If you're seeing this message, it means we're having trouble loading external resources on our website.

Pokud používáš webový filtr, ujisti se, že domény: *.kastatic.org and *.kasandbox.org jsou vyloučeny z filtrování.

Hlavní obsah

Index spotřebitelských cen

Index spotřebitelských cen (angl. consumer price index, CPI) je jedním ze způsobů, jak měřit inflaci. V tomto videu si vysvětlíme, jak se index spotřebitelských cen počítá, co přesně měří a jak souvisí s inflací. Tvůrce: Sal Khan.

Chceš se zapojit do diskuze?

Zatím žádné příspěvky.
Umíš anglicky? Kliknutím zobrazíš diskuzi anglické verze Khan Academy.

Transkript

Každý dnes mluví o inflaci a deflaci, včetně mě. A to protože je to důležité. Abychom měli opravdu zasvěcený pohled, je myslím důležité se ve skutečnosti podívat, jak je inflace definována. A zde, zkopíroval jsem snímek obrazovky terminálu Bloomberg koše zboží, které tvoří index spotřebitelských cen. Index, který určuje vše od kupónů na cenné papíry chráněné před inflací ministerstvem financí. Toto je index, který diktuje jaké budou platby sociálního zabezpečení, jak rychle porostou - jsem si jistý, že řada odborových smluv a penzijních dohod je závislá na indexu spotřebitelských cen. Tak toto je základní koš zboží, který nám skutečně říká, jaká je inflace. Je zábavné se na něj podívat. Protože můžete porovnat vaši domácnost s tím, co si myslí vláda, že je typická domácnost. Například, vládá říká, že typická domácnost utratí 15,7 % disponibilního příjmu na - a to je v podstatě příjem, který přinesete domů po zaplacení daní - že utratí 15,7 % za jídlo a pití. To se jeví jako rozumné. Co je ještě zajímavější, že to dále člení. Jsou velmi specifičtí. Snaží se zjistit, kolik utratíte za vajíčka a rybu a drůbež a pečivo. A to je dobře, protože řekněme, že vše ostatní zůstane konstatní, ale cena vajec vzroste do nebes, protože například se Atkinsova dieta stane znovu populární. Potom můžete skutečně udělat zasvěcené rozhodnutí, proč inflace roste nebo zda inflace poroste v budoucnosti. Takže je zajímavé se na to podívat. Pokud se podíváte na hlavní kategorie: mají jídlo a pití, bydlení. Vrátím se zpět k bydlení. Vzhledem k tomu, že je to všeobecně zajímává oblast, na kterou se zaměřím, protože tvoří velkou část indexu spotřebitelských cen. A je to velká část obrazu ekonomiky zejména posledních 10 let. A samozřejmě se stalo velkým problémem, stalo se významným faktorem, pokud jde o to, co způsobuje finanční krizi právě teď. Ale bydlení tvoří 43 % disponibilního důchodu. Oblečení 3 %. Doprava 15 %, což zahrnuje věci jako nová auta, 4 %, použitá auta a náklaďáky. A myslím, že způsob jakým to vypočítávají, je ten, že si řeknou kolik procent Američánů řídí nová auta versus použitá auta. A přidají palivo. Mnoho lidí, když řeknu tohle tvrzení o inflaci-deflaci, argumentují, že Čína a Indie budou nadále růst. A proto, komodity jako nafta a benzín budou dále růst. Sice lidé takto argumentovali více loni v létě, ale i dnes takto argumentují. Ale v rozvinutých zemích vidíte, že pohonné hmoty, i když to zasáhne vaši peněženku jen okrajově, nejsou tak velkou částí vašich celkových výdajů. Zejména pokud to srovnáte s bydlením. A pokud budete pokračovat, zdravotní péče 6 %. A potom zábava. Člení to dále a vy si to můžete vyhledat. Myslím, že to člení i Úřad statistiky práce, ale bylo jednodušší získat to z Bloomberg terminálu. Vzdělání v průměru 3 %. Samozřejmě, že pokud studují vaše děti vysokou školu, je to daleko více. Ale v průměru, pokud berete průměrnou domácnost. A konečně ostatní zboží a služby