Haitská revoluce
Přihlásit se
Haitská revoluce (1/2) · 27:15

Haitská revoluce 1 Povstání otroků v Santu Domingu (Haiti). Vzestup Toussainta L'Ouvertura.

Nyní bych rád odvrátil pozornost od všeho šílenství probíhajícího v Evropě a vydal se na druhý konec světa do jedné z francouzských kolonií v Karibiku, do Sainta Domingua. Vím, že pěkně kazím výslovnost. Ale Sainto Dominguo, jehož novodobé jméno je Haiti, je západní polovina ostrova Hispaniola, což je ostrov, na který vstoupil Kolumbus jako první, když objevil Nový svět. Východní polovina ostrova, kterou tady nevidíte, protože jsem přiblížil západní polovinu. Východní část se dnes nazývá Dominikánská republika. Tehdy se jí říkalo Santo Domingo a byla pod kontrolou Španělska. Dovolte mi, abych to znázornil. Tedy, Španělsko je zde. Asi moji žlutou nevidíte moc dobře. Pak tuto oblast kolonizovala Francie. Napišme Španělsko výrazněji. Španělsko kolonizovalo východní část ostrova, Francie kolonizovala část západní. A abychom měli historické informace, v roce 1492 se objevil Kolumbus a tak se z toho stala španělská kolonie. Mluvím jen o západní části. Východní strana byla nadále španělskou kolonií. Ale v roce 1697 byla oficiálně předána Francouzům, do té doby však byla španělskou kolonií. Pak až do období, o kterém mluvíme právě teď, což je konec 17. století, období Francouzské revoluce, to byla francouzská kolonie. Je to francouzská kolonie. Teď si asi říkáte, Sale, proč... Však víte všechny ty šílenosti, které se dějí ve Francii. Králové jsou svrženi, lidé popravováni gilotinou. Jsou zde války se všemi říšemi. Proč vážíš takovou cestu na tuto stranu světu a zabýváš se tímto malým ostrůvkem? Důležitá odpověď nebo spíše hlavní odpověď, obzvláště z pohledu Francouzů je, že jsou zde další historické důvody, proč si myslím, že je to relevantní. Ale hlavním důvodem je, že Saint Domingue tehdy byla nejvíce...dovolte mi to napsat... nejvíce prosperující otrokářská kolonie na světě Na světě. Tito kolonizátoři, ti se vždy velmi starají o zisk. Do jisté míry v daném období historie, je to to jediné, o co se starají. Ale musíte se nad tím zamyslet. Vzpomeňte si, co způsobilo Francouzskou revoluci nebo co podle mě bylo hlavním faktorem. Bylo jím to, že Francie byla na mizině. Francie byla bez peněz. Máte tady tento malý ostrov. Je to otrokářská kolonie. Jejich plantáže produkují tuny cukrové třtiny, velice výnosný byznys. Vše, co se děje v Saint Domingue, je záležitostí Francie, protože Francie je na mizině. A nejen že jsou bez peněz, ale také jsou ve válce téměř se všemi v Evropě. Vraťme se a připomeňme si, co se skutečně tehdy ve Francii dělo. Vrátíme se tedy zpátky do Francie. V roce 1789 jsme měli generální stavovské shromáždění. Třetí stav, jehož členové byli trochu naštvaní, se potkali v Míčovně a prohlásili se Národním shromážděním a učinili Přísahu v Míčovně. Vlastně se prohlásili za Národní shromáždění. Pak byli z místnosti vyhozeni. Poté museli složit Přísahu v Míčovně, kde slíbili, že vytvoří ústavu. Začali hovořit o svobodě, jednotě a bratrství, že všichni lidé jsou si rovni, a všechny tyto skvělé myšlenky osvícenství. A zatímco se tohle dělo, žil jakýsi obchodník Vincent Oge. Nevím, jestli to vyslovuji správně. Byl bohatý, smíšené národnosti. Napíši to. Byl smíšené národnosti a byl ze čtvrtiny afrického původu, a ze 3/4 evropského, francouzského původu. Byl obchodně v Paříži. A zatímco zde pobýval, začala se odherávat Francouzská revoluce a generální stavovské shromáždění. A on si řekl, bože, víte co? Jsem bohatý, vzdělaný muž. Vlastním půdu tam, kde je dnes Haiti, ale v tehdejším Saint Domingue. Ve skutečnosti vlastnil