Inflace
Přihlásit se
Inflace (20/23) · 13:20

Inflace & deflace - 3. část: Obamův stimulační plán Je stimul dostatečně velký, aby vyrovnal poptávkový šok způsobený propadem úvěru? Povede to k inflaci?

Navazuje na Hypotéka.
Minulé video jsem skončil tím, že jsem se dotkl stimulačního plánu a zda to bude dostatečně velké a jaký byl jeho záměr. Ale přešel jsem trochu mávnutím rukou věci jako úspory a HDP a myslel jsem, že by vlastně bylo dobré, být trochu konkrétnější. Tohle není jen vymýšlení si věcí. Dobrý začátek je zamyslet se nad disponibilním důchodem. A lidé o tom mluví bez toho, aby vám řekli správnou definici. Je důležité rozumět, co je disponibilní důchod. Tenhle rámeček je HDP, je to všechno zboží a služby, vlastně celý důchod, který vyrobíme. Disponibilní důchod je v podstatě částka, která skončí v rukách lidí. HDP USA, nevím, jaké je to přesně číslo. Je to myslím zhruba 15 bilionů dolarů. A nějaké peníze jdou na daně, nevím. Řekněme, že 3 biliony dolarů skončí na daních. A tohle jsou zaokrouhlená čísla, ale dá vám to určitou představu. Potom třeba okolo 1 bilionu dolarů našetří podniky. Řekněme, že jsem Microsoft a mám podíl miliardu dolarů. Microsoft má daleko víc než to, ale já mám miliardu dolarů. A držím to na bankovním účtu, který vlastní Microsoft. Nedám to svým zaměstnancům. Nerozdělím to na dividendy akcionářům. Nechám si to. Firemní úspory jsou další bilion dolarů. Tohle jsou kulatá čísla. A potom všechno, co zbylo, je v podstatě disponibilní důchod. Dělám zde určitá zjednodušení, ale všechno co zbyde je disponibilní důchod. A myšlenka je, že, co je v rukách domácností po zaplacení jejich daní, je disponibilní důchod. Ten šek, který dostanete po zdanění a všem ostatním, co se odečítá z vaší výplaty, tyto peníze, to je pro vás disponibilní důchod. Zajímavá věc je, kam se tenhle disponibilní důchod poděl během posledních mnoha let. Tohle tady, tahle tabulka je nákres procenta disponibilního důchodu ušetřeného od roku 1960. Získal jsem to znovu z Bloombergova terminálu. A abyste získali dobrý referenční bod, nakreslím čáru pro 10%. Protože jsem toho názoru, že to je referenční bod. Tohle jsou 10% osobní úspory. Vlastně můžete jít nazpět ještě dál než tohle a můžete vidět, že od roku 1960 celou dobu až do začátku 80. let, fantastických 80. let, lidé spořili asi 10% svého disponibilního důchodu. Z toho, co dostali na výplatě po zaplacení daní si z toho nechali asi 10% a dali to do banky. A samozřejmě by to později bylo použito na investice a podobné věci. Ale potom začátkem 80. let, někde tady, kolem roku 1984 vidíte, že lidé začali šetřit méně a méně peněz. Celou dobu až do extrémní situace do roku 2007, kde lidé v průměru nespořili peníze. Kde já jsem třeba ušetřil 5 dolarů, ale někdo jiný si 5 dolarů půjčil. V průměru jsme nespořili peníze. Ve skutečnosti jsme byli mírně negativní. A všechno tohle a je to takové moje tvrzení... a může být potvrzeno. Pokud se podíváte na jiné grafy, jde-li o výši úvěru, který jsme si vzali... protože jsme si vzali úvěr. Jsou dvě věci, o kterých můžete mluvit. Vzali jsme si úvěr a začali jsme mít něco, co nazvu vnímané úspory, ne? Když si koupím akcii IBM řada lidí řekne, uspořil jsem své peníze, investuji do akciového trhu. Ale když jsem koupil akcii IBM, ledaže by ten dolar, který jsem zaplatil za akcii šel na výstavbu nových továren. A to se děje velmi zřídka. Většinu času ten dolar, který jsem vám dal na nákup akcie IBM, jde jen člověku, který akcii IBM prodal. Není to čistá investice. Je to jen investice. Jsou to jen úspory, kdy se dolar investuje určitým způsobem, postavit novou továrnu nebo vytvořit nový produkt nebo něco jiného. Myslím, že jste měli více a více lidí, kteří si mysleli, že šetřili, když nešetřili. Možná si mysleli, že šetřili, když jejich domácí kapitál v domě rostl nebo když vzrostlo jejich portfolio na akciovém trhu. Ale ve skutečnosti nedocházelo k agregoavným úsporám. Ve skutečnosti, když nic jiného, půjčovali si oproti těmto věcem, zejména domácímu kapitálu. A průměrná míra úspor klesala a klesala. Nyní jsme v roce 2007 a možná můžete říct v roce 2008, kde tohle je