tabák, atd. atd. Takže je to zajímavé se na to podívat. Takže kdykoli budete diskutovat o tom, co řídí nebo neřídí inflaci, je důležité porovnávat je s váhami, které přiřazuje index spotřebitelských cen, abychom skutečně zjistili, jaký bude dopad na to, jak měříme inflaci. S tím co již bylo řečeno, pokud se nad tím zamyslíte, největší část tvoří bydlení. Myslím, že je to jasné. Bydlení je velké procento disponibilního důchodu většiny lidí zejména v západní společnosti. Můžete si představit, že pokud budete žít v zemi třetího světa a budete stěží přežívat, může jídlo tvořit velkou část vašich výdajů možná bude soupeřit s bydlením, pokud jste si prostě někde postavili dům. Ale ve vyspělé společnosti, bydlení tvoří velké procento. A chtěl bych se zaměřit na jednu věc a mnoho lidí o tom mluví. A dokonce Mish (Mike Shedlock investiční poradce) - na blogu Global Economic Analysis - mě hodně podnítil, abych to zdůraznil. V rámci bydlení, samozřejmě někteří lidé si pronajímají, jiní kupují. A tak dají 6 % váhu celého koše na pronájem, a potom dají zhruba 24 %, 25 % váhy na něco, co nazývají vlastnický ekvivalent pronájmu primárního bydlení. Takže je to v podstatě jejich pokus změřit, kolik to stojí lidi, kteří vlastní domy. Co je zajímavé a pravděpodobně už jste si toho všimli, je použití slov vlastnický ekvivalent pronájmu. Co dělají - a to je současná metodologie - neříkají, kolik je tvoje hypotéka. Neříkají, kolik tě stojí koupit si dům a umořovat ho po rozumnou životnost domu. Oni jen říkají, kolik by to stálo si dům pronajmout. A stále tak tlachají tam a zpět mezi, někdy se jen dívají na rovnocenné domy a říkají, kolik by to stálo pronajmout? V jednu dobu se skutečně lidí ptali, kolik by je stálo pronajmout si dům, což je pravděpodobně ještě horší číslo. Ale faktem, je, že to není finanční zprostředkování reálných hypoték. A můžete to i vidět na váhách. Hned, jak jsem se kouknul na tahle čísla, řekl jsem si zhruba 66 % lidí vlastní domy. Jak to že tohle číslo není 66 % ve srovnání s tímto číslem, ne? Je to blíž 80 %. A řekl jsem, je to jasné, protože více lidí vlastně bydlí v domech. Můžete říct, že 66 % všech domácností vlastní ale ve skutečnosti jsou domy větší, takže tam může být víc lidí. Takže nad tím můžete přemýšlet na základě jednotlivců nebo na základě plochy. Proto dává větší smysl vážit domy výše. Ale co je zde zajímavé je to, že tohle číslo, zejména pokud sečtete tyto dvě, bydlení tvoří vlastně okolo 30 % disponibilního důchodu. A tradičně to bylo pravidlo, které uplatňovali banky při rozhodování, zda si můžete dovolit dům. Nemělo by to být víc jak třetina vašeho disponibilního důchodu nebo alespoň splátka hypotéky by neměla být více jak třetina. Víme, zejména po poslední bublině s nemovitostmi, že to bylo daleko větší procento skutečných disponibilních důchodů lidí. Takže by vás zajímalo, proč je tato váha jen 30 % disponibilního důchodu? No protože používají vlastnický ekvivalent pronájmu. Ve skutečnosti neříkají, jaké jsou splátky hypotéky. Takže i když splátky hypotéky mohou vzrůst až do nebes, i když cena domu vzroste do nebes, neodrazí se to v indexu spotřebitelských cen jako na začátku 80. let. Tohle je přímo z internetové stránky Úřadu statistiky práce. A napsali, vlastně zde použili dvojsmysl, jen jsem to zkopíroval z jejich internetové stránky - do začátku 80. let, používal index spotřebitelských cen metodu cen aktiv k měření změny v nákladech na vlastnické bydlení. To dává smysl a nejsem si jistý, zda se jen podívali, kolik stojí domy letos ve srovnání s loňskem, a pak tomu dali váhu nebo