla protirevoluční armáda tvořená 1400 kubánskými uprchlíky zatlačena zpět na pláže. Více než 100 z nich bylo zabito a více než 1000 zajato. Více než 1000 zajato. A později onoho roku se Fidel Castro (a někteří byli po zajetí popraveni) později se Fidel Castro domluvil s USA na předání zajatců výměnou za 58 milionů dolarů v podobě hmotné pomoci a zásob a podobně. Takže, alespoň z vojenského hlediska se jednalo o debakl Spojených států. A co následovalo v USA? Lidé začali hledat viníky. CIA a imigranti vinili Kennedyho vládu. Říkali, že Kennedy nebyl ochotný udělat dost pro pořádnou invazi. Nebyl ochotný dodat leteckou podporu, v okamžiku kdy invaze začala. Nebyl ochoten zapojit více amerických jednotek, když to začalo vypadat, že útok se nevyvíjí podle původních představ. Kennedy zase vinil CIA. Tvrdil, že útok nebyl proveden ani naplánován důsledně. Tvrdil také, že byl mystifikován, že mu bylo řečeno, že proti Castrovi existuje vlna odporu, která dopomůže k většímu povstání, což se vůbec nestalo. Takže tady máme výrok Kennedyho, tohle řekl po útoku na zátoku Sviní: "První rada, kterou dám svému následovníku, bude, aby dával pozor na generály a aby si nemyslel, že jen proto, že jsou v armádě, jejich názory na vojenské akce za něco stojí." Tohle řekl JFK po útoku na zátoku Sviní. Můžete se nad tím hlouběji zamyslet a přijít na to, kdo je vlastně v právu. Ale co je důležité - celá akce měla pro USA negativní důsledky. Tato záležitost jen zesílila Castrovu vládu nad Kubou. Měl pocit, jako by se USA úplně znemožnily. Dovolilo mu to soustředit se na upevnění kontroly nad Kubou. Umožnilo mu to také stát se otevřeně komunistickým vládcem. Před zátokou Sviní se Castro snažil, aby se Spojeným státům zalíbil. Což bylo nemožné, protože zabíral soukromý majetek a byl jasně levicově zaměřený. Ale po zátoce Sviní už se Castro jasně přikláněl k Sovětskému svazu. Začal se otevřeně projevovat jako marx-leninistický komunistický vládce. A protože se obával dalších invazí ze strany USA, souhlasil s tím, co vedlo k tzv. Karibské krizi, kdy Sovětský svaz umístil balistické střely, jaderné střely, na Kubě. Na dohled Spojeným státům. Takže se spustila celá řada událostí, které vůbec nebyly ve prospěch USA.
video