kapacita. Pravděpodobně bychom měli mluvit o světové kapacitě, protože mnoho z toho, co spotřebováváme skutečně pochází ze zámoří, ale tohle je kapacita sloužící USA. A řekněme, když jsme v roce 2007, tohle byla poptávka. Nabídka a poptávka byla řekněme docela vyrovnané. Pokud dojdete sem nahoru, uvidíte, že jsme byli na 80% vytížení, což není šílené. Když nic jiného, můžete říct, že poptávka byla třeba někde tady. Ale tohle je dobrá úroveň. Chcete mít okolo 80% vytížení. Tohle je míra, při které nemáte hyperinflaci, ale využíváte věci docela dobře. Nyní najednou, udeří úvěrová krize a veškerá důvěra zmizí. A měl jsem argument, že jediná věc, která nám umožnila nešetřit tyhle peníze, je lepší přístup k levnému úvěru. Pokaždé, když jsme procházeli recesí od poloviny 80. let, bylo vládní řešení udělat financování jednodušší. Fed by snížil úrokové sazby. Napumpovali bychom více peněz do Fannie and Freddie Mac. Snížili bychom standardy na to, co je potřeba k získání hypotéky. Vytvořili bychom pobídky pro sekuritizaci. Koukali bychom se jinam, když Bear Stearns vytváří zajištěné dluhové závazky nebo AIG vypisuje swapy úvěrového selhání. A všechno tohle by umožnilo financování. Až dokud jsme se nedostali tady do toho bodu, kde všechno začalo vybuchovat. Vlastně máte nucené úspory. Když už si lidé nemohou půjčit, míra úspor musí jít na 10%, protože většina tohohle je jen od lidí, kteří si berou větší úvěr. Existovala skupina lidí, kteří již pravděpodobně vždycky spořili 10% svého disponibilního důchodu. Ale existuje jiná skupina lidí, kteří to kompenzovali tím, že si brali úvěr. Nyní když udeřila úvěrová krize, uvidíte míru úspor... a již ji vidíte tady u té značky... míra úspor bude zpět na 10% disponibilního důchodu. Teď když míra úspor klesne na 10% disponibilního důchodu, ta částka peněz, těch 10% disponibilního důchodu, tahle mezera je 10% disponibilního důchodu, které nemohou být použity na spotřebu. A zamyslete se nad tím, jak velká je to částka. Nyní je disponibilní důchod USA, kdybych měl nakreslit disponibilní důchod... tohle číslo jsem si právě našel... je to kolem 10,7 bilionů dolarů, řekněme zaokrouhleno na 11 bilionů dolarů. Tohle je 10% disponibilního důchodu, o kterém mluvíme. Tenhle rozdíl mezi normálním prostředím, prostředím, které bylo umožněno super jednoduchými úvěry, to je 10% disponibilního důchodu. 10% z 11 bilionů dolarů je 1,1 bilionů dolarů poptávky ročně, která jde pryč. Je to ročně. Takže najednou budete mít rozdíl, kde tohle byla poptávka před tím a nyní klesne poptávka sem. A celých 1,1 bilionů dolarů poptávky zmizí, protože úvěr není nyní k dispozici. A potom máte situaci, kdy dosáhnete nízké vytížení kapacity. Naneštěstí čísla vytížení kapacity nejdou až k velké hospodářské krizi a pravděpodobně získáme pocit, v jakém bodě se skutečně aktivuje deflační spirála. Ale protože těch 1,1 bilionů dolarů v poptávce zmizí, uvidíte, že tahle oranžová čára klesá níž a níž ve smyslu vytížení kapacity. A to bude řídit pokles cen. A co se Obama a Fed a všichni ostatní snaží dělat, je upravit tenhle rozdíl. Nyní nikdo jiný si nemůže půjčit peníze. Firmy si nemohou půjčit peníze. Vlastníci domů si nemohou půjčit peníze. Ale vláda si může půjčit peníze, protože lidé jsou ochotni to financovat. V naprostém minimu je Fed ochoten financovat vládu. A tak vláda chce přijít a udělat tu práci s touhle poptávkou a utratit sama peníze pomocí stimulu. Nyní jsme hovořili jen o tom, jak velký je tento poptávkový šok. Je to 1,1 bilionů dolarů ročně. Zatímco stimulační plán je na bilion dolarů. A ten bilion dolarů není ročně, ačkoli mám nejasný pocit, že uvidíme víc peněz. Tenhle stimulační plán, který byl právě schválen, se očekává, že bude utracen po dobu příštích několika let. Takže co se týká poptávky vytvořené během několika přištích let, bude to několik stovek miliard ročně. Takže to ani nebude dostatečně velké k pokrytí tohoto poptávkového šoku. Stále budeme mít nízké vytížení kapacity. Lidé, kteří argumentují, že tyhle stimulační plány vytvoří hyperinflaci, s nimi nesouhlasím, alespoň ne v blízké budoucnosti, protože v blízké budoucnosti to