otroky. Abyste mi dobře rozuměli. Vlastnil také otroky. Choval se ve smyslu: jsem stejně dobrý jako všichni tady. Mohli byste říci, všude kolem mě čistě evropští muži, ale nemám rovná práva. Dějí se však tyto skvělé věci, mluví se o nové ústavě, toho mohu využít. Tak začal lobovat s několika dalšími. Mohli byste říci, dopředu myslící jedinci. Začal lobovat za rovná práva. Loboval za rovná práva, za právo volit a bojoval proti zacházení jako s druhořadým občanem. Zpočátku byli ignorováni. Národní shromáždění chtělo konat dobro, ale nechtěli dělat něco tak extrémního jako tento zámožný, vzdělaný, výřečný jedinec a byli trochu odmítaví. Ale nakonec v březnu roku 1790 Národní shromáždění vydalo novelu, která obsahovala formulaci: všichni vlastníci půdy by měli být... mezi tím jsou další fráze ...by měli být aktivními občany. Pan Vincent Oge a jeho spolupracovníci si řekli: To je naše vítězství. Tato formulace nám říká, podívej, kdokoliv kdo je vlastníkem půdy... vlastním půdu, jsem vlastníkem půdy...říká nám, že bychom měli být aktivními občany. To nám dává právo volit. Prohlásil to jako vítězství boje za svá práva nebo za práva lidí jako on. A tak se vrátil do Saint Domingue a řekl guvernérovi: Podívejte, všechno tohle šílenství. co se děje ve Francii, kdy máme Národní shromáždění. mi v podstatě dalo právo volit. Bohužel, guvernér Saint Domingue ho ignoroval nebo ho zkrátka neposlouchal. Ignoroval, co chtěl říct a řekl: Je mi jedno, co se ve Francii děje. Já nedám tobě ani lidem jako ty právo volit. To ho samozřejmě nepotěšilo. Vypadalo to, že se děje vše v jeho prospěch. I když se zdálo, že také Národní shromáždění je na jeho straně, guvernér ho ignoroval. Tak po svém návratu začal revoltu a v podstatě byl odmítnut. Vrátil se v říjnu roku 1790, ignorován guvernérem a začal vzpouru. Naneštěstí nebyla jeho revolta úspěšná. Abyste tomu dobře rozuměli. Když se vzbouřil, tak ne kvůli zrušení otroctví, nevzbouřil se kvůli tomu, aby všichni černoši na ostrově dostali právo volit. Bojoval za to, aby svobodní občané různé barvy, kteří vlastní půdu, získali právo volit a to byla pravděpodobně chyba. Chci vám přiblížit tehdejší demografickou situaci Saint Domingue. Žilo tam 500 000 otroků afrického původu, dále 40 000 bílých kolonizátorů a 28 000 lidé smíšené národnosti, svobodní občané různé barvy nebo jak si je chcete popsat. Pokud se chystáte začít vzpouru na obranu jen svých práv, máte zde skupinu těchto 28 000 lidí proti dobře vyzbrojené armádě čítající 40 000 jedinců. Kdyby si řekl: Možná bych měl mluvit v širších souvislostech. V podstatě se snažil stát se součástí tohoto klubu, ale kdyby mluvil v širších souvislostech, mohl se dotknout některých výrazných obav, které mělo oněch 500 000. Ale to neříkal a jeho vzpoura tak byla neúspěšná a on byl zajat. A pak v únoru roku 1791 byl popraven. Zdá se, že vše bylo k ničemu. Prošel si všemi těmito nesnázemi, aby získal svobodu. Byl ignorován, pokusil se o vzpouru, ta nebyla provedena dobře. Byl popraven, ale mezi uvědomělými občany afrického původu to tehdy začalo vřít. Nezáleží na tom, k čemu jeho vzpoura přímo vedla. Co se stalo v několika následujících letech je nejasné, ale stalo se to a při nejmenším on byl první, kdo se pokusil o skutečnou revoltu. Každopádně, když byl popraven, začaly se ozývat hlasy převážně na severu. Většina třtinových plantáží se soustředila na severu a samozřejmě, čím více plantáží, tím více zisku. Existoval tam jistý voodoo obřad vedený mužem, jehož jméno bylo Dutty Boukman. Pátral jsem po jeho portrétech. Žádné jsem nenašel. Bohužel žádné neexistují. Vedl tento voodoo obřad, při němž v podstatě