Deklarace nezávislosti USA a B. Franklin
Deklarace nezávislosti USA a B. Franklin (4/9) · 12:43

Zrození ústavy USA .

Období americké revoluce a založení republiky, vlády může být trochu matoucí. V tomto videu oddělíme tyto dvě události a ukážeme, jak jedna k druhé patří Začneme v roce 1775. Začalo povstání. Došlo k bitvám u Lexingtonu a Concordu. Paul Revere zde dramaticky varoval před britskými silami. Začalo povstání proti daním, které na nás uvalil britský Parlament. Lidé však většinou nevěděli, proti čemu se bouří. Zejména lidé, kteří nežili v Massachusetts. V roce 1776 byla sepsána deklarace nezávislosti. A v té je shrnut důvod povstání. Šlo o boj o nezávislost. "Ať se svět upřímně dozví pravdu." Proto to děláme. Pak je to válka, kterou jsme vyhráli v roce 1781. V období mezi 1771 až 1781 sepsali Články konferederace a trvalé unie. Jde o pravidla, jak se mají státy společně spravovat. Ale nevytváří nový národ. Jde jen o federaci oddělených států. V této době se začíná vážně přemýšlet o vyhlášení nezávislosti. A to proto, že jsme ve válce. Dává to smysl této válce. Cíl, který je přijatelný. Ale cíl, který nevytváří vládu. Nemluví se o tom, jaká vláda se ustaví. Jak se bude vládnout. Články byly prvním pokusem formulovat, pokud vyhrajeme válku, co bude dál. Během války o nezávislost šlo o 13 různých států. Nevnímaly se jako nový národ. Ale někteří již ano. Benjamin Franklin a další tvrdili, že musíme ustavit unii jednoho národa. Když však sepsali Články Konfederace, po podepsání Vyhlášení nezávislosti v 1776, a které dokončí v 1777, sepsali dost suchopárný dokument. Ten pravil, že jsme pospojovaní z různorodých států. A výsledkem bude něco jako unie těchto států. Ale nedáme si dohromady moc pravomocí, jako jedna vláda. Je to přímo tady. Před tím jsem si to neuvědomil. V hodinách dějepisu jsme to četli. Tady to je: "Všem, jež z toho počnou přínos, My, níže podepsání delegáti Států, stvrzujíc svým jménem, a pokoj vám." Je to trochu kostrbaté. "Všem, jenž z toho počnou přínos" (smích) Suchopárné. Nedává to žádnou moc centrální vládě. Píše se tu, "delegáti Států." "stvrzujíc svým jménem", a přitom jde o Články konfederace a trvalé unie mezi těmito státy. Jedna z věcí, kterou neprosadili, bylo dát centrální vládě jakoukoliv moc danit. Je tedy na státech uvalit daně, a pak teprve Kongres svolaný podle podle Článků konfederace, žebrá u každého státu o tu trošku peněz, aby mohli dál fungovat. Federální, centrální vláda nemá přímý výnos z federální daně zpříjmu. Ani z jiných daní. Státy mohou danit, co si zamanou. A pak dál něco dají. Revoluci jsme vyhráli v bitvě o Yorktown v 1781. Posel na koni přijede do New Yorku, sídla tohoto kongresu. Jak putuje od místa k místu. A předá jim tu zprávu. Ani nemají peníze, aby mu zaplatili. Musí sáhnout do svého. Máme tu nedostatečný dokument nazvaný Články Konfederace. Jakoby vytváří konfederaci států. Jakože budeme pohromadě, ale jsme nezávislí, nedáme moc danit. A máme tu matoucí vládní strukturu. Podívejme se dnes například na Evropu. Kam kráčí její nezávislé národy, oddělené státy, když chtějí vytvořit nějakou unii. Není zřejmé, jakou má moc. Nemají pravomoc danit. To je dobré srovnání. Také nevěděli jasně, zda-li mají mít jednu měnu. Nevěděli, jakou moc mají mít státy a jakou má mít centrální vláda. Vidíme to například také mezi řeckými státy v klasické době. Vidíme konfederaci, a není zřejmé, jaké pravomoci bude mít centrální vláda. Kolik pravomocí zůstane státům. A protože články nejsou naší ústavou, něco se muselo pokazit? Ano. Okolo roku 1786 je zřejmé, že články nefungují. Jsou spory. Třeba Maryland a Virginie mají spor ohledně vodních cest a hranic. Svolají konvenci v Annapolis. Aby situaci napravili a zvou také další státy. Ale jen 5 se jich zúčastní. V Massachusetts dojde k Shaysovu povstání. Vzbouří se chudí sedláci v západní části Massachusetts. Vede je bývalý důstojník revoluční armády Daniel Shays. Jmenoval se? S-H-A-Y-S. Jde o Shaysovo, ne Shayovo? Daniel Shays, Shaysovo. Vede povstání. Není žádná centrální vláda. Armáda George Washingtona byla rozpuštěna. Takže Massachusetts se pokouší ustavit milici a zastavit Shaysovo povstání. A federální vláda nepomáhá. Je to jeden symptom z mnoha, že se