není ani zdaleka tak velké, aby to vstřebalo veškerou kapacitu navíc, kterou máme v systému. A pokud něco, tak to vstřebá jinou kapacitu. Stimulační plán může vytvořit jakoby inflační podmínky na určitých trzích, na které se stimulační plán skutečně zaměřuje. Ale v jiných oblastech, kde bývala poptávka, ale stimulační plán se jí nedotkl, jako obracečka na omeletu za 50 dolarů z Williams Sonoma nebo žulové desky, v této oblasti bude pokračovat deflace. A řekl bych 1:1, protože stimul je vlastně tak malý, i když mluvíme o bilionech dolarů, vzhledem k částce poptávky zničené za rok, pravděpodobně stále budeme mít deflaci. A pro někoho, kdo tomu věnuje velkou pozornost, a já ano, protože se o tyhle věci starám, nejlepší věc, na kterou si dávat pozor, vědět kdy třeba začít běžet pro zlato nebo mít velký strach z inflace je, když uvidíte, že tohle číslo vytížení se vrací zpět do pásma 80%. Minimálně za posledních 40 let to je nejlepší nejdůležitější indikátor toho, kdy budeme mít inflaci. A pro všechny tyhle milovníky investic do zlata, kteří trvají na tom, že veškerá hyperinflace nebo potenciální hyperinflace je způsobena tím, že nejsme na zlatém standardu, bych jen chtěl poukázat, že velmi snadno můžete mít... opustili jsme brettonwoodský systém a úplně přešli na měnu s nuceným oběhem v roce 1973, tohle je okolo roku 1969. Ale naše největší záchvaty inflace byly ve skutečnosti, když jsme byly na zlatém standardu. A to proto, že jsme měli velmi vysoké vytížení kapacity. Tohle je válečné období. Co se děje v době války? Vaše továrny běží na maximum. Vaše farmy běží na maximum, abyste nakrmili vojáky. Továrny místo výroby aut vyrábějí letadla. Všichni pracovali. Mzdy rostly. Všechno roste a máte inflaci. Řada lidí říká, válka byla řešením velké hospodářské krize. A je pravda v tom, že nás to dostalo ze záporné deflační spirály, o které jsem mluvil v minulém videu. A stalo se to vytvořením neuvěřitelného množství inflace. A potom po válce, můžete argumentovat co umožnilo... nemám tu HDP, ale HDP USA si skutečně vedlo dobře v poválečném období... Nebyla to válka sama o sobě, ačkoli válka nás svým způsobem vytáhla z deflační spirály. Po válce jste měli veškerou tuhle kapacitu, po 2. světové válce. Měli jste veškerou tuhle kapacitu, která byla využívána za války a potom najednou válka skončí. A vy říkáte, už nemusíme stavět letadla, už nemusíme krmit vojáky a teď máme všechny ty nezaměstnané vojáky, kteří se vracejí domů. Co s nimi budeme dělat? Možná si řeknete, třeba se vytížení kapacity vrátí zpět dolů. Ale o čem řada lidí nemluví, je, že zbytek kapacity průmyslového světa byl vyhozen do povětří. V té době bylo USA malá část HDP a další hlavní hráči byly Německo, Západní Evropa a Japonsko. V USA jsme neměli žádné vybombardované továrny. Celá válka se odehrávala v těchto oblastech. A kdykoli lidé bombardují, ideální místo, které chtějí zasáhnout jsou továrny. V poválečné době jste měli všechny tyhle země, které měly kapacitu vyhozenou do povětří. USA bylo vlastně jediné, kterému zůstala kapacita a tak vešekrá poptávka ze zbytku udělala práci za kapaictu USA. A to je proč, i když byl potom v USA poptávkový šok, také jste měli nabídkový šok z války, kde byla veškerá tato kapacita vyhozena do povětří. V této situace, kde jsme nyní, máme významný poptávkový šok. Financování zmizelo a míra úspor roste k nebesů, protože si lidé už nemohou půjčovat. Ale nestojí proti tomu nabídkový šok. Nabídka továrny vyrábějící věci zůstává stejná. Obamova administrativa se snaží vytvořit stimul, aby se něco z toho zvýšilo, ale nebude to stačit. A já se jedině bojím toho, že se vším tím tištěním peněz, jakmile se dostaneme zpět na 80% vytížení kapacity, až budeme zpátky zde, jak rychle dokážou uvolnit stroje na tištění peněz a stimulační plán. Protože to je klíčové. Protože pokud se dostaneme na 80% vytížení kapacity nebo začneme tlačit tady, a budeme pokračovat v tištění... protože to je to, co vlastně dělá vládní pobídka, protože se vždycky cítí lépe, když máme dostatek peněz... potom a jedině potom, uvidíte scénář hyperinflace. Ale nevidím to nejméně příštích pár let.
video