inicioval povstání otroků na Haiti nebo tam, kde leží dnes Haiti, ale původně v Saint Domingue. Teď si vzpomeňte, podívejte se na tyto demografické údaje. Jak si asi dokážete představit, pokud by otroci sami povstali proti všem ostatním na ostrově, dovedete si představit, že i kdyby nebyli tak dobře organizovaní nebo dobře vybavení jako ostatní, pokud by šlo jen o pouhou sílu, mohli by si vést celkem dobře. A tak v roce 1791, v srpnu roku 1791, začala rozsáhlá povstání otroků. Dokážete si představit, že to Francii děsilo. Odhlédnuto od všeho dění během Revoluce a nových osvícenských představ, je zde vaše nejvíce prosperující kolonie na světě a v ní z ničeho nic povstání. Lidé na obou stranách boje jsou vyvražďováni, vypalují se plantáže. Z pohledu nové francouzské vlády to akorát poškozovalo jejich vlastní ziskovost. Je to v době, vzpomeňte si, kdy byla Francie na mizině. Je ve válce s ostatními zeměmi. Tak Francie posílá delegaci, vedenou tady tímto mužem. Jeho jméno bylo... a vím, že kazím výslovnost... Sonthonax. Nevím, jak to vyslovit co nejlépe. Byl to on a šest nebo sedm tisíc vojáků. V podstatě byli posláni z Francie, aby potlačili vzpouru otroků a nastolili pořádek tak, jak tomu bylo dříve. Aby sjednotili všechny, kdo byli na straně Francie. Francie v dubnu roku 1792. Napíši to. Zákonodárné shromáždění. Jak si můžete pamatovat, na konci roku 1791 byla vytvořena nová ústava a to umožnilo vznik nového Zákonodárného shromáždění. To dalo plné občanství všem lidem různé barvy. Bohužel, Vincent Oge byl ve své době o něco napřed. Kdyby počkal pár let, nemusel by iniciovat vzpouru. Ale možná že pomohl k uspíšení tohoto procesu. Není to zcela jasné. Možná jeho vzpoura pomohla vyvolat povstání otroků a to mohlo vést k tomu, že se Zákonodárné shromáždění vyrovnalo s touto myšlenkou. Možná že on napomohl tomu, aby se to stalo nebo by se to stalo tak jako tak, ale učinili plnoprávné občany z lidí různé barvy. Pravděpodobně to udělali... můžete na to nahlížet pozitivně i negativně. Pozitivním přínosem bylo, že se jednalo o čin odpovídající myšlenkám osvícenství a Velké francouzské revoluce. Pokud se na to chcete podívat ze strategičtějšího hlediska, pravděpodobně si řekli: Na Haiti se dějí takové šílenosti, pokud dokážeme alespoň tyto lidi dostat na svou stranu, mohli bychom být schopni náležitě potlačit lidi tady. Aby bylo jasno. Mnoho ze svobodných mužů smíšené národnosti vlastnilo otroky. Z jejich pohledu byli velmi podobní bíůým kolonizátorům, kteří byli v tehdejším Saint Domingue. Kdyby byli chytřejší, mohlo to upevnit moc svobodných lidí nebo vlastníků půdy žijících na ostrově. Ale aby se daly věci do pořádku, dali to najevo posláním Sonthonaxe a šesti až sedmi tisíc vojáků. Možná si ještě vzpomínáte, že toto mnoho lidí nepotěšilo, dokonce ani na ostrově. V té době někteří bílý kolonizátoři nebyli příliš liberálně myslící lidé a pravděpodobně neoceňovali ideu toho, že by svobodní lidé různé barvy měli mít stejná práva jako oni. Existovalo tedy výrazné nepřátelství vůči tomuto muži, vůči Sonthonaxovi. Jak si můžete pamatovat, v únoru roku 1793... Viděli jsme to v minulém videu nebo o několik videí dříve. V únoru roku 1793 začala válka s Velkou Británií. Velká Británie měla pod kontrolou toto. To je Jamajka. Aby bylo jasno, tady to psané zeleně, je Saint Domingue. Tady je Santo Domingo, které je pod kontrolou Španělska. Objevil se tak velký problém. Přímo tady je Sonthonax. Znepřátelil si některé bělochy, snažil se potlačit vzpouru otroků nebo při nejmenším vrátit věci do normálu. A pak z ničeho nic se zde objeví Britové a mnoho bílých kolonizátorů začne tvrdit, že když