konfederace rozpadala. Nebyla jednotná vláda práva ve všech koloniích, které začaly tvořit státy unie. A stalo se, že Hamilton, Madison a další se sešli a shodli se na kongresu v New Yorku, že se musí vrátit zpět do Philadelphie, kde to všechno začalo v 1776 při Vyhlášení nezávislosti. Že musíme mít Ústavní konvent. Že musíme napsat celou novou ústavu, která vytvoří centrální vládu pro nový národ. Většina států souhlasila, že se zúčastní. Někteří se obávali nové ústavy. Nedali delegátům pravomoc odmítnout Články. Začali v létě 1787. Nebylo jasné, kam dospějí s novou ústavou. Nebo zda-li upraví Články. Nebylo to rozhodnuto, ani po Shaysově povstání, ani po hraničních sporech Marylandu a Virgínie. Státy chtěly udržet svoji vládu, chtěly být nezávislé. Ani v tomto procesu neříkali všichni jednohlasně: chceme dát federální vládě moc. A dodnes se toho vlastně ve veřejné diskusi moc nezměnilo. Přesně! Jako národ stále diskutujeme, jakou moc bychom měli dát centrální vládě, a kolik pravomocí zůstane u států. Ať už jde o zdravotnictví, zákony, daně. Je to užitečná debata. Pak mohli přijít s praktickým řešením. Byl problém, že velké státy chtějí poměrné zastoupení v novém Kongresu, zatímco malé státy chtějí stejné množství hlasů pro všechny. Benjamin Franklin, mistr kompromisů, navrhne sněmovnu reprezentantů a senát, rovný počet hlasů pro státy v senátu. Proporční rozdělení ve sněmovně. Dohodnou se na tom a podepíší tuto novou ústavu. Ta dává pravomoc danit federální vládě. Nebo spíš Kongresu, novému Kongresu. A také má preambuli, která dokáže inspirovat víc, než Články konfederace "všem, jenž z toho počnou přínos..." pro všechny, kterých se to týká Podívejme se na preambuli této ústavy. "My, lid Spojených států." Lepší než, všem, které to zajímá. Pohleďte na ta první slova Je v nich tolik inspirace. Nikdo před tím neřekl, "My lid" vytvoříme tuto ústavu. Ne státy. Nikoli král, který snad uvolní nějaké pravomoci. Ani Parlament, místo diskusí. Jsme to "my, lid", kteří jsme se tu sešli. My posvětíme řád. Pěkné slovo s náboženským přesahem. "Posvětíme a ustavíme." Jakobychom měli moc. Ne od božské moci králů či od Boha. My, lid posvětíme a ustavíme tuto ústavu. Máme další videa o Vyhlášení nezávislosti. Články konfederace nemají duch ani poezii Vyhlášení nebo této Preambule. Jako by to navazovalo. Pojďme si to přečíst: "My, lid Spojených států, abychom vytvořili lepší jednotu." Ta slova platí věčně. A také znamenají, Články konfederace z nás moc jednotu nedělaly. Musíme vytvořit jednotné státy. Vytvoříme unii. A "lepší", je to přímý odkaz na Články, které byly spíš "horší". Nebo jde o něco jiného? Není to zřejmé. Věci jsou buď dokonale jednotné, nebo nejsou jednotné vůbec. Myšlenka vytvořit lepší jednotu, to bude odkaz na konfederaci podle Článků. Teď ale jde o lepší jednotu. Musíme opravdu držet spolu. A co tato ústava ustavuje? Nejdříve spravedlnost. Jedno právo. Mír doma. To je odpověď Shaysově povstání. To pokračuje během psaní Preambule. Mír doma znamená, že federální, centrální vláda, má pravomoc rekrutovat armádu a vlastně policii a obranu, která jde nad rámec jednotlivých států. Půjde o lepší unii, která zajistí mír doma, společnou obranu. Měli jsme Kontinentální armádu pod Washingtonem. Ta byla rozpuštěna. Není způsob, jak získat zdroje z daní na centrální armádu. Teď však říkáme, že unie státu, Spojené státy, federální vláda, může zajistit peníze a poskytnout společnou obranu. Jsou tu další slova: "Poskytnout obecné blaho." Když lidé diskutují o ústavnosti, co dává federální vládě právo dělat věci, pak jedna z klíčových myšlenek, která se občas objeví, je "obecné blaho". Ať jde o zdravotnictví, nebo jiné věci. To právě dělá federální vláda: zajišťuje obecné blaho. To inspiruje. To je poezie a nikoli "Všem, jenž z toho mají užitek." Máme teď: "pro zajištění požehnání svobody pro nás a na věčnost, my posvětíme a ustavíme tuto Ústavu Spojených států Amerických. A tak si říkáme od Vyhlášení nezávislosti, ale teď je to tučně a podtržené. Jsme jeden národ. Ne 13 různých států. Před tím jsme nepsali unie s velkým U. Ano, v některých starších dokumentech tomu tak bylo. Nebyli jsme tolik unifikovaní. Ale podle této Ústavy se stáváme Spojenými státy Americkými.
video