určili váhu na základě průměrné hypotéky. Ale obecně je to dobrý způsob, jak to měřit, ne? Buď vaše splátka hypotéky nebo kolik stojí domy. Řekli, metoda cen aktiv považuje nákup majetku jako je např. dům, za nákup jakéhokoli spotřebního zboží. To je dostatečné. Protože metoda cen aktiv může vést k nevhodným výsledkům. A to je klíčové. Protože metoda cen aktiv mlže vést k nevhodným výsledkům za zboží, které bylo nakoupeno převážně z investičních důvodů. S tím souhlasím. Pokud je něco koupeno převážně z investičních důvodů. Pokud nakupuji zlato, možná by to nemělo být zahrnuto do indexu spotřebitelských cen, protože je to převážně z investičních důvodů nebo do zásoby. Ale potom používají naprosto nesouvislou logiku. Říkají, víte, protože metoda cen aktiv může vést k nevhodným výsledkům za zboží, které je nakupováno převážně z investičních důvodů, index spotřebitelských cen zavedl přístup rovnocennosti pronájmů k měření cenových změn v případě vlastnického bydlení. Mně to nedává žádný smysl. Vlastnické není nakupováno z investičních důvodů. Je to jasný argument, pro případ pronájmů nebo rekreačních domů. Ale pro vlastnické bydlení nedává tahle věta smysl. Na základě jejich odůvodnění, není důvod přecházet na přístup rovnocennosti pronájmů. Důvod, proč jsem se dostal sem, je ten, že na začátku 80. let, myslím v roce 1983, řekli - ano právě tady, v lednu 1983 protože přešli na tohle, tento druh inflace, který jsme viděli v ceně domů, zejména bublina nemovitostí, kterou jsme viděli posledních 10 let, nebyla v žádném případě začleněna do inflačních čísel. Vlastně je to podhodnotilo. Můžete to vidět zde. Dvě věci, nejenom, že je to podhodnotilo, ale pravděpodobně podhodnotilo samotnou váhu. A Mish o tom měl pár článků. Měli byste použít něco jako Case-Shiller index (cenový index domů v USA) na tomto řádku místo používání vlastnického ekvivalentu. Ale já bych šel ještě o krok dál. Nejenom, že byste měli použít něco jako Case-Shiller index, ale pro skutečný odhad této váhy byste se měli lidí dotazovat a říct jaké procento vašeho disponibilního důchodu věnujete na hypotéku a ostatní věci spojené s vlastnictvím domu. A zejména v posledních 7 letech, hádám a jsem si skoro úplně jistý, by to bylo daleko více než 30 % vašeho disponibilního důchodu. Takže nejenom, že tohle číslo bylo podhodnoceno nebo růst čísla, protože nezahrnovalo růst cen bydlení, ale váha samotná byla podhodnocena. A abychom získali představu, kolik je Case-Shiller index, můžete si Case-Shiller index vyhledat, ale podle mého názoru je to nejlepší index pro skutečný růst nebo pokles cen domů. Vidíte, že zhruba v letech 2001 až 2006, domy rostly o 10 % až 15 % ročně. Takže pokud to použijete místo rovnocennosti pronájmů, potom ve stejném časovém období - nemám graf pronájmů, ale pronájmy nerostly ani zdaleka takovým tempem. Pokud nic jiného, tak lidé opuštěli byty, aby koupili domy, takže nájmy vlastně zůstaly celkem stabilní. Ale 10 % až 15 % - to je nárůst oproti loňsku, to je to, co tenhle graf ukazuje. Takže 10 % až 15 %, pokud to vážíte 30 % koše indexu spotřebitelských cen, potom skutečně byla uvedená čísla inflace podhodnocena o 3 % až 5 % ročně. A já bych tvrdil, že tato váha by měla vzrůst během doby, protože lidé utráceli více a více z disponibilního důchodu na splátky hypoték. Potom by tahle váha měla být více jak 40 % a mohli byste říct, že ji podhodnucejete o 4 % až 6 %. A podíváte-li se sem, toto jsou skutečně vykazovaná čísla indexu spotřebitelských cen. Co říkám, je to, že během daného časového období, skutečné číslo inflace by mělo být