se Francie chová takto, přidají se na stranu Britů. Budeme podporovat Brity nebo získáme pomoc od Britů a tuto pomoc využijeme k tomu, abychom v Saint Domingue získali své pozice zpět. Sonthonax, co já vím, byl liberálnějšího přesvědčení, měl pochopení pro těžký úděl lidí různé barvy pleti a dokonce i pro tíživou situaci samotných otroků. Ale také mu bylo jasné, že se něco stane. Řekl si: Mám 500 000 otroků a potřebujeme odrazit Brity. Je to docela odvážný plán. V historii otroctví je toto jedno z nejvýznamnějších prohlášení. V roce 1793, v srpnu roku 1793 mohlo to být odrazem jeho vlastních představ nebo to mohlo být kvůli hrozbě ze strany Británie, Sonthonax vyhlásil svobodu pro všechny otroky. Netvrdil, že budou mít všechna práva, jako měli vlastníci půdy, ale v podstatě zrušil otroctví. Původně k tomu došlo jen na severu, ale v září a říjnu to rozšířil do všech Francií ovládaných území v Saint Domingue. Dovedete si představit, že otroci, kteří celou tu dobu revoltovali, tohoto gentlemana trochu podezřívali. Jak se zdá, byl poslán do Saint Domingue na dnešní Haiti, aby potlačil povstání. Objeví se s šesti nebo sedmi tisíci vojáky. V podstatě se snaží podporovat nepřátele otroků s cílem potlačit povstání. A z ničeho nic, když Britové představují hrozbu, se rozhodne, že on sám otroctví ukončí. Prohlásí otroctví za zrušené. Už dříve byli napáleni, tak si řekli, že toto je nějaký další podvod, jen aby v nás vyvolali pasivitu, aby si nás pak opět podmanili. Jejich vůdci byli tedy vůči situaci trochu podezřívaví, ale pak v únoru roku 1794 to bylo ratifikováno. Jeho deklarace byla ratifikována Francouzským národním shromážděním. V době, kdy došlo k osvobození otroků nebo rebelujících otroků na ostrově. V květnu roku 1794 vůdce rebelujících otroků a tohle je velmi důležité jméno, které byste měli znát, Toussaint L'Ouverture byl vůdce rebelů. Sám byl původně otrokem, sám se vzdělával a několikrát prokázal, že je jeden z nejlepších vojenských generálů v historii. V květnu roku 1794 Toussaint L'Ouverture Napíšu jeho jméno dvakrát. se rozhodl přidat na stranu Francouzské republiky, na stranu Sonthonaxe. Podívejme se znovu na čísla. Je tady Toussaint L'Ouverture. Je v podstatě vůdce těchto 500 000 nově osvobozených otroků. Ti v zásadě tvořili armádu ostrova. Nyní je vůdcem ostrova. Na něho můžete pohlížet jako na generála nebo guvernéra ostrova, této kolonie. Ačkoliv měl velmi dobré vůdcovské kvality, trpěl také trochu megalomanstvím. A tak se prohlásil za doživotního guvernéra. V roce 1801 vydal ústavu, která ho prohlásila za doživotního guvernéra. Na jeho obranu, nebylo to nic neobvyklého v tehdejší době. Myslím tím, podívejte se na druhou stranu Atlantiku, podívejte se na Napoleonovo konání. Napoleon převzal Francouzskou republiku, v podstatě se prohlásil za císaře a to na celý život. A tento muž si řekl: Mám stejné právo to udělat. Tyto lidi jsem v podstatě vedl k jejich svobodě. Mají ve mě důvěru. Prohlásím se doživotním guvernérem. A také na jeho obranu, což značí, že byl o krok napřed oproti mnoha tehdejším vůdcům, nepoužíval jen starou dobrou taktiku "drancování". Skutečně prosadil poslušnost a kázeň mezi svými vojáky. Když se podíváme na jeho pravou ruku, Dessalinese... vím, že to vyslovuji špatně. tak on byl mnohem více surový vůči lidem, proti kterým bojoval. Ale Toussaint L'Ouverture byl velmi disciplinovaný a když se dostal k moci, nesnažil se mstít na vlastnících plantáží smíšené národnosti nebo běloších. Uvědomil si, že víte co? Jsme noví lidé ve vedení nové země nebo podle něj to je nová země, ale nedělejme zbytečné problémy. Snažme se vést naši společnost