Kvantitativní uvolňování v USA a Japonsku Porovnání kvantitativního uvolňování v Japonsku s úvěrovým uvolňováním v USA

Když Japonsko čelilo vlastní bankovní a dluhové krizi na začátku 90. let, první věc, kterou udělalo, že začalo snižovat svoji cílovou úrokovou sazbu nebo sazbu, za kterou si banky mezi sebou půjčují rezervy. A způsob, jak to udělat, je vytisknout peníze. V případě Japonska, centrální banka tiskne japonský jen, nakupuje krátkodobé vládní cenné papíry, ale vedlejší produkt je, že zvyšuje množství oběživa nebo rezerv v oběhu. Všechny banky mají více rezerv, poptávka po rezervách klesá nebo náklady na půjčování klesají. A tak se snižuje úroková sazba. Ale Japonsko to dělalo tak dlouho, až se dostalo na nulovou úrokovou sazbu, ale potom opravdu nemohlo již snížit úrokovou sazbu. A to je přesně to, čemu čelí Bernanke při úvěrové krizi USA. Další věc, kterou Japonsko řeklo, bylo. OK, stále chceme, aby se do oběhu dostalo víc peněz, budeme pokračovat v tištění více japonského jenu. Ale protože už to není k nákupu krátkodobého dluhu, protože už jsme to svým způsobem nacenili tak vysoko, jak jsme jen mohli, snížili jsme krátkodobé úrokové sazby, jak jen to bylo možné. Použijeme tuhle věc k nákupu dalších věcí. Dostaňme tyhle peníze do oběhu jakoukoli možnou cestou. Nakoupíme dlouhodobé japonské pokladniční poukázky, nakoupíme korporátní dluh. Nakoupili řadu věcí, ale jejich záměr byl doslova jen zvýšit množství peněz. Co Japonci udělal,i bylo čisté kvantitativní uvolňování. Snažili se vytisknout peníze za každou cenu a dostat ty peníze do oběhu jakýmkoli možným způsobem a koupili řadu věcí, aby se to stalo. Co Bernanke mechanicky dělá není odlišné od toho, co udělali Japonci. Začal tím, že se snažil snižovat krátkodobou úrokovou sazbu, takže nakoupil krátkodobé cenné papíry, zvýšilo to množství rezerv v oběhu, snížilo jednodenní sazbu za půjčování, snížilo to sazbu Federálních fondů, ale když se dostala na 0%, oba se dostali na 0%. Bernanke říká, jak vyřeším blokádu na úvěrových trzích? A Bernanke stejně jako Japonsko řekne, začnu tisknout víc peněz a použiji to k nákupu aktiv, které Fed tradičně nenakupuje. A Japonsko to také udělalo. Rozdíl, a to je, jak Bernanke vysvětluje rozdíl, je, že se na to nedívá jako na čisté kvantitativní uvolňování. Ne proto, že je to mechanicky odlišné, protože mechanicky je to opravdu stejná věc, ale nazývá to úvěrové uvolňování. A podle něj rozdíl mezi kvantitativním a úvěrovým uvolňováním je úmysl a kam směřujete peníze navíc, které jste vytiskli. V případě Japonska vytiskli peníze kvůli tištění peněz a nakoupili všechny tyhle věci, jen aby dostali peníze do oběhu. V případě Bernankeho tiskne peníze, chce ty peníze dostat do oběhu, ale to není všechno čeho tím chce dosáhnout. Nakonec chce zvýšit poptávku po některých z těchto typů cenných papírů, kde je třeba blokáda. I když mechanicky je to to samé. Bernanke říká, tohle je úvěrové uvolňování, protože se snažím vyřešit problém na komerčním trhu s dluhopisy nebo se snažím vyřešit problém na trhu cenných papírů krytých hypotékami. Zatímco Japonsko se jen snažilo tisknout peníze pro tištění peněz.