někde tady. A potom, teď když máme skutečnou deflaci v cenách domů, toto je 0. Poslední čísla Case-Shiller indexu říkají, že bydlení oslabilo o 20 %. V podstatě nyní podhodnocujeme deflaci. Takže i když teď je index spotřebitelských cen na nule, pokud skutečně zahrnete reálné ceny domů a nepoužijete pronájmy jako náhradu, získáte daleko negativnější číslo. A to udělal Mish na svém blogu. A pokud si chcete jeho blog přečíst, což vám velmi doporučuji, vyhledejte na Google Mish, M-I-S-H. A toto je přímo z jeho blogu, měl bych mu za to vyjádřit uznání. A co udělal je to, že vlastně zmapoval skutečná čísla inflace, která byla vykazována. To je modře. A navíc přidal to, čemu říká Case-Shille index spotřebitelských cen a to je červeně. A vidíte zde, hlavně v období rozkvětu bydlení. Toto jsou čísla inflace od vlády. Jsou na vrcholu v rozsahu 4 % nebo 5 %, což není při vešekré snaze nízko a to je pravděpodobně proč Americká centrální banka začala zvyšovat úrokové sazby zde, pravděpodobně v nejhorší možné době. Ale podíváte-li se na Case-Shiller index spotřebitelských cen můžete skoro říct, že reálná inflace dosáhla vrcholu v rozsahu 8 % zde. A můžete tvrdit, že pokud by to byla čísla, které Americká centrální banka používá, byl by to mnohem lepší politický nástroj, protože by viděli, že inflace vyskočila zpátky v lednu 2003. A věděli by, že drží monetární politiku příliš volně a mohli se vyhnout těmto protichůdným změnám, které udělali v letech 2007 a 2008. A já bych ještě navíc tvrdil, že toto číslo podhodnocuje realitu, protože zde, procento skutečného koše indexu spotřebitelských cen, vzal jen čísla indexu spotřebitelských cen a nahradil zásadní změnu oproti loňsku na stejnou váhu jako současná čísla indexu spotřebitelských cen. Ale pokud to budete vážit na základě skutečné částky disponibilního důchodu, kterou lidé utratili za své hypotéky, řekl bych, že by to mohlo vypadat víc nějak takhle. A mohli byste vidět skutečnou inflaci dosahující pravděpodobně rozsahu 10 % nebo 11 %. Je zde celá řada společenských kometářů, proč to dělají. Jeden argument je, že řada státních nebo dokonce firemních závazků je indexována podle inflace. Máte index inflace. Na druhou stranu, prodej domů v podstatě přesouvá majetek z jedné generace na další. Zejména máte-li vysoký nárůst cen domů. Pokud to udělali naschvál a já myslím, že ano, umožnilo to dramatický nárůst cen bydlení. A když ceny bydlení vzrostly dramaticky, došlo k přesunu majetku od generace nových kupců ke generaci důchodců, takže to pomáhá dotovat důchodce. A zároveň tím, že se to vyjme ze skutečného indexu spotřebitelských cen, zůstávají státní a vlastně i celá řada firemních závázků nízko. Protože nyní je sociální zabezpečení indexováno na index spotřebitelských cen. Takže pokud nejsou zahrnuta čísla indexu spotřebitelských cen, pokud nerostou, nemusíte zvyšovat lidem platby sociálního zabezpečení. A tak nějak musíte tuhle frašku představit lidem. Říkáte, aha, z hlediska očištěné inflace, se vám daří lépe, než generaci vašich rodičů. Mimochodem vy si můžete dovolit nyní 1/3 domu. A do určité míry bylo tohle propagováno, ale teď se to samozřejmě rozpadá. Ale pokud byste si měli z toho odnést jednu věc byl by to fakt, že index spotřebitelských cen je státem vytvářený nástroj na základě průzkumu a nejedná se stále o ten samý průzkum, ale je aktivně měněn v průběhu let. A mění se takovými způsoby, aby výrazně ovlivnil skutečná čísla, která jsou vykazována a do určité míry to hraje na to, v co, myslím, vláda chce, aby lidé věřili. Každopádně uvidíme se v příštím videu.