správným směrem tak, abychom neupadli v zapomnění. Nevyhlásil nezávislost na Francii. To je také důležitý fakt. Nechtěl se úplně od Francie oddělit. Žádná nezávislost. V podstatě byl rád, že je součástí francouzské říše, ale sám je guvernér. Můžete to brát ze dvou pohledů, Napoleon z toho nebyl nadšený. Pamatujeme si, že v roce 1799, hlavně v roce 1800 se Napoleon dostal k moci a prohlásil se Prvním konzulem. Napoleon nebyl spokojený a nebyl spokojený ze dvou důvodů. Za prvé byl tu ten zbohatlík, který se prohlásil doživotním guvernérem tohoto ostrova. To nemůže udělat nikdo jen Napoleon. Další Napoleonův problém bylo, že z ničeho nic, když ztratíte 500 000 otroků a oni jsou teď svobodní lidé, musíte jim dát o něco lepší mzdu místo toho, abyste si s nimi dělali, co chcete a jen si přivlastnili všechny zisky. A ostrov, kolonie se tak stává mnohem méně výnosnou. Proto v hloubi duše chtěl znovu nastolit otroctví a uvidíte, že později to explicitně dělal. Svoboda otroků mu nevyhovovala. Tak posílá svého švagra. Když chcete vykonat špinavou práci, musíte poslat někoho, komu věříte. On poslal svého švagra Charlese Leclerca se 40 000 vojáky. Napoleon určitě bral situaci vážně. Se 40 000 vojáky chtěl získat ostrov zpátky od Toussainta L'Ouverture. Dovedete si představit, že následuje velká bitva, která probíhá na ostrově Saint Domingue, na západní části ostrova, v oblastech pod správou Francie. Nakonec získali výhodu. Nepomohlo ani, že někteří Toussaintovi nejbližší generálové či nejbližší pobočníci, začali tušit, k čemu všemu to spěje a viděli toho muže, budu o něm mluvit na příštím videu, jaké barbarské věci dělá. Jakmile si někteří Toussaintovi generálové začali uvědomovat, co se stane, obrátili se k němu. Jedním z nich, on vlastně dokončí revoluci, ale mezi tím bojoval pro Toussainta L'Ouverture, byl Jean-Jacques Dessalines. On a někteří další nejbližší spolupracovníci Toussainta L'Ouverture se přidali na stranu Leclerca. Leclerc koná tak, aby to vypadalo, že se nesnaží znovu nastolit otroctví, že se nesnaží odebrat občanství lidem afrického původu. Vypadá to, že chce jen L'Ouverturovi strhnout hřebínek. Tento muž si řekl: Pro dobro Saint Domingue budu na tvé straně. Za těchto okolnosti se Toussaint L'Ouverture dostává do těžké situace. Tak Leclerc navrhne, Toussainte, pojďme vyjednávat a možná přijdeme na způsob, jak tebe a lidi, které vedeš, začlenit do Napoleonovy... ...do toho, co se stává Napoleonovou říší. Tak si Toussaint L'Ouverture čestný člověk, který věří lidem a čestným lidem, řekl, tento Charles Leclerc musí být také poctivý člověk. Tak se s ním setkal, aby prodiskutovali podmínky začlenění. Ukázalo se, že Charles Leclerc nebyl čestný člověk. Možná bych mu tady mohl přimalovat ďábelské rohy. Když se Toussaint L'Ouverture objevil podle něj na velmi civilizovaném setkání, Charles povolal několik lidí, aby ho zadrželi, zajali a pak ho poslali lodí do Francie. Toussaint L'Ouverture zemřel ve francouzském vězení. V tomto okamžiku toto video ukončím. Je to velmi smutný okamžik. Máte dočasně svobodu otroků, je tady významná historická postava Toussainta L'Ouvertura, který vedl otroky a snažil se ustavit novou vládu. Pak je ale násilně zadržen Napoleonovým posluhovačem, Charlesem Leclercem, jeho švagrem. Ukončím toto video výrokem Toussainta L'Ouvertura, protože tak trochu naznačuje, co se bude dít v příštím videu. Je to skutečně něco, co řekl na lodi směřující do Francie poté, co byl zajat. Dovolte mi napsat výrok tady. "Mým svržením jste v Saint Domingue porazili jen kmen stromu svobody. Ten znovu vyroste ze svých kořenů, kterých je mnoho a které